Cesko.wiki Ricardo Castro Herrera
Author
Albert FloresRicardo Rafael de la Santísima Trinidad Castro Herrera (7. února 1864 Durango - 28. listopadu 1907 Ciudad de México), lépe známý jako Ricardo Castro, byl mexický pianista a skladatel, považovaný za posledního romantického hudebníka období porfiriátu.
Životopis
Raná léta
Ricardo Castro se narodil v Hacienda de Santa Bárbara, Municipio de Nazas, Durango, Mexiko v roce 1864 jako syn Vicente Castra a Maríe de Jesús Herrera. Vystudoval základní školu ve městě Durango a v šesti letech započal studium hudby u mistra +more_Cisneros'>Pedra H. Cisnerose. V roce 1879 se s rodinou přestěhoval do Cuidad de México, aby mohl studovat na střední škole, ale ve věku 13 let se zapsal na konzervatoř Conservatorio Nacional de Música, kde studoval hru na klavír u Juana Salvatierry a Julia Ituarteho spolu s teorií hudební kompozice a harmonie u Melesia Moralese. Jeho hudební nadání bylo zjevné a studijní program, který obvykle trval deset let, absolvoval během pouhých pěti let. Studium ukončil v roce 1883.
Svou kariéru ale zahájil ještě před dokončením studia jako koncertní pianista a skladatel a v roce 1882 získal dvě ceny, jednu jako pianista na výstavě Exposición de Queretaro a druhou jako skladatel na výstavě Exposición de Veracruz. V roce 1883, ve věku 19 let, dokončil svoji první symfonii v c moll nazvanou Sagrada, která byla vydána až v roce 1988, 81 let po jeho smrti.
Skladatel a koncertní umělec
V roce 1883 vybrala mexická vláda několik jeho děl, která měla být poslána do Venezuely jako součást oslav stého výročí narození osvoboditele Simóna Bolívara. V březnu 1885 reprezentoval Mexiko na výstavě Exposición Algonodera Internacional v New Orleans a mezi lety 1885 a 1886 uskutečnil koncertní turné po různých městech ve Spojených státech: Chicagu, Filadelfii, +moreC. '>Washingtonu DC a New Yorku.
Spolu s Gustavem Ernestem Campou a Juanem Hernándezem Acevedem založil v roce 1886 hudební institut Campa-Hernández Acevedo, kde vedl teoretické a praktické hodiny klavíru. V té době už byl Ricardo Castro v Mexiku i v zahraničí dobře známý díky svým skladbám i svému mistrovskému hraní na klavír.
V roce 1892 založil spolu s dalšími skladateli společnost Sociedad Anónima de Conciertos. Ta pořádala koncerty, na kterých Castro uváděl premiéry mnoha děl pro klavír a orchestr. +more V roce 1895 také založil společnost Sociedad Filarmónica Mexicana, která měla sloužit pro šíření komorní hudby.
V roce 1896, kdy byla slavnostně otevřena koncertní síň Casa Wagner, Castro dirigoval její zahajovací koncert a ve stejném roce měla v divadle Teatro Renacimiento premiéru jeho opera Atzimba, pojednávající o dobytí Michoacánu. V roce 1900 publikoval články o hudbě v různých novinách v Mexico City a v roce 1902 cestoval po 17 městech v Mexiku, kde uspořádal 30 koncertů. +more Ve městě Guadalajara, hlavním městě státu Jalisco, účinkoval v září v Teatro Degollado. .
Cesta do Evropy
Castro obdržel grant od mexické vlády, aby zdokonalil své hudební vzdělání a mezi lety 1903-1906 pobýval v různých městech v Evropě, kde také pořádal kurzy, přednášky a koncerty na konzervatořích v Paříži, Berlíně, Londýně, Bruselu, Římě. , Miláně a Lipsku. +more V Evropě absolvoval také hodiny klavíru u venezuelské pianistky Teresy Carreño, které věnoval skladbu Pres de Ruisseau.
