Pseudofolklór
Author
Albert FloresPseudofolklór je termín, který se používá k označení uměleckého směru, který se snaží imitovat lidovou kulturu a folklórní tradice, přičemž však neodpovídá skutečnému kontextu lidového umění. Pseudofolklór vychází ze snahy o vytvoření uměleckého díla, které vypadá jako autentický lidový výtvor, a využívá různé techniky a stylistické prvky ze lidového umění, jako jsou tance, písně, vyprávění a různé řemeslné techniky. Tento umělecký směr je často spojován s nacionalistickým a romantickým hnutím, které se v Evropě rozvíjelo od 18. do 19. století. Cílem pseudofolklóru bylo podporovat národní identitu a kulturní rozvoj, a to především prostřednictvím obnovení a zachování původních tradic a uměleckého dědictví daného národa. Pseudofolklór se vyznačuje určitou idealizací a stylizací lidového umění, často pomocí vyprávění fiktivních příběhů nebo vytvářením falešných folklórních prvků. Tento umělecký směr může být také spojován s komerčním využitím lidové kultury, jako je vytváření turistických atrakcí, suvenýrů nebo dokonce falešných festivalů a událostí. Kritikové pseudofolklóru tvrdí, že tento směr může snižovat hodnotu a autentičnost skutečného lidového umění a že vytváří umělecké dílo bez hlubšího významu a historického kontextu. Přesto pseudofolklór zůstává důležitou součástí uměleckého dědictví mnoha kultur a přispívá ke kulturnímu bohatství a rozvoji.
Pseudofolklór, též fakelore, je folklór jež je prohlašován za autentický a tradiční, ve skutečnosti je však vymyšlený, v některých případech i podvrhem. Jeho účelem je často komerční úspěch, včetně podpory turismu, podpora nacionalismu či posílení politické pozice.
Společně s folklorismem je řazen k takzvanému sekundárnímu životu folklóru, jež již nemá s autentickou lidovou kulturou nic společného. Pojem však naráží na problematičnost konceptu autenticity, kdo může být považován za tvůrce folklóru a tenké hranici mezi lidovou a populární kulturou.
Koncept byl vytvořen americkým folkloristou Richardem Dorsonem, jež v roce 1950 použil na stránkách časopisu The American Mercury použil výraz fakelore „falešná tradice“ v souvislosti s postavou Pecos Billa, kovboje a lidového hrdiny amerického folklóru. Ve skutečnosti je však tato postava dílem reportéra Texe O'Reillyho. +more Termín také použil v souvislosti s postavou další lidového hrdiny - Paula Bunyana, která ač má kořeny v tradičních vyprávěních, byla svými popularizátory zcela proměněna. Po následující dvě desetiletí byl Dorson hlavním bojovníkem proti uměleckým, reklamním a politickým tvůrcům pseudofolklóru.
Mezi další příklady pseudofolklóru náleží například:
* fiktivní pověst o čarodějnici z Blairu, na níž je založen film Záhada Blair Witch * některé hororové příběhy creepypasta, jež uvedly například fiktivní postavu Slender Mana * Ossianovy zpěvy, cyklus básní z roku 1760, prohlašovaný za starou gaelskou poesii * jako pseudofolklór mohou být označeny například i Pohádky bratří Grimmů nebo Kalevala, jež představují autentický folklór, ale zároveň jsou také produktem invence a zásahů svých editorů * jako druhý život folklóru, folklorismus či fakelore lze označit novodobou podobu příběhů o Hagenovi, tajemné postavy spojené s lomem Amerika.