Puma (rod)

Technology

12 hours ago

Author

Puma je rod z čeledi kočkovitých (Felidae) a podčeledi malých koček (Felinae), jehož jediným žijícím druhem je puma americká (Puma concolor), ale může zahrnovat i několik málo známých fosilních zástupců ze Starého světa, jako je např. Puma pardoides (též jako „panter Owenův“). Známi jsou i fosilních zástupci z Nového světa, jako například Puma pumoides. Nejbližšími žijící příbuznými jsou gepardi, ještě bližší příbuzenské vztahy pak pumy mají s vymřelými americkými gepardy rodu Miracinonyx.

Dříve byla do tohoto rodu řazena menší kočkovitá šelma jaguarundi, ale po taxonomické revizi kočkovitých (IUCN/SSC Cat Specialist Group) z roku 2017 spadá do monotypického rodu Herpailurus.

Zástupci

Puma concolor - puma americká * †Puma pardoides * †Puma lacustris * †Puma pumoides * †Puma incurva

Puma americká

Puma americká (puma concolor) je jediným žijícím druhem rodu. Pumy jsou velké, skrytě žijící kočky. +more Navzdory své velikosti jsou příbuznější menším druhům kočkovitých šelem než třeba lvům nebo levhartům. Puma je nejpřizpůsobivější kočkovitá šelma Ameriky, na rozdíl od jiných druhů koček dokáže žít v různém prostředí.

Pumy se vyskytují v Severní i Jižní Americe a protože jsou velmi přizpůsobivé, lze je nalézt v mnoha různých biotopech; v horách, lesích, tropických džunglích, na pastvinách a cizí jim nejsou ani vyprahlé pouště. Nicméně s rostoucí lidskou populací a vlivem urbanizace jsou kočky čím dál častěji vytlačovány do menších a méně vhodných oblastí. +more Jejich vysoká přizpůsobivost jim však pravděpodobně umožní vyhnout se tomu, aby navždy zmizely z volné přírody. Puma americká, detail hlavy Pumy jsou čtvrté největší šelmy v čeledi kočkovitých. Dospělí samci dosahují od čenichu po špičku ocasu délky kolem 250 cm a jejich tělesná hmotnost se pohybuje mezi 50 až 100 kg. Samice dosahují od čenichu k ocasu délky kolem 200 cm a tělesné hmotnosti mezi 30 až 65 kg. Na ocas připadá asi 60 až 90 cm. Hlavy těchto koček jsou kulaté, se vztyčenýma ušima. Mají silné přední končetiny, krk a čelisti, které jim pomáhají uchopit a udržet kořist. Zadní končetiny jsou delší než přední a proporcionálně nejmohutnější i nejdelší z čeledi kočkovitých, což jim dodává sílu k dlouhým skokům. Jsou to velmi silní a rychlí predátoři. Pumy dokážou vyskočit až pět metrů vysoko do vzduchu a horizontálně zřejmě až 14 metrů do dálky. Při sprintu dosahují rychlosti až 80 km/h.

V závislosti na poddruhu a místě výskytu se barva srsti pum pohybuje od hnědožluté po šedočervenou. Jedinci, kteří žijí v chladnějším podnebí, mají srst spíše šedou, než jedinci žijící v teplejším podnebí s červenějším nádechem srsti. +morevlevoPumy jsou obvykle samotáři a záměrně se setkávají jen v období páření, mláďata ale tráví poměrně dlouhou dobu s matkou. Jedinci při hledání potravy obývají rozsáhlý areál. Jsou schopni lovit v noci stejně efektivně jako ve dne. Vydávají také různé zvuky, které používají zejména při varování jiného jedince před opuštěním svého teritoria nebo v období páření při hledání partnera.

Pumy se živí rozmanitou zvířenou, neboť obývají různé biotopy. Krmí se prakticky vším, co dokážou ulovit - malým hmyzem, rybami, ptáky, menšími savci, nebo více než půltunovými kopytníky. +more V oblastech, kde je potravy nedostatek, napadají i hospodářská zvířata.

K období rozmnožování dochází různě. Březost samice trvá tři měsíce a výsledkem je vrh o velikosti až šesti koťat (obyčejně dvou až čtyř). +more Po páření se cesty samce a samice rozdělí; samec pokračuje v páření s dalšími samicemi, zatímco na samici spadá péče o koťata. Stejně jako většina ostatních kočkovitých šelem se koťata rodí slepá a zůstávají zcela bezmocná po dobu asi dvou týdnů, dokud se jim neotevřou oči. Koťata se rodí se skvrnami, aby se lépe skryla před predátory, ale v dospělosti je nakonec všechny ztratí. Koťata jsou schopna přijímat pevnou potravu ve věku dvou až tři měsíců a zůstávají s matkou více než rok. K prvnímu páření dochází ve věku dvou až čtyř let. Ve volné přírodě se dožívají většinou 8-12 let, v zajetí až 30 let.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí druh jako málo dotčený, protože se vyskytuje na značně rozlehlém území, a i když o populaci pum víme stále velmi málo, považuje se za obecně početnou. Čelí však řadě hrozbám, zejména antropogenním zásahům do přírody a lovu ze strany člověka, a některé poddruhy či populace jsou dnes proto vážně ohroženy. +more V minulosti byly v důsledku toho i některé populace vyhubeny.