Pyšolec

Pyšolec je zřícenina hradu pravděpodobně z konce 13. století, která se tyčí na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem na řece Svratce. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Hrad Pyšolec byl vystavěn na počátku 14. století (či konci 13. století) v gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina bergfritového typu. Všeobecně uváděný názor, že se tak stalo z důvodu nárůstu počtu členů rodu Pernštejnů je možnou hypotézou, vzhledem k rozsahu jejich tehdejších držav, když jim náleželo celé území od Doubravníku až k nejvyšším vrcholům Žďárských vrchů a strategicky velmi výhodná pak byla strážní poloha hradu nad řekou Svratkou a podél ní vedoucí cestou. Zakladatele však neznáme. Pernštejnové název hradu nikdy neužili ve svém predikátu, což ale přímý vztah jejich členů k lokalitě nevylučuje, neboť první zpráva o Pyšolci je právě v souvislost s jeho držbou a prodejem Pernštejny.

Historie

První písemná zmínka o Pyšolci pochází z roku 1350, kdy byl hrad Filipem mladším z Pernštejna prodán Ješkovi z Konice a Ješkovi z Kravař. Filip a Ješek z Konice spolu uzavřeli smlouvu, že v případě úmrtí jednoho z nich připadne část panství tomu druhému. +more Brzy po uzavření smlouvy však Ješek z Konice zemřel a hrad se vrátil pánům z Pernštejna. V roce 1358 byl hrad spolu s územím až k říčce Bystřičce vyměněn za zboží v Dunajovicích. Jeho novým majitelem se stal markrabě Jan Jindřich, který koupil i část panství, které patřilo Ješkovi z Boskovic. Tento zájem markraběte bývá interpretován jako snaha získat zpět původní markraběcí doménu, v průběhu předchozího století rozchvácenou okolní šlechtou. Po smrti Jana Jindřicha patřil hrad Joštovi, který jej roku 1358 dal jako léno Heraltovi z Kunštátu. Pernštejnové projevili na počátku 15. století snahu získat hrad zpět. Tehdy se stal hrad příčinou sporu mezi tehdejším majitelem Bludem z Kralic (hrad získal roku 1406 od Heralta mladšího z Kunštátu v zástavu) a Vilémem I. z Pernštejna, který se jej pokusil dobýt. Roku 1417 musel Boček z Kunštátu na základě exekuce přenechat Pyšolec Janovi mladší z Bítova. O 15 let později jej markrabě Albrecht Rakouský předal spolu se Zubštejnem Janovi z Lomnice. V roce 1446 přešel Pyšolec spolu s okolními obcemi opět pod Pernštejny. Tehdy se uvádí jako zbořený. Jeho nový majitel Jan II. z Pernštejna se jej pravděpodobně pokusil opravit a stavebně upravit, ovšem již v průběhu prací svého pokusu zanechal a hrad zůstal již trvale opuštěn.

Současný stav

Z hradu se dochovaly stopy paláce s obvodovými opěrnými pilíři, polovina válcové věže (průměr asi 10 m) s patrnými zbytky středové šachty (průměr asi 1,2 m). K hradu vedla cesta, jejíž pozůstatky jsou patrné až k 1. +more příkopu. Hrad měl ovšem 3 příkopy, oddělující jednotlivé části rozlehlého hradu které jsou dobře patrné i dnes. Nejhlubší příkop má impozantní hloubku přes 16 metrů.

Podle nejnovějších archeologických výzkumů na hradě bylo zjištěno, že Pyšolec pravděpodobně nikdy nebyl v úplnosti dostavěn.

Zajímavosti

Na okraji výrazné terasy asi 300 metrů jihozápadně od hradu se dochovaly výrazné pozůstatky středověkého výrobního areálu, kterým vévodí především pozůstatky zdiva vápenické pece. V průběhu posledních let byla vápenka odborně archeologicky zkoumána a zdokumentována. +more Připravuje se zakonzervování jejího zdiva.

V roce 2021 se stala majitelem zříceniny obec Vír, plánuje rekonstrukci a úpravy v okolí zříceniny.

Reference

Literatura

L. Poláček, Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. +more Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Brno 1990, s. 419. * M. Endlicherová, M. Korbička, Středověká vápenická pec u hradu Pyšolce. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 99-103.

Externí odkazy

[url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=256]Pyšolec na stránkách Hrady.cz[/url]

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Kulturní památky v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Vír (okres Žďár nad Sázavou) Kategorie:Hrady v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Hrady založené ve 14. +more století.