Ptačinec trávovitý

Nákres ptačince trávovitého

Ptačinec trávovitý (Stellaria graminea) je vytrvalá, řídce trsnatá, nevysoká, planě rostoucí rostlina s drobnými, bílými květy. V české přírodě je původní druh, který se vyznačuje širokým ekologickým a biocenologickým rozsahem, je však bez ekonomického významu.

Rozšíření

Vyskytuje se téměř na celém evropském území a dále východním směrem je přerušovaně rozšířen přes evropské Rusko, Sibiř, Kavkaz, Jihozápadní a Střední Asii až na severozápad Číny i Mongolska a do oblasti ruského Dálného východu. Jeho ostrůvkovitý areál sahá i na sever indického subkontinentu do oblastí pod Himálajem. +more Druhotně byl zavlečen do Severní i Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.

V České republice je bylinou hojně rostoucí po celém území bez regionální fytogeografické vazby. Vyskytuje se od teplých planárních oblastí až po chladné alpínské, v Čechách roste i na Sněžce v nadmořské výšce okolo 1500 m. +more Kvete od května do září.

Ekologie

Je rostlinou nenáročnou na stanoviště, roste na suchých i vlhkých loukách, pastvinách, kamenitých stráních i mezích okolo polí. Je častá na travnatých okrajích lesů a jejich mýtinách, stejně jako podél silničních a železničních komunikací. +more Nevadí ji přílišná vlhkost a bývá četná i v mokřinách terénních sníženin nebo v blízkosti občas se rozlévajících vodních toků, hojně se vyskytuje i na místech s rozrušovaným povrchem. Nejčastěji roste na půdách humózních, nevápněných, neutrálních až slabě kyselých, hlinitých až písčitých, spíše vlhkých než suchých.

Popis

Květ Ptačinec trávovitý je vytrvalá bylina s tenkým plazivým, široce větveným oddenkem. +more Lodyhy má dlouhé 10 až 50 cm, tenké, slabé, bývají poléhavé až vystoupavé, jednoduché nebo rozvětvené a jsou čtyřhranné, lysé a někdy z paždí listů vyrůstají svazečky drobných listů nebo krátké bezkvěté větvičky. Listy na lodyze jsou vstřícné, dlouhé 20 až 35 mm a široké 2 až 5 mm, přisedají zúženou bázi, jsou úzce kopinaté až čárkovité, po obvodě celistvé, na vrcholu špičaté a jejich sytě zelené čepele mají uprostřed vystouplou žilku. Listeny jsou bělavé, blanité, 2 až 10 mm dlouhé, na konci zašpičatělé a uprostřed mají nahnědlý nebo nazelenalý proužek.

Pětičetné bílé květy na dlouhých stopkách vytvářejí 15 až 50květý řídký, rozložitý vidlan. Kališní lístky jsou kopinaté, asi 4 mm dlouhé, zřetelně trojžilné a mají bělavý lem sahající do čtvrtiny lístku. +more Hluboce dělené, bílé korunní lístky bývají o třetinu delší než kališní. V květu je zpravidla deset tyčinek s hnědočervenými prašníky a pestík složený ze tří plodolistů má svrchní semeník a tři čnělky. Vyskytují se i celkově méně vzrůstné rostliny s drobnějšími, jen samčími květy. Květy se otvírají postupně po celé léto, každý má životnost asi tři dny, jsou opylovány drobným hmyzem slétajícím se za nektarem.

Plod je světle hnědá, mnohosemenná, úzce vejčitá, 5 až 7 mm dlouhá tobolka, asi do poloviny obalená trvalým kalichem. Otvírá se šesti chlopněmi a obsahuje četná 1 mm velká, okrouhle ledvinovitá semena hnědé barvy s vrásčitým povrchem.

Rostliny se rozmnožují rozrůstáním oddenků nebo semeny, často vytvářejí nevelké kolonie. Semena i vlastní rostliny slouží za potravu drobným ptákům a hlodavcům.

Galerie

Soubor:Stellaria graminea sl10.jpg|Kolonie ptačince trávovitého Soubor:Stellaria graminea sl6.jpg|Běžná velikost Soubor:Stellaria graminea sl1.jpg|Květenství

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Stellaria+graminea/callback/]Botanický ústav AV ČR - rozšíření ptačince trávovitého v ČR[/url]

Kategorie:Hvozdíkovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra Indického subkontinentu