Rohingové

Rozšíření Rohingů Rohingové nebo také Rohingyové jsou příslušníci indo-árijské muslimské etnické skupiny obývající severní část Arakanského státu ležícího v Myanmaru. Tato etnická skupina se vyznačuje odlišným dialektem a kulturou. Rohingové hovoří bengálským dialektem, blízkým tomu, který se používá v oblasti Čattagrám v Bangladéši, smíšeným navíc se slovy z urdštiny, hindštiny, arabských jazyků ale i barmštiny.

K roku 2013 žilo v Myanmaru okolo 735 000 Rohingů. Obývají převážně předměstí měst Arakanského státu, kde tvoří 80-98 % populace. +more Jednotlivé zdroje se v bližších údajích rozcházejí. Některé uvádějí, že etnická skupina Rohingya čítá kolem 1,4 milionu příslušníků - tedy téměř polovinu celé populace Arakanského státu. Údaje se různí jednak proto, že v Myanmaru již řadu let nebylo provedeno komplexní sčítání lidu a také proto, že až statisíce Rohingů uprchly do Bangladéše, Thajska a Malajsie.

V Arakanském státě jsou také další, početně výrazně menší muslimské komunity, které se označují spíše za „arakanské muslimy“. Slovo Rohingya se tak vztahuje pouze na muslimskou populaci severní části Arakanského státu. +more Nejsevernější část Arakanského státu se skládá ze tři správních oblastí Maungdaw, Buthidaung a Rathedaung. Počet obyvatel těchto správních oblastí je odhadován na 800 000, z nichž Rohingové tvoří převážnou většinu. Typická rodina Rohingů má 4 až 5 přeživších dětí, ale objevují se i počty 28 dětí. Podle Davida Price z Harvard University mají Rohingové o 37 % více dětí mezi věkem 0 a 9 let než je myanmarský celostátní průměr.

Historie

Původ etnika souvisí s historickým vývojem Barmy a migrací indického obyvatelstva. Muslimové se na území Arakanu usídlovali od +more_století'>16. století našeho letopočtu, i když počet muslimských osadníků před obdobím britské nadvlády odhadnout přesně nelze. Po první anglo-barmské válce v roce 1826 Britové Arakan anektovali a migrace z Bengálska podpořili v rámci práce pro zemědělské pracovníky. Okolo roku 1869 muslimská populace představovala 5 % populace Arakanu, ačkoli odhady z dřívějších let dávaly vyšší čísla. Následující britská sčítání lidu letech v 1872 a 1911 zaznamenala nárůst muslimské populace z 58 255 na 178 647 lidí v Akjabském okrese (dnes město Sittwe). Během druhé světové války vypukly mezi Brity vyzbrojenými rekruty z řad Rohingů v rámci jednotek V-Force a buddhistickými Arakanci vnitrostátní násilnosti a region se ještě více polarizoval. Podle tajemníka britského guvernéra jednotky V-Force místo, aby bojovaly proti japonským okupantům, tak začaly ničit buddhistické chrámy, pagody, