Pryžová vlákna
Author
Albert FloresKaučukovník připravený k odkapávání latexového mléka Pryžová vlákna (angl. : rubber fibers, něm.: Gummifasern, mezinárod. zkratka LA) jsou textilní materiály z přírodního nebo syntetického latexu.
Surovina
Přírodní kaučuk ze stromu Hevea brasiliensis je jako surovina známý už více než 100 let.
Získává se vylučováním kapek latexu (mléčné šťávy z kaučukovníku) sestávajícího z polyizoprenu (C5H8) 5000). S pomocí kyselin se tvoří surový kaučuk, ze kterého vzniká přidáním 8-10 % síry měkká guma jako základní surovina k výrobě příze.
Roztažnost vlákna může dosáhnout až devítinásobku délky při krátkodobém zotavení, specifická hmotnost se udává mezi 0,9 a 1,1 g/cm3, pevnost cca 10-20 mN/tex. Vlákno poměrně rychle degraduje účinkem světla, pracích prášků, kosmetiky apod. +more Cena surového kaučuku (smoked sheet) dosáhla např. začátkem roku 2020 cca 1,50 €/kg.
* Umělý latex K výrobě příze se nejčastěji používá styren-butadien. Je to kopolymer z 1,3-butadienu a styrolu. Vyrábí se emulzní polymerizací. .
Latex má zpravidla asi o 10 % vyšší roztažnost a pevnost dosahuje až 30 mN/tex. Cena umělého latexu je přímo závislá na cenách ropy (např. v roce 2019 stál butadien cca 1,10 €/kg).
Fyzikální vlastnosti umělého latexu jsou jinak velmi podobné přírodnímu kaučuku.
Technologie výroby umělého latexu byla vyvinuta zejména v době 2. světové války, jak v USA tak i v Německu (dovoz přírodního kaučuku byl prakticky nemožný). +more Od 60. let minulého století byla latexová vlákna stále více nahrazována elastickými polyuretany, které jsou sice dražší, ale mají podstatně lepší odolnost proti vnějším vlivům.
* Někteří výrobci nabízejí vlákna ze směsi přírodního a umělého latexu, která mají být zčásti odolnější než polyuretanové produkty. * Světová spotřeba přírodního a umělého latexu se odhadovala v roce 2012 na 27 milionů tun, z toho bude použito jako surovina pro textilní vlákna pravděpodobně méně než 0,5 %. +more (Podrobnější informace lze získat např. od International Rubber Study Group za 3000 US$. ).
Výroba příze
Pruženka tkaná z polyesterové a pryžové příze (58/42%) * Příze s kruhovým průřezem se vyrábí mokrým zvlákňováním. +more Tekutá surovina se protlačuje skleněnou tryskou, vláknina pak prochází kyselou a vodní lázní. Následuje sušení, vulkanizace a apretace povrchu (většinou mastkem nebo silikonem). Hotové filamenty se pak řadí do stuhy, která se volně ukládá do kartonu.
Jemnost příze se počítá podle vzorce
C = 22,51\sqrt{{s}{j}}
ve kterém: C = číslo jemnosti pryžové příze, s = specifická hmotnost v kg/m3, j = jemnost v g/m
Výrobci nabízejí příze v jemnosti 20-120 (cca 35-1250 tex). Naprostá většina pryžových filamentů se oskává neelastickými filamenty nebo staplovými přízemi, zpravidla polyesterovými nebo polyamidovými. +more Příze s „pláštěm“ pak mají nižší roztažnost (asi do 400%) * Technologie výroby příze stříháním pryžových fólií byla podrobně popsána v 80. letech minulého století, na začátku 21. století však není známý žádný průmyslový podnik, který by se zabýval její výrobou.
Na výrobním agregátu se mlel přírodní kaučuk (smoked sheet) s příměsí vulkanizačních přípravků a stabilizátorů, směs se kalandrovala na fólii o tloušťce 0,3-1,2 mm, ta se stříhala na pásky se čtvercovým nebo obdélníkovým průřezem. Jemnost hotových pásků byla srovnatelná s přízemi s kruhovým průřezem (ve vzorci pro výpočet jemnosti zde platí konstanta 25,4 namísto 22,51).
Použití pryžových přízí
Z výrobků s příměsí pryžových přízí se nejčastěji uvádí:
* tkané pruženky, * gumová lana (pryžové niti oplétané polypropylenovými nebo polyamidovými nitěmi, * elastické bandáže a * lemy ponožek.
Pryžové příze (z přírodního i umělého latexu) se na obalech textilií často označují jako elastodieny - na rozdíl od elastanů (z polyuretanových vláken).
Poznámka: Jádro bungee lan je z přírodní nebo umělé pryže, má podobný tvar jako stříhané fóliové pásky a lano se zhotovuje splétáním. Pásky na bungee lana jsou však asi desetkrát hrubší, mají v průřezu rozměry 2-3mm x 6,5mm (a délku 30 m). +more Ačkoliv žádné z popsaných kritérií neodporuje příslušným definicím, bungee lana se nikde nepovažují za textilie.
Literatura
Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 287 * Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, str. 165