Cesko.wiki Radnice ve Slavkově u Brna
Author
Albert FloresRadnice ve Slavkově u Brna je renesanční budova, jedna z dominant centrálního Palackého náměstí ve Slavkově u Brna, sloužící nadále jako sídlo městského úřadu. Byla vystavěna patrně v roce 1592 na starších, gotických základech na nároží tehdejšího Dolního rynku a Panské (dnes Husovy) ulice, v 19. a na počátku 20. století byla stavebně upravena. Dočasně zde sídlilo i muzeum a obecní knihovna. Objekt je chráněn jako kulturní památka.
_(37968776065).jpg)
Historie
Město bylo poprvé písemně připomínáno 12. května 1237, kdy král +more'>Václav I. vydal listinu potvrzující majetek řádu německých rytířů, v níž zmiňuje Novosedlice (Nouozedeliz) jako „civitas cum villis quatuor“, tedy obec se čtyřmi vesnicemi. Zdejší řádová komenda byla ve své době nejmocnější na Moravě a patřila mezi nejpřednější v českých zemích. Václav IV. pak udělil městu listinou z 1. července 1416 znakové privilegium, vůbec nejstarší v zemi. Z roku 1422 je ve městě poprvé známo fojtství (dědičné rychtářství), které udělil král Zikmund Markovi, synu Jana z Hodějic. Roku 1497 byla hrabětem Petrem od sv. Jiří a z Pezinku ustavena osmičlenná městská rada.
Od roku 1509 patřilo město do majetku rodu Kouniců, kteří z něj učinili své hlavní sídlo a věnovali jeho rozvoji značnou péči. Tvůrcem velkého bohatství se stal +more_z_Kounic'>Oldřich z Kounic, rada a komoří krále Matyáše i komoří arcivévody Maxmiliána, který nechal po roce 1566 přestavět zdejší tvrz na renesanční zámek a v jehož éře vznikla ve městě řada dalších významných staveb. V roce 1592 vznikla na tehdejším Dolním rynku (později Palackého náměstí) městská radnice, která je tak prakticky nejstarší dochovanou stavbou v celém Slavkově. Vznikla totiž přestavbou dřívější budovy a má gotické jádro. K budově byl později připojen i renesanční dům, který s ní sousedil v linii dnešní Husovy ulice a na němž je dodnes zachovaný vyvýšený vstupní portál s letopočtem 1581.
Podle urbáře slavkovského panství, založeného roku 1597, se město skládalo ze samotného centra, židovské obce a zámku, obehnaných ze všech stran hradbami se čtyřmi branami, a ze čtyř předměstí navazujících na tyto brány. V té době tedy byl Slavkov rozsáhlým městem. +more V roce 1660 byl vrchností vydán městský řád, který mimo jiné určoval četnost zasedání rady. Jan Růžička předpokládá v josefinské éře vznik regulovaného magistrátu ve městě, neboť k roku 1770 patřil Slavkov k 28 moravským municipálním městům. Od roku 1784 spravoval město purkmistr, rychtář, dva radní a čtyři členové výboru.
Soubor:Veduta Slavkova z oltářního obrazu sv. Urbana. +morejpg|Oltářní obraz sv. Urbana (1712) zachycuje renesanční věžičku radnice vpravo od městské věže. Soubor:Václav Petruzzi - územní generel Slavkova 1730 centrum. png|Návrh územního generelu Václava Petruzziho (1730) zahrnuje i nároží s radnicí vpravo za městskou věží. Soubor:Wenczel F. Petruczi - Pohled na Slavkov od Zlaté hory, kresba kolem 1840. jpg|Kresba V. F. Petruzziho (cca 1740) s pohledem na město od severu zobrazuje věžičku radnice vlevo od městské věže.
V 19. století se v přízemí radnice vlevo nacházela nálevna a byt hostinského, vpravo policejní strážnice. +more Bočním vchodem z dnešní Husovy ulice se šlo k šatlavě v patře. V 1. poschodí hlavní budovy pak zasedalo obecní zastupitelstvo, byla zde také uložena obecní pokladna a archiv. V polovině 19. století se město stalo také sídlem okresního soudu, jenž sídlil ve vedlejší budově (dnes Palackého náměstí čp. 65). V 70. letech 19. století a pak i na počátku 20. století doznala také samotná radnice stavebních úprav.
Ke konci 19. století a pak zejména po vzniku první republiky rostly vlastenecké tendence, jež vedly k uspořádání Národopisné výstavky ve Slavkově v roce 1893 a založení městského muzea v prosinci 1923. +more Shromažďované muzeální předměty byly postupně ukládány v budově tehdejší školy naproti radnice a posléze byla pro potřeby muzea vyhrazena jedna místnost na radnici. Po vybudování vodovodu ve městě však byla místnost určená pro muzeum použita jako kancelář městské vodárny a od ledna 1935 byly sbírkové předměty muzea přeneseny do dvou místností na zámku, patřícího tehdy šlechtici Josefu Pálffymu. S hrozbou 2. světové války ovšem v roce 1938 obsadila zámek vojenská posádka a muzejní exponáty byly uloženy v bednách opět na radnici, odkud se začaly stěhovat znovu na zámek až na přelomu 40. a 50. let. Ve Slavkově také působila Občanská beseda, která však po roce 1918 zanikla a odevzdala městu svoji rozsáhlou knihovnu. To ji nejprve umístilo rovněž ve škole, po založení obecní knihovny se i ta v roce 1929 přestěhovala do dvou místností na radnici. Jedna místnost sloužila jako čítárna s příruční knihovnou, druhá pak jako sklad knih. Stejně jako muzeum se po 2. světové válce knihovna přesunula do zámeckých prostor.
Soubor:Slavkov u Brna, Palackého náměstí, pohled z koníren koncem 19. století. +morejpg|Pohled ze zámeckých koníren na náměstí koncem 19. století, zleva radnice a budova okresního soudu Soubor:Slavkov u Brna, Palackého náměstí a školy, pohled z věže společenského domu. jpg|Na pohlednici z doby kolem roku 1909 je v pravém rohu patrná radnice obložená lešením. Soubor:Slavkov u Brna, Palackého náměstí, barevná pohlednice do roku 1918. jpg|Vlevo radnice se sousedním okresním soudem na kolorované pohlednici z období před rokem 1918 Soubor:Slavkov u Brna, Palackého náměstí cca 1923, od severu. jpg|Náměstí s radnicí (vlevo) kolem roku 1923, pohled ze střechy kostela.
Nejpozději k srpnu 1965 byla radnice evidována se zájmem o prohlášení za kulturní památku, coby hodnotná uměleckohistorická stavba, jeden z nejstarších domů dochovaných na náměstí a významná součást staré urbanistické zástavby města. K zápisu do státního seznamu kulturních památek patrně došlo 22. +more června 1970. Nejpozději k prosinci 1985 byla navíc podle KSSPPOP Brno zamýšlena jako součást městské památkové zóny Slavkov, kterou v listopadu 1990 potvrdila vyhláška Jihomoravského KNV, a v roce 1992 se stala součástí krajinné památkové zóny Bojiště bitvy u Slavkova.
V závěru roku 2017 byla realizována celková oprava fasády včetně omítek a oken. Další rekonstrukce vnitřních kleneb a elektroinstalace proběhla v prvních měsících roku 2022.
Popis
Radnice je nárožní budova v severní části Palackého náměstí (čp. 64), na rohu s Husovou (dříve Panskou) ulicí. +more Někdejší Dolní rynk zde tvořil přirozený svažitý amfiteátr mezi tehdejší městskou věží, která vzala za své při budování zámeckého parku, a radnicí. Zde se konávala shromáždění obyvatel při společenských, církevních i politických akcích. Před radnicí také stával pranýř, na němž se vykonávaly rozsudky a popravy. Plocha náměstí byla dříve vydlážděná lomovým kamenem, k velké změně došlo v polovině 50. let 20. století, kdy byla část plochy zatravněna a doplněna zídkami, svah naproti radnici byl upraven do podoby schodiště stoupajícího k protější dominantní budově společenského sálu. Při rekonstrukci náměstí v polovině 90. let pod schodištěm přibyla kašna s fontánou. Městský znak s pamětním nápisem nad vchodem radnice Samotná radnice je jednopatrová budova o půdorysu písmene L. Asymetricky umístěný hlavní vchod je půlkruhově zaklenutý s profilovou archivoltou a klenákem ve vrcholu. Po stranách je opatřen pilastry s římsovou hlavicí, na nichž spočívá bosované kladí s psaníčkovou bosáží a na něm úsek návojové římsy. Nad římsou je kartuš s městským erbem a nápisem připomínajícím vznik radnice: „Leta 1592 za Alexandra Bradawichky stariho purmistra a za Petra Pekarze mladssiho purmistra“.
Po stranách vchodu byla fasáda prolomena vlevo třemi a vpravo dříve dvěma, později třemi okenními osami. Rovněž první patro je prolomeno 6 okenními osami. +more Všechna okna jsou jsou pravoúhlá s profilovanou šambránou a nadokenní i parapetní návojovou římsou. Boční fasáda do Husovy ulice má v patře 5 okenních os a mezi třetí a čtvrtou osou stojí opěrný pilíř. V minulosti stál při nároží radnice až po tento pilíř nízký domek s valbovou střechou, který se využíval jako masný krám. Vlevo od pilíře se nachází zazděný portálek s kamenným ostěním, na překladu s vyrytým letopočtem 1581. K němu dříve vedlo krátké schodiště, po němž zůstala jen cihlová plenta.
Nároží domu je zvýrazněné armováním a završené ve druhém patře šestibokou věžičkou spočívající na konzolách. Věžička je prolomena 6 okenními osami s okny půlkruhově zaklenutými, pod nimiž probíhá kordonová zalamovaná římsa. +more Zastřešená je šestibokým stanem s vrcholovou korouhví. Podstřešní profilovaná římsa nese sedlovou střechu. Mázhaus ve zvýšeném přízemí je zaklenutý 2 poli křížové hřebínkové klenby, mázhaus v 1. patře pak valenou klenbou s výsečemi. Ostatní místnosti mají strop plochý.
Mezi první a druhé okno v přízemí je vsazená pamětní deska s nápisem upomínajícím pojmenování celého náměstí: „Náměstí Palackého nazváno k poctě 100letých narozenin otce národa. Svůj k svému a vždy dle pravdy. +more 11. 6. 1798 - 7. 8. 1898“. U příležitosti třetího ročníku setkání Slavkovské iniciativy smíření byla v září 1998 odhalena mezi druhým a třetím oknem další pamětní deska, věnovaná italskému teologovi 16. století Bernardinu Ochinovi, který ve Slavkově v roce 1564 zemřel na morovou nákazu.
Soubor:Schloss Slavkov u Brna (Austerlitz) (37968776065). jpg|Prostor před radnicí při pohledu od západu (2014) Soubor:Radnice Slavkov u Brna 1. +morejpg|Radnice od severozápadu s bočním pilířem (2010) Soubor:Radnice Slavkov u Brna 4. jpg|Detail nárožní věžičky (2011).
