Richard Lauda

Richard Lauda (3. ledna 1873, Jistebnice - 24. července 1929, Tábor) byl jihočeský malíř a grafik.

Život

Rod Laudů založil v Jistebnici jeho děd Jakub, barvířský mistr, který byl malířem-samoukem a příznivcem radikálního demokrata Alfonse Šťastného z Padařova. Spolu s ním náležel k zakladatelům Čtenářsko ochotnického spolku v Jistebnici. +more Pro původní dřevěný kostelík sv. Máří Magdalény na návrší Vyšehrad nad Jistebnicí vymaloval na kazatelnu postavy svatých evangelistů, které byly po rozebrání kazatelny uloženy na římskokatolickém děkanství v Jistebnici.

Richard Lauda se narodil v rodině koželuha a bývalého starosty Augustina a jeho manželky Antonie, rozené Honsové, kteří byli též horlivými členy Čtenářsko ochotnického spolku. Richard měl dva mladší bratry, Antonín působil jako učitel, Bohuš Lauda (1883-1918) je znám jako talentovaný sochař, předčasně zemřelý v 1. +more světové válce. Richard studoval na gymnáziu v Táboře, učil se také kupcem u obchodníka Schattingera v Mladé Vožici. Ten byl osvíceným vlastencem, půjčoval svému učni časopis Zlatá Praha a v roce 1891 jej dokonce vzal do Prahy na Jubilejní zemskou výstavu. Otevřel mu tak pohled na úplně nový svět a vzbudil v něm touhu stát se malířem. V letech 1895 až 1901 absolvoval u profesora Maxe Pirnera speciální školu figurální a žánrové malby na pražské Akademii výtvarných umění. .

Po návratu do rodné obce v roce 1901 cestoval na Jadran a do Itálie. V roce 1904 odjel díky Hlávkovu stipendiu do Mnichova, kde se studiem u Moritze Heymanna zdokonalil v barevné litografii. +more V roce 1911 pobýval tři měsíce v Paříži a u světově známého grafika profesora T. F. Šimona se zde učil technice leptu. V Louvru vytvořil 19 kopií obrazů starých mistrů. Ze všech svých cest se vždy vracel k rodině do Jistebnice, kde navazoval na kulturní tradice svého rodu. Byl aktivním členem Čtenářsko ochotnického spolku jako herec a režisér a v roce 1910 se podílel na založení tělocvičné jednoty Sokol v Jistebnici. Pro loutkové divadlo Sokola navrhl a s pomocí dalších členů spolku realizoval scénu, loutky i dekorace divadélka. Jejich originály jsou dnes uloženy v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi. V jistebnickém kostele svatého Michala je nad vítězným obloukem zavěšen krucifix byzantského typu, který vytvořil v roce 1901 po návratu ze studijní cesty do Itálie a chrámu jej věnoval. V úředních místnostech jistebnické radnice je umístěna řada Laudových děl, která městu daroval při přesídlení do Tábora.

V roce 1916 nebo 1917 narukoval k 75. +more pluku v Jindřichově Hradci, kde se v posádkovém kostele sv. Jana podílel na restaurování fresek. Od roku 1925 žil v Táboře a významně se podílel na kulturním a společenském životě. Zemřel v létě roku 1929 poté, co jako spoluorganizátor velké "Jihočeské výstavy" v Táboře obětavě zachraňoval exponáty v pavilonech na břehu rybníka Jordán, poničené bouří a větrnou smrští. Vyčerpán prochladl, dostal zápal plic, na který za tři týdny zemřel.

Rodinný život

Během pobytu v Jindřichově Hradci se seznámil a 25. října 1919 zde oženil (civilní sňatek) s o 19 let mladší Marií Školaudyovou. +more V roce 1922 se jim narodil syn Bořivoj Lauda, pozdější grafik, scénograf, kostýmní výtvarník a v letech 1970-1986 rovněž ředitel Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Po dvou letech pak přišel na svět druhý syn Jaromír Lauda, grafik, kaligraf, restaurátor starých rukopisů a autor jejich faksimile.

Dílo

Ilustrace

Laudovo niterné sepětí s rodným krajem, láska k přírodě a lidu Jistebnicka se projevovaly v celém jeho díle, malířském i grafickém. Umělecký úspěch přinesly hned v roce 1903 jeho první ilustrace a částečně i texty knihy Radosti malých. +more Lauda se při její tvorbě inspiroval anglickými obrázkovými knihami, ale zvolil ryze českou variantu - podle svých vzpomínek vytvořil 24 obrázků dětského života v proměnách ročních dob (v krajině Jistebnicka) a doprovodil je lidovými říkadly Karla Jaromíra Erbena a Františka Bartoše (ve 4. vydání vyšla v nakladatelství Paseka roku 1996). Obdobně vytvořil v letech 1903 a 1907 knihy pro nejmenší Z přírody a Rodiče a děti (vydala Česká grafická unie). Druhá kniha Z přírody vznikla 1906, byla však vydána nákladem Dědictví Komenského až 1914, Rodiče a děti byly poškozeny nekvalitním tiskem autorových litografií. V závěrečném období své tvorby vytvořil ještě v roce 1924 knihu Veselé prázdniny, s tématem her a obyčejů venkovských dětí v krajině rodného Jistebnicka. Knihy pro děti na počátku 20. století vznikaly pod vlivem hnutí za krásnou knihu a za estetickou výchovu mládeže, inspirovaného anglickými umělci. Jejich vydávání bylo v té době neatraktivní, bez ekonomického efektu, proto lze Laudovu snahu o vytvoření komplexního uměleckého díla od obálky po psané písmo věnované jen dětem považovat za činnost průkopnickou. Na základě těchto úspěchů byl vyzván ke spolupráci na projektu vytvoření školních obrazů k názornému vyučování. Mezi lety 1905-1907 tak vznikly nástěnné litografie Odlet ptactva, Jarní setí a vláčení, Mlýn na potoce ad. (známé jako Čtvero ročních období). Spolu s knižními ilustracemi potvrzují, že Lauda tehdy patřil k předním ilustrátorům a zásadně posunul moderní českou ilustraci ke světovosti.

