Pětiletka

Technology

12 hours ago

Author

Josif Vissarionovič Stalin, za jehož vlády vznikla první pětiletka Pětiletý plán, zkráceně pětiletka, je ekonomický plán centrálně plánované ekonomiky na pětileté období, poprvé zavedený v Sovětském svazu roku 1929 a poté užívaný i v dalších zemích východního bloku. První pětiletý plán byl zaměřen na industrializaci zejména v oblasti těžkého strojírenství a byl spolu s kolektivizací zemědělství zaveden po upevnění moci Josifa Vissarionoviče Stalina. Údajné plnění pětiletých plánů bylo sovětskou propagandou prezentováno jako úspěchy socialistického hospodářství, jako protiklad kapitalistického tržního hospodářství řízeném primárně principem nabídky a poptávky.

Poněkud odlišný byl čtyřletý plán zavedený roku 1936 v nacistickém Německu, který byl zaměřen na přípravu národního hospodářství na válku. Po vzniku železné opony sovětský vzor napodobovaly další země, v Československu byla první pětiletka zavedena roku 1949. +more V současné době se pětileté plánování používá v některých asijských zemích, například v Číně, Pákistánu či Vietnamu.

Podle pětiletých plánů bylo organizováno celé hospodářství země. V plánech bylo přesně uvedeno, kolik se bude vyrábět kterého zboží a kde se bude vyrábět, za jakou cenu, jaké budou mzdy, kolik bude pracovníků v jednotlivých podnicích atd.

Československo

Plánovaná ekonomika

Plánovaná ekonomika byla v Československu zavedena po druhé světové válce stejně jako v celé řadě zemí světa. Měla být účinným a užitečným nástrojem pro obnovu hospodářství zničeného za války.

Pro komunisty bylo centrální plánování a zavedení pětiletek zcela zásadním rysem nového pořádku. Státní propaganda tvrdila, že pětiletky jsou to nejlepší pro růst životní úrovně a efektivitu hospodářství. +more Ve skutečnosti však toto plánování bylo nepružné a neefektivní. Plánovaná ekonomika tak opakovaně způsobovala nedostatek zboží a služeb. Lidé stáli fronty na potraviny a spotřební zboží, podniky měly nedostatek surovin pro výrobu, služby fungovaly omezeně.

Státní úřad plánování

Státního úřadu plánování Dlouhodobé národohospodářské plány navrhoval v letech 1945-1959 Státní úřad plánovací, od roku 1959 přejala jeho úlohu Státní plánovací komise. +more Pod tlakem hospodářských potíží se však musela stále více zabývat řešením těchto potíží než plánováním. Komise existovala až do roku 1990, kdy ji její poslední předseda Vladimír Dlouhý zrušil a rozpustil.

Dvouletka

Dvouletka začala v říjnu 1946 a jejím hlavním úkolem byla obnova válkou zničené ekonomiky. Státní plán se zabýval především výrobou strategických surovin. +more Plánování investic bylo jen rámcové a nebylo přímo napojeno na státní rozpočet. Dvouletka byla ještě před znárodněním a přímý vliv měla na zhruba 10 národních závodů.

I. pětiletka

První pětiletý plán byl stanoven na roky 1949-1954. Cílem bylo zprůmyslnění země a odstranění nerovnoměrnosti výroby na území státu, zvýšení podílu těžkého průmyslu, snížení podílu textilního průmyslu a nahrazení výpadku v průmyslové výrobě Německa.

V roce 1950 začal Sovětský svaz vyvíjet tlak na zvýšení výroby v těžkém a chemickém průmyslu. Příčinou tohoto tlaku byl požadavek na zvýšení zbrojního průmyslu. +more Přes navýšení pětiletého plánu roku 1951 byla první pětiletka splněna jen zhruba v původní výši.

V letech 1953 až 1955 byla ekonomika řízena ročními plány. Hospodářství bylo paralyzováno čistkami mezi odborníky a politickými procesy.

II. pětiletka

Druhá pětiletka měla probíhat v letech 1956-1960. Reálně však začala až v roce 1958 a řádně nefungovala. +more V praxi se ukázalo, že skutečné chování ekonomických subjektů je zcela jiné, než předpokládala teorie, a že dlouhodobé plánování nemá dobré výsledky.

Podniky se snažily získat nízké plány, nadsazovaly požadavky na suroviny a investice. Kvalita výrobku pro ně nebyla podstatná, důležité bylo vyprodukovat ho v co největším množství s nejmenším úsilím. +more Některé náročnější výrobky se přestaly vyrábět, přestože po nich byla poptávka.

