Růženec (Bílá Voda)

Technology

12 hours ago

Author

Růženec je někdejší osada při kupecké cestě vedoucí sedlem mezi Borůvkovou horou (900 m n. m.) a Javorníkem (768 m n. m.).

Poloha

Osada se nacházela v Růžencovém průsmyku v Rychlebských horách, na jih od obce Bílá Voda. V místě někdejší osady pramení bezejmenný potok, jenž je levostranným přítokem Bílé vody.

Historie

17. a 18. století

Vznikla pravděpodobně na počátku 17. století. +more Tehdy měla podobu domků rozkládajících se kolem formanské hospody nazvané „U růžového věnce“. Pohostinské zařízení nabízelo občerstvení pocestným putujícím ze Slezska do Kladska, kam mířili k tamnímu mariánskému obrázku. Odtud zřejmě osada dostala i své jméno. Po válkách o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. se osada stala hraniční obcí. Traduje se, že na konci 18. století navštívil místo císař Josef II. v doprovodu básníka Johanna Wolfganga Goetheho.

19. a 20. století

Na počátku 19. století se zvýšil počet domů v osadě na deset. +more Současně zde byla vybudována také kaple zasvěcená Antonínu Paduánskému. Další objekt přibyl roku 1836, kdy počet obyvatel v Růženci čítal 63. Posléze se sice osada rozšířila na dvanáct domů, ale počet obyvatel klesal. Na začátku 20. století činil asi padesát. Obyvatelé pracovali buď v zemědělství, nebo dojížděli do Złotého Stoku (tehdy ), kde nacházeli obživu coby zedníci nebo dělníci. Přes léto se navíc nabízela možnost obživy prací v lesích, když na práce dohlížel místní fořt bydlící v jednom z růženeckých domů.

Po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československa začali v osadě působit příslušníci finanční stráže. Lokalita tou dobou patřila k výletním místům lidí z okolí i ze sousedního Německa. +more Roku 1933, kdy se v Německu dostali k moci nacisté, obsadily jednotky Sturmabteilung (SA) státní hranici z německé strany a turistický ruch ustal. Na základě Mnichovské dohody (1938) se navíc obec stala součástí Německa a přestala plnit roli hraničního místa. Po osvobození Rudou armádou v květnu 1945, jejíž příslušníci poškodili i kapli Antonína Paduánského, se obec stala opět součástí Československa. Většina místních obyvatel, až na jednu rodinu, byla po válce vysídlena do Německa a i tato rodina posléze, v roce 1949, musela odejít do Bílé Vody. V dalších letech pak byly všechny domy, s výjimkou fořtovny, zbourány. Ničení neušla ani kaple, k níž se každoročně 13. června v den svátku jejího patrona konaly poutě věřících, jimž zbořením kaple chtěli místní představitelé vládnoucí Komunistické strany Československa (KSČ) zabránit. Fořtovna je tak jediným objektem, jenž z Růžence zbyl.