Ředitel Národní hudební konzervatoře
Po svém návratu z Evropy v roce 1906 ho Justo Sierra jmenoval ředitelem konzervatoře Conservatorio Nacional de Música. Post začal vykonávat 1. +more ledna 1907, ale zemřel o několik měsíců později, 28. listopadu 1907, na následky zápalu plic. Dožil se 43 let.
Styl a tvorba
Mezi jeho díla patří valčík Capricho (nejpopulárnější a nejznámější), jeho opery Atzimba, La Leyenda de Rudel, Don Juan de Austria, Satán vencido a El beso de la Rousalka. Část Atrzimby byla ve 20. +more století ztracena a o existenci posledních tří oper se dozvídáme pouze ze zmínek, ale není jasno, zda je skutečně složil. Také skládal komorní hudbu a Symfonii v d moll (1893), Concierto para violonchelo y orquesta (1902), který měl premiéru v belgických Antverpách, a Concierto para piano y orquesta (1904), první svého typu v Latinské Americe. Pianistka Eva María Zuk, jedna z jejích hlavních interpretek, ho popisuje jako koncert s velkým ctnostným obsahem, na kterém lze ocenit vlivy evropské hudby té doby (zejména francouzské), ale jsou zde viditelné i latinské charakteristiky, konkrétně určité tradiční Mexické tance, zejména v prvním ze svých tří pohybů; třetí je polonaise.
Ricardo Castro byl velkým obdivovatelem Chopina a je jediným mexickým skladatelem, který skládal polonézy pro sólový klavír. Skládal také mazurky, stejně jako ostatní skladatelé té doby. +more Jedno z jeho nejvýznamnějších děl je Tema variado, které vychází ze Schumannova symfonického stylu.
Ricardo Castro byl součástí takzvané „Skupiny šesti“, kterou také tvořili Gustavo E. +more Campa, Juan Hernández Acevedo, Carlos J. Meneses, Ignacio Quesada a Felipe Villanueva. Skupina se vyznačovala francouzským stylem, ačkoli Castro byl jediným ze šesti, který okusil impresionismus, inspirovaný především hudbou Debussyho. Má se za to, že Castrova tvorba vedla k nástupu modernismu v mexické koncertní hudbě.
S výjimkou Vals Capricho není práce Ricarda Castra moc známá ani Mexičanům. Dědici Ricarda Castra jmenovali dirigenta +more_Vasquez'>Josého F. Vásqueze opatrovníkem jeho děl, protože se významně zasloužil o šíření Castrovy tvorby.
Knihy o Castrovi
V rámci stého výročí jeho úmrtí vydali 28. listopadu 2007 autoři Emilio Díaz Cervantes a Dolly de Díaz knihu Ricardo Castro, Genio de México . +more V roce 2009 byla vydána kniha Glorie Carmonové (výzkumné pracovnice CENIDIM) s názvem Álbum de Ricardo Castro: investigación iconográfica y documental. Nakonec byla v roce 2020 vydána kniha muzikologa Rogelia Álvareza Menesa s názvem El compositor mexicano Ricardo Castro (1864-1907): vida y obra, která je považována za nejucelenější práci, která byla o tomto autorovi publikována.
