Renáta Tyršová

Renáta Tyršová, v matrice narozených Renata Maria Adelina Fügner (31. července 1854 Praha-Nové Město - 22. února 1937 tamtéž) byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka.

Život

Dětství a mládí

Renáta Tyršová byla dcera zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha (roz. Heinricha) Fügnera a jeho manželky Kathariny, rozené Turecký. +more (Sestra Kateřiny byla sňatkem tetou bratrů Josefa a Artuše Scheinerových, z nichž Josef se později stal starostou Sokola a významným činitelem při vzniku ČSR. ).

Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renátě poskytoval domácí učitel (do školy nechodila). Učila se dvoujazyčně, otec s ní hovořil německy a matka česky, další učitelé ji vzdělávali v kreslení a hře na piano. +more Znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí nebyla poskytnuta náboženská výchova. Situace se změnila, když otec Renáty 15. listopadu 1865 zemřel. Od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání Fügnerův přítel a spolupracovník Miroslav Tyrš, který se věnoval zejména dějinám umění. Renáta se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost, zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských. 234x234pixelůV roce 1871 požádal Tyrš o její ruku.

Žena Miroslava Tyrše

28. srpna 1872 se Renáta, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše. +more Manželství zůstalo bezdětné a Renáta se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména v Itálii, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění.

První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v dvaceti letech, se věnoval obrazu Jaroslava Čermáka Raněný Černohorec. V roce 1878 zveřejnila v časopise Lumír studii o Petru Paulu Rubensovi.

Manželství trvalo 12 let, 18. srpna 1884 Miroslav Tyrš tragicky zemřel.

Další život - angažovaná vdova

Renáta Tyršová, Sokolský slet 1932 (dobová pohlednice) Renáta Tyršová ovdověla v roce 1884, tedy v 30 letech. +more Byla jedinou dědičkou Miroslava Tyrše a věnovala se udržování jeho pozůstalosti a odkazu, navázala na jeho dílo v estetice a kritice. Současně se věnovala vlastní publikační činnosti a angažovala se v Sokole. Byla též činná v Národní radě československé i v řadě národních spolků.

Byla aktivní ve veřejném životě, např. v prosinci 1885 podpisuje, spolu s předními kulturními pracovníky a intelektuály té doby, výzvu Ve prospěch českého čtení.

Již v roce 1886 vyšel její slovní doprovod k Mánesovým ilustracím k Rukopisu Kralodvorskému, další publikace následovaly (mezi nimi vzpomínky na otce Jindřicha Fügnera a manžela Miroslava Tyrše).

Aktivně se zajímala o otázku ženského vzdělávání, roce 1907 byla jmenována „inspektorkou pro české dívčí školy výrobní“.

Další oblastí zájmu Renáty byl český a moravský folklor. Její zájem probudila výstava lidových výšivek, která se konala v roce 1886 v pražském Rudolfinu. +more Pro Jubilejní zemskou výstavu 1891 pomáhala připravovat expozici Česká chalupa. Folkloru věnovala několik svých publikací.

Spoluzaložila v roce 1917 České srdce, smyslem tohoto centra bylo pomáhat potřebným.

V roce 1931 se stala čestnou doktorkou filozofie Univerzity Karlovy. V době insigniády (1934) se postavila na stranu spisovatelů hájících české nacionalistické studenty.

Většinu života prožila v bytě, který se nacházel v budově Sokola pražského na Sokolské třídě.

Úmrtí

Renáta Tyršová zemřela 22. února 1937 v Praze a byla pochována spolu s otcem, matkou a manželem do hrobové mohyly na Olšanských hřbitovech.

Renáta Tyršová v umění a literatuře

K životním jubileím Renáty Tyršové vycházely za jejího života oslavné sborníky a články v tisku. Roku 1907 vytvořil její portrét Max Švabinský, v roce 1928 byla podobizna vytištěna barevným ofsetem. +more K 70. narozeninám byla vydána pohlednice s portrétem od Jakuba Obrovského. Busta Renáty Tyršové od sochařky Karly Vobišové-Žákové byla původně umístěna v Tyršově domě v Praze. ).

Nakladatelství Paseka vydalo v roce 2005 monografii od Ireny Štěpánové.

Dílo (výběr)

Rukopis Královodvorský, Praha 1896 * Slovácké vyšívání, Praha 1897 * Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1916, 1918 * Nauka o kroji, 1923 * O vkusu v úpravě domova a oděvu, Mladá Boleslav 1923 * Jindřich Fügner: paměti a vzpomínky na mého otce, 2 díly, Praha 1926 * Miroslav Tyrš: Jeho osobnost a dílo, 3 části, Praha 1932-1934

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 2, s. 1546-1548, Academia Praha 2016,.

Externí odkazy

Kategorie:České historičky umění Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození 31. +more července Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 22. února Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy Kategorie:Americký klub dam Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Karlovy Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Miroslav Tyrš.