Propadnutí věci

Technology

12 hours ago

Author

Propadnutí věci je institut, který se v českém právním systému vztahuje k neoprávněnému užívání cizí věci. Tento institut je upraven především v Občanském zákoníku. Pod pojmem propadnutí věci se rozumí situace, kdy osoba neoprávněně užívá cizí věc takovým způsobem, který přesahuje obvyklou míru užívání, a to bez souhlasu vlastníka či jiné oprávněné osoby. Propadnutí věci se také může vztahovat na situace, kdy věc byla získána neoprávněným způsobem, například krádeží. V případě propadnutí věci má vlastník právo požadovat její vrácení a náhradu škody způsobené neoprávněným užíváním či získáním. Při posuzování propadnutí věci se zohledňují různé faktory, jako je například délka neoprávněného užívání, rozsah způsobené škody nebo úmyslnost či nedbalost pachatele. Občanský zákoník upravuje také některé konkrétní situace, ve kterých se propadnutí věci považuje za splněné. Patří sem například situace, kdy osoba ponechala svou věc na cizím místě a nemá možnost ji získat zpět, nebo situace, kdy pachatel již neexistuje nebo nelze s ním spojit. Propadnutí věci slouží k ochraně vlastnických práv a poskytuje vlastníkům možnost vymáhat svá práva v případě neoprávněného užívání či získání své věci.

Propadnutí věci je sankce, kterou lze uložit zejména za spáchaný delikt. Podle českého práva ji lze uložit například podle přestupkového zákona, nebo podle zákonů o výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, případně jako trest propadnutí věci podle trestního zákoníku.

Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty lze také stanovit jako sankci za neplnění smlouvy, například v případě propadnutí kauce, tj. zálohy.

Sankce za přestupek

Jako správní trest za přestupek jej lze podle § 35 písm. d) a § 47 zákona č. +more 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, uložit, jestliže daná věc náleží pachateli a * byla ke spáchání přestupku určena nebo užita, nebo * byla získána tímto přestupkem nebo jako odměna za něj, anebo * byla nabyta za věc přestupkem získanou. Propadnutí věci ale nelze uložit, jestliže je hodnota dané věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku (k hodnotě se nicméně nepřihlíží, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku či jiný obdobný obecný zájem). Pokud by pachatel danou věc zničil, poškodil, zatajil nebo její propadnutí jinak zmařil, lze mu uložit propadnutí náhradní hodnoty, a to až do výše hodnoty věci. Vlastníkem propadlé věci nebo stanovené náhradní hodnoty se stane stát.

Jestliže věc nenáleží pachateli přestupku, nebo mu sice náleží, ale nelze jej za přestupek stíhat či bylo od uložení správního trestu upuštěno, anebo vlastník není znám, případně nebylo vůbec zahájeno řízení o přestupku proti určité osobě, pak lze přesto z důvodu bezpečnosti osob nebo majetku anebo jiného podobného obecného zájmu místo propadnutí věci uložit podle § 53 zákona č. 250/2016 Sb. +more do pěti let od spáchání skutku ochranné opatření v podobě zabrání věci. Vlastníkem zabrané věci se stává rovněž stát.

Kázeňské potrestání

Propadnutí věci lze podle § 22 zákona č. 293/1993 Sb. +more, o výkonu vazby, uložit též jako kázeňský trest za zaviněné porušení povinností při výkonu vazby, a podle § 46 odst. 3 písm. e) a § 48 zákona č. 169/1999 Sb. , o výkonu trestu odnětí svobody, za zaviněné porušení povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu.

Important

trestní zákoník (Česko, 2009)

Trest propadnutí věci

Trest propadnutí věci lze obdobně uložit také v trestním řízení, a to podle § 52 odst. 1 písm. +more f) a § 70-72 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Rozsáhlejším trestem je trest propadnutí majetku. Na rozdíl od něj zde však jde o věc, kterou pachatel získal díky trestnému činu, případně která byla k jeho spáchání určena. Jestliže taková věc již nemůže propadnout státu, protože je zničena, spotřebována, zcizena apod. , lze místo toho uložit trest propadnutí náhradní hodnoty.