Dílo
Seznam děl pro klavír
Danza Frívola * Gavotte et Musette, Op. 45 * Nostalgie, Op. +more 44 * Valse intime, Op. 9, no. 1 * Preludio op. 18 * Sarabande * Impromptu en forma de Polca * Amor filial, fantasía poética (1880) * Vals Capricho, Op. 1 * Vals Capricho para Piano y Orquesta, Op. 2 * Nerveux et Gracieux, Deux mazurkas, Op. 3 * Clotilde, vals elegante, Op. 4 * Ballade en sol mineur, Op. 5 * Scherzino, Op. 6 * Douze etudes pour piano d'apres Clementi, Op. 7 * Trois pensées musicales, Op. 8 ** Appassionato ** Melodie ** Menuet * Minueto en La bemol, Op. 9, no. 2 * Aires nacionales mexicanos, Capricho brillante, Op. 10 * Polonaise, Op. 11 * Laender, Op. 12, no. 1 * Valse-bluette, Op. 12, no. 2 * Six préludes, Op. 15 ** Feuille d'album ** Barcarole ** Rêve ** Sérènade ** Nocturne ** Etude * Près du Ruisseau, Op. 16 * Valse impromptu, Op. 17 * Suite, Op. 18 ** Prélude - Moderato ** Sarabande - Andante ** Caprice - Vivo * Valse rêveuse, Op. 19 * Estudio de concierto, no. 1, 2, Op. 20 * Minué, Op. 23 * Deux morceux de concert, Op. 24 ** Gondoliera (Souvenir de Venise) ** Tarantella * Valse de concert, Op. 25 * Valse arabesque, Op. 26, no. 1 * Berceuse, Op. 26, no. 2 * Impromptu en forma de valse, Op. 28, no. 1 * Impromptu en forma de polca, Op. 28, no. 2 * Improvisaciones, 8 danzas características mexicanas, Op. 29 * Deux pieces intimes, Op. 30 ** Valse sentimentale ** Barcarolle * Vals amoroso, Op. 31, no. 2 * Menuet a Ninon, Op. 32 * Moment de valse, Op. 34, no. 1 * Petite Marche militaire, Op. 34, no. 2 * Berceuse, Op. 36, no. 1 * Valse mélancolique, Op. 36, no. 2 * Barcarolle, Op. 37, no. 1 * Valse fugitive, Op. 37, no. 2 * Menuet rococo, Op. 38, no. 1 * Plainte, Op. 38, no. 2 * Valse printanière, Op. 39 * Menuet humoristique, Op. 40 * Impromptu, Op. 41 * Scherzando, Op. 42 * Fileuse, Op. 43 * Mazurka, Op. 46 * Thème Varié, Op. 47 * Primero nocturno en Si menor, Op. 48 * Segundo nocturno en Fa# menor, Op. 49 * Alegría de corazón * Canción sin palabras * Canto de amor * Cuatro danzas ** Coquetería ** Declaración ** Si. ** En vano * Deuxième polonaise * Josefina, Vals * Mazurca en si menor * Mazurca melancólica * Scherzetto * Soirées mondaines (Cinq valses legéres) ** Vibration d'amour ** Parfums de Vienne ** Paris entrainant ** Fleurs, femmes et chant ** Frivole passionnée * Valse capricieuse * Vals caressante (Vals cariñoso).
Opery
Atzimba (1901) * La Leyenda de Rudel * Don Juan de Austria * Satán vencido * El beso de la Rousalka
Další díla
Orquestación de la ópera Zulema de Ernesto Elorduy * Romance Op. 21 para violín y piano (dedicada a Joseph White) * Melodía Op. +more 35 para violín y piano * Minuetto Op. 23 para instrumentos de arco * Concierto para chelo y orquesta * Concierto para piano y orquesta * 2 Sinfonías * Oithona, poema sinfónico.
Reference
Literatura
Alba Herrera y Ogazón: El arte musical en México, Dirección General de Bellas Artes, México DF, 1917. Reimpresión facsimilar: CENIDIM, cd. +more de México, 1992; pp. 148-158. * Francisco Moncada García: Pequeñas biografías de Grandes Músicos Mexicanos, Framong, México DF, 1966; pp. 75-80. * Jorge Velazco: “El caso de Ricardo Castro” en Con la música por dentro, Coordinación de Humanidades, UNAM, México DF, 1988; pp. 517-518.
Související články
Externí odkazy
Diskografie děl pro klavír v: [url=https://web.archive.org/web/20070913145242/http://www.geocities.jp/latinamericapiano/e_castro/e_castrocd.html]].
[[Kategorie:Mexičtí operní skladatelé[/url]] Kategorie:Narození 7. +more února Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození v Durangu Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Úmrtí v Ciudad de México Kategorie:Zemřelí na zápal plic Kategorie:Muži.