Propast

Propast Macocha Propast je přírodní deprese v zemském povrchu s příkrými stěnami, která vzniká několika způsoby nejčastěji v krasových oblastech.

Ze speleologického hlediska se propasti dělí na dva typy. Typ „light hole“ představuje mohutnou depresi, na jejíž dno dopadá sluneční světlo (odtud název), a obvykle porostlou vegetací. +more Propasti typu „aven“ bývají trubicovité či puklinové a jejich hloubka je mnohonásobně větší než šířka. Příkladem propasti typu light hole je Macocha, zatímco Hranická propast reprezentuje typ aven.

Vznik

Propasti vznikají nejčastěji v krasových oblastech, kde dojde k prolomení zeslabené klenby stropu jeskyně či obrovských dómů. Druhým případem jsou tektonické pohyby, které zapříčíní propad tělesa či vyzdvihnutí okolních těles.

Propasti v Česku

V ČR je nejhlubší Hranická propast. Hloubka suché části propasti je 69,5 m. +more Na dně se nachází Jezírko. Pod hladinou byla propast zmapována do hloubky -170 m (Pavel Říha, 2005), ponor následoval do hloubky -181 m (Starnawski, 2000) dále ponor dne 21. 6. 2012 do hloubky -217 m (Starnawski s šestičlenným týmem českých a polských potápěčů). Bylo provedeno i zkoumání pomocí robotu Hyball a robotu HBZS Ostrava. Robot (R. O. V. ) Hyball byl v hloubce -205 m (1995). Dna nebylo dosaženo, protože podle dalšího průzkumu byla zjištěna taková konfigurace terénu, která další postup robotu znemožnila.

Poslední měření hloubky propasti se uskutečnilo dne 1. 10. +more 2012, kdy při akci speleopotápěčů z organizace ZO ČSS 7-02 Hranický kras Olomouc spustil Krzysztof Starnawski z hloubky -217 metrů sondu do hloubky -373 metrů. Sám potom krátce ještě sestoupil do hloubky -225 metrů, což je největší hloubka, dosažená na této lokalitě potápěčem. Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 442,5 m (373 + 69,5), což ji činí nejen nejhlubší propastí ve střední Evropě, ale i jednou z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. V tomto směru je však ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. Z historického hlediska je zajímavé, že RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. 4. 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné, protože nebyly dále ověřeny. Z pohledu dnešního poznání je měření dr. Pogody v souladu s realitou, ale díky nepřehlednosti restrikce v hloubce 205 metrů by musela být obrovská náhoda, aby jeho sonda mohla klesnout níže a hlavně aby se ji podařilo vytáhnout zpět přes změť kmenů, větví a dalších terénních překážek. Úsilí badatele dr. Pogody tedy zůstává obestřeno několika otazníky.

Další známou propastí je Macocha, hluboká 138,4 m.

Odraz v umění

Motivu pádu do propasti, zachycení se v její stěně a následné záchrany použil Eduard Štorch v jeho nejoblíbenější a nejslavnější knize pro mládež, Lovci mamutů. Zde popisuje, jak do propasti spadnou tři členové tlupy prchající před lvem, kterého vyrušili při lovu; hlavní dětský hrdina Kopčem se svými kamarády je uslyší volat o pomoc a zachrání je.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný - svazek 20, str. 770

Externí odkazy

Kategorie:Krasové tvary