Proseč (Březina)

Proseč (německy Pros, dříve Prosetsch) je vesnice, součást obce Březina v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se v katastrálním území Proseč u Březiny (1,74 km²), žije zde obyvatel. Zástavba Proseče je srostlá se zástavbou Březiny, jejíž je základní sídelní jednotkou.

Historie

Jméno Proseč ukazuje na lesní proseky, tedy mýcení lesa, kde potom vznikala osada.

Proseč se poprvé připomíná v roce 1395. Tehdy Sulek řečený Němec z Proseče (Prossyeczye) prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově Poli. +more Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a č. 104, 106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 byly bývalé panské sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č. 128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou zábrdovického kláštera.

V roce 1746 byla založena samota Nové dvory. Byl to panský dvůr pozořické vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho roku do obce Ochoz.

Správu obce před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. +more Přísaha rychtářská zněla: “Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí. ".

Posledním rychtářem v Proseči byl Karel Ševčík, č. 25. +more Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.

Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Proseči byl zvolen roku 1850, stal se jím Ferdinand Ludl. +more Obecní správy Březina a Proseče se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Obecní příjem v té době činíval celkem 200 až 250 zlatých.

Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 708/1950 Sb. +more ze dne 7. prosince 1950, o stanovení nových úředních názvů míst ve smyslu ustanovení zákona čís. 266/1920 Sb. , o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, pak byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem Březina.

Na území Proseče se nachází kostel Panny Marie Matky církve z roku 1995.

Obyvatelstvo

K roku 2011 žilo v Proseči dle sčítání lidu 432 obyvatel. Svého největšího počtu obyvatel Proseč dosáhla právě roku 2011. +more

Galerie

Soubor:Březina, Proseč, náves (2017-04-10; 02). jpg|Původní návesní ulicovka tvořící historické jádro vsi Soubor:Březina-Proseč, kostel Panny Marie Matky církve. +morejpg|Kostel Panny Marie Matky církve Soubor:Březina, Proseč, kříž na návsi (2017-04-10; 01). jpg|Kříž na návsi Soubor:Březina, Proseč, pomník u kostela (2017-04-10; 01). jpg|Pomník k 20. výročí vzniku Československa.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.toulky-minulosti.cz/]Historie obcí Březina a Proseč[/url]

Kategorie:Březina (dříve okres Blansko) Kategorie:Vesnice v okrese Brno-venkov Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině Kategorie:Základní sídelní jednotky v okrese Brno-venkov