Propadený zámek
Author
Albert FloresPropadený zámek je raně středověké a snad i pravěké hradiště asi jeden kilometr jihozápadně od Branova v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Nachází se na ostrožně vybíhající z vrchu Štulec nad pravým břehem Berounky. Terénní pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.
Historie
Hradiště u Branova označované jako Na Propadeném zámku nebo Na Zpropadeném zámku poprvé uvedl ve svém díle Jan Erazim Vocel. Josef Ladislav Píč hradiště bez dokladů označil za slovanské. +more Podle archeologa Josefa Maličkého se jednalo o opevnění z doby laténské. Tomáš Durdík při povrchovém průzkumu lokality nenalezl žádné doklady osídlení a vyslovil domněnku, že opevnění sloužilo jako útočiště obyvatel okolní krajiny v době ohrožení. Archeolog Daniel Stolz na hradišti v roce 2005 získal několik keramických střepů, které mohou pocházet z pozdní doby bronzové. Archeologický výzkum provedený v letech 2006-2007 doložil využití hradiště ve střední a mladší době hradištní. Charakter nově nalezené keramiky neodpovídá dříve nalezeným nádobám z doby laténské, u nichž však není jisté, že pochází z Propadeného zámku. Výzkum také doložil využití plochy hradiště v době halštatské nebo spíše v mladší a pozdní době bronzové.
Stavební podoba
Hradiště se nachází na ostrožně, která je součástí Křivoklátské vrchoviny, v nadmořské výšce asi 340 metrů přibližně jeden kilometr jihozápadně od Branova.
Povrch ostrožny je rozdělen čtyřmi liniemi valů do pěti částí. První kamenitý val přepažuje nejužší místo ostrožny a dosahuje výšky asi čtyřicet centimetrů. +more O čtyřicet metrů dál na severovýchod vede mohutnější druhý val, jehož těleso bylo v minulosti poškozeno pravděpodobně těžbou kamene. Josef Ladislav Píč a Tomáš Durdík uvedli, že se jedná o tzv. spečený val. Magnetometrické měření prokázalo založení valu na skalním podloží a kamennou konstrukci, na jejíž vnitřní straně je patrné vystavení silnému žáru. Nalezena zde byla také vypálená mazanice s otisky dřev.
Za valem následuje akropole s malou plošinou, za níž terén klesá a ostrožna se rozšiřuje. Třetí val je od druhého vzdálen 150 metrů a z boku se k němu napojuje val čtvrtý, který je v terénu nejlépe patrný a prokazatelně pochází ze střední doby hradištní.
Předpokládá se, že první dva valy jsou pravěkého původu, zatímco druhé dva pochází z raného středověku. Jediný doložený vstup do hradiště se nacházel v místě asi tři metry širokého průchodu mezi čtvrtým valem a hranou srázu. +more Pozůstatkem původní cesty na hradiště může být hluboký úvoz ve svahu směrem od osady V Luhu. Nejintenzivnější osídlení hradiště je pravděpodobné v prostoru akropole, ale využívána byla nejspíše celá plocha ostrožny.