Rozsypalova hospodářská reforma

Už v roce 1956 se v rámci komunistické strany začalo hovořit o potřebě reformy. Výsledkem byla reforma realizovaná v letech 1958-1960, která byla pojmenována podle náměstka předsedy Státního úřadu plánovacího Kurta Rozsypala. +more Reforma měla tři body:.

* reorganizace podniků na výrobně hospodářské jednotky, které měly pružnější řízení; * vytvoření systému hmotné pobídky podniků i zaměstnanců; * úprava mzdových tarifů na reálný stav.

Reforma měla vylepšit hospodářský systém, který však byl založený na nefungujících principech. Na počátku šedesátých let se reforma zhroutila.

III. pětiletka

Třetí pětiletka probíhala v letech 1961-1965. Opět se ji nepodařilo naplnit, a to především kvůli nereálnému plánu nárůstu výroby. +more Například v roce 1961 měl vzrůst chemický průmysl o 78 %. Plánovaný nárůst hospodaření byl tak dosažen s několikaletým zpožděním. Hospodářské neúspěchy byly zdůvodňovány výpadkem vývozu do Číny vlivem roztržky se Sovětským svazem, karibskou krizí roku 1961 a druhou berlínskou krizí 1962.

IV. pětiletka

Čtvrtá pětiletka probíhala v letech 1966-1970 za Šikovy ekonomické reformy. Již v roce 1963 byl pověřen ředitel Ekonomického ústavu ČSAV Ota Šik přípravou námětů na postup reformy. +more Jeho reforma byla založena na zbožně peněžních vztazích a měla zavést samoregulaci ve výrobě. Vliv centrálních úřadů se měl zmenšit. Také investiční politika měla být menší, aby tolik neodčerpávala z národního důchodu. Přestože byly výsledky páté pětiletky lepší než v předchozích pětiletkách, nepodařilo se reformu zcela realizovat. Přišlo jaro 1968 a v srpnu 1968 sovětská invaze, která reformu zcela zastavila.

V. pětiletka

Pátá pětiletka probíhala v letech 1971-1975. Díky setrvačnosti ekonomiky a rezervám z druhé poloviny šedesátých let se plán vyvíjel příznivě. +more Normalizační režim opět přistoupil k masivním investicím, především do palivoenergetického průmyslu s dlouhou dobou návratnosti.

VI. pětiletka

Šestá pětiletka probíhala v letech 1976-1980. Stát pokračoval v masivních investicích, které vyčerpaly ekonomické rezervy. +more Byla zavedena další reforma s názvem Soubor opatření, která navazovala na Rozsypalovu reformu z konce padesátých let. Všechny tyto reformy však ztroskotávaly, protože byly založeny na centrálním řízení, a ne na tržních ekonomických principech.

VII. pětiletka

Michail Sergejevič Gorbačov, jeho perestrojka a pád komunismu ukončily pětiletky Sedmá pětiletka probíhala v letech 1981-1985. +more Ekonomické prostředí bylo velmi nestabilní a přetrvávaly problémy v zásobování. Národní důchod dokonce klesal (1981 minus 0,4 %) a narůstala zahraniční zadluženost. Proto se přistoupilo k ročním plánům. Na konci pětiletky se podařilo zastavit pokles národního důchodu a došlo k jeho mírnému nárůstu.

VIII. pětiletka

Osmá pětiletka probíhala v letech 1986-1990 a ekonomické výsledky nebyly dobré. V Sovětském svazu začala Gorbačovova perestrojka, a to mělo vliv i na československou ekonomiku. +more V roce 1987 byla připravena další reforma: Zásady pro přebudování hospodářského mechanismu v ČSSR. Plánovité hospodaření pokračovalo v masivních investicích do podniků, které neplnily stanovený plán. Polovina všech podniků se dostala do platební neschopnosti. Stále narůstala skrytá inflace. Svržení komunismu v roce 1989 ukončilo centrální plánování hospodářství a pětiletky. .

Přehled pětiletek

Dvouletka 1947 - 1948 * 1. pětiletka 1949 - 1953 * 2. +more pětiletka 1956 - 1960 * 3. pětiletka 1961 - 1965 zrušena (nepodařilo se ji splnit zejména v zemědělské velkovýrobě) * 4. pětiletka 1966 - 1970 * 5. pětiletka 1971 - 1975 * 6. pětiletka 1976 - 1980 * 7. pětiletka 1981 - 1985 * 8. pětiletka 1986 - 1990.