Rdest maličký

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rdest maličký (Potamogeton pusillus) je drobná vodní rostlina z čeledi rdestovitých. Je rozšířen v mírném klimatu Evropy, Asie a Severní Ameriky. Roste ve sladkých a mírně slaných vodách, především v mělčinách a tůních. Rdest maličký je trvalka s tenkou lodyhou dorůstající délky 5 až 40 centimetrů. Má střídavě uspořádané, úzké a válcovité listy, které jsou asi 1 až 4 centimetry dlouhé. Listy jsou tmavě zelené a zahnědlé na bázi. Květy jsou oboupohlavné a uspořádané do květenství hrozen. Jsou zelené nebo nazelenalé a mají čtyři kališní lístky a čtyři korunní lístky. Plodem je peckovice s jedním semínkem. Rdest maličký je využíván jako rostlina pro akvária a ornamentalní rybníky. Také poskytuje úkryt a potravu pro různé vodní živočichy. Je ohrožen v některých oblastech kvůli znečištěním vod a ztrátě přirozeného prostředí.

Rdest maličký (Potamogeton pusillus) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).

Taxonomická poznámka

Druh Potamogeton pusillus s. l. +more je taxonomicky problematickou skupinou. V Evropě jsou v současnosti většinou rozlišovány 2 druhy z okruhu a to rdest maličký (Potamogeton pusillus s. str. ) a rdest Berchtoldův (Potamogeton berchtoldii). Tyto druhy jsou si velice podobné a jediným spolehlivým znakem je charakter palistů. Rdest maličký má palisty (nutno sledovat na mladých v horní části lodyhy) vzájemně srostlé na straně přivrácené i odvrácené od listu, zatímco rdest Berchtoldův je má na straně odvrácené od listu volné. Tento znak se dá spolehlivě hodnotit jen pomocí mikroskopu. Z determinačních důvodů (či praktických důvodů) proto někteří botanici tyto 2 druhy nerozlišují a píší potom Potamogeton pusillus s. l. V Severní Americe jsou rozlišovány 3 poddruhy: Potamogeton pusillus subsp. gemmiparus, Potamogeton pusillus subsp. pusillus a Potamogeton pusillus subsp. tenuissimus.

Popis

Jedná se vodní rostlinu s jednoletou lodyhou, bez oddenku, přezimuje pomocí turionů. Patří mezi tzv. +more úzkolisté rdesty. Lodyha je až 130 cm dlouhá, polooblá. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou velmi úzké, úzce čárkovité, nejčastěji 2,3-6,3 (v proudící vodě až 8) cm dlouhé a 0,6-2 mm široké. Listy jsou většinou 3žilné, ale postranní žilky jsou patrné, prostřední žilka není na rozdíl od rdestu vláskovitého tak silná a i dole zabírá jen cca 1/5 šířky čepele. Palisty jsou vyvinuty, mladé palisty jsou i na odvrácené od listu srostlé a objímají lodyhu (na rozdíl od velmi podobného rdestu Berchtoldova, starší palisty však i u tohoto druhu pukají, jsou asi 0,5-1,8 cm (v prudící vodě až 3,2 cm) dlouhé, Jedná se o jednodomou rostlinu s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, ve klasech na cca 1-4 cm dlouhé stopce, klasy jsou skoro kulovité až válcovité, obsahují jen 2-3 přesleny květů. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, zelenavých až hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené nejčastěji ze 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem.

Important

rdest Berchtoldův

rdestovité

jednoděložné

Kategorie:Flóra Indočíny

rostliny

Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy

Kategorie:Flóra Česka

koruna (botanika)

Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky

Kategorie:Flóra severní Evropy

Kategorie:Flóra severovýchodu USA

plodolist

Rozšíření ve světě

Rdest maličký (v širším pojetí) roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, v Severní Americe a v Mexiku.

Rozšíření v Česku

V ČR k hojnějším druhům rdestů, roste na většině území od nížin až do podhůří. Díky taxonomickým problémům se však některé nálezy mohou vztahovat i k rdestu Berchtoldovu. +more Roste hlavně v rybnících a různých zatopených jámách.

Reference

Externí odkazy