Malba a volná grafika

První samostatnou výstavu proběhla v pražském Topičově salónu roku 1908. Volnou grafickou tvorbou, zejména technikou leptu, se zabýval až do konce svého života. +more V roce 1919 vyšel jeho cyklus leptů Jihočeské motivy (nakladatelství Fr. Topiče), dále mnoho samostatných grafických listů (např. Starci, Rozsévač - 1919, Čtenářka - 1925) a v roce 1924 cyklus leptů Tábor. Posledním grafickým dílem byla série leptů Stavba mostu v Bechyni z let 1926-1928.

V jeho tvorbě malířské se střídají motivy krajinářské i figurální (sociální). Dojmy získané v krajině a mezi obyvateli rodného kraje vyjádřil monumentálně v plátnech Sbírání kamene, Trpký chléb, Letní večer, Beseda na mostě, Zimní neděle, Kluziště v malém městě, Dobývání brambor a Hráči z let 1900-1910, další Ledaři, Stavění tarasu, Hrabačky a Plení vznikly v letech 1913-1916. +more Byl dobrým portrétistou, půvabný je Portrét děvčátka (1899), významné jsou Podobizna matky (1905), skupinový portrét Maloměstská společnost (1910) a portréty Alfonse Šťastného (1911 olej a 1919 lept).

„Mám svůj kraj rád a nesmírně rád mám hemžení našeho rolnického lidu ve volné přírodě…,“ řekl ve svém vyznání.

Richard Lauda a jeho dílo patří v českém výtvarném umění do generace devadesátých let 19. století, která v něm aktivně vystupovala až do poloviny století dvacátého. +more Patřili k ní Jan Preisler, Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, Max Švabinský, František Bílek a nejbližší přátelé, Hugo Boettinger a T. F. Šimon.

Pamětní deska malíře Richarda Laudy na jistebnické sokolovně

Společenské aktivity a zastoupení ve sbírkách

Lauda byl členem: ** Sdružení výtvarných umělců Mánes, 1898-1929 ** Sdružení českých umělců grafiků Hollar ** Sdružení jihočeských výtvarníků (čestný člen) * Jeho malířská a grafická díla jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie hlavního města Prahy a Husitského muzea v Táboře. Dílo pro školy je uloženo v Muzeu Komenského v Přerově.

Připomínání

Jeho jméno nese táborská ulice ve vilové čtvrti pod Kotnovem. +more_listopad'>29. listopadu 1980 byla z iniciativy Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou spolu s Husitským muzeem v Táboře a péčí obce Jistebnice otevřena v „zámečku“ na náměstí Pamětní síň Richarda Laudy. Obsahuje stálou expozici dějin Jistebnice a umělcových děl, která se příležitostně obměňují.

Galerie

Image: Richard Lauda Sonnenuntergang. jpg | Richard Lauda Západ slunce File:Richard Lauda Pohled na chalupu 1900. +morejpg|Richard Lauda Pohled na chalupu (1900) File:Richard Lauda Krajina s borovicemi 1901. jpg|Richard Lauda Krajina s borovicemi (1901) File:Richard Lauda Konec zimy (1906). jpg|Richard Lauda Konec zimy (1906) File:Richard Lauda Chloumek (1909). jpg|Richard Lauda Chloumek (1909) File:Richard Lauda Kostel v Kočí. jpg|Richard Lauda Kostel v Kočí File:Richard Lauda Pohled na vesnici 1910. jpg|Richard Lauda Pohled na vesnici (1910) Image: Richard Lauda. jpg |Richard Lauda Letní večer File:Richard Lauda Les k večeru (1914). jpg|Richard Lauda Les k večeru (1914) File:Richard Lauda Pasačky (1925). jpg|Richard Lauda Pasačky (1925) File: Richard Lauda - Práce na poli (1927). jpg | Richard Lauda Práce na poli (1927) File: Richard Lauda - Partie z Lužnického údolí. jpg | Richard Lauda Partie z Lužnického údolí File: Richard Lauda - Žně u Jistebnice (1925). jpg | Richard Lauda Žně u Jistebnice (1925) Soubor:Richard Lauda Veselé prázdniny. jpg|Richard Lauda Veselé prázdniny (1929).

Odkazy

Reference

Literatura

Věra Kurzweilová: Richard Lauda, Nakladatelství čs. výtvarných umělců, Praha 1964 * Věra Laudová: Richard Lauda, Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1983, 43-013-83 * Blanka Stehlíková: Radosti malých, Ilustrace pro děti. +more Výstavní katalog ke 110. výročí narození umělce, Alšova jihočeská galerie 1983 * Bořivoj Lauda: Richard Lauda a Jistebnice. Pamětní síň Richarda Laudy v Jistebnici, Jistebnice * Hana Dobešová: Richard Lauda. Katalog výstavy. Okresní muzeum v Jindřichově Hradci, 2000 * Luboš Hlaváček: František Peterka, str. 5-6, vyd. 1988 * Jihočeský lidový kalendář, 2008, str. 28, * Encyklopedie Diderot, 2002 * Encyklopedický slovník Academia, 3. díl.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Narození 3. ledna Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Úmrtí 24. července Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Jistebnici Kategorie:Úmrtí v Táboře Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Členové SVU Mánes Kategorie:Sdružení jihočeských výtvarníků Kategorie:Čeští malíři 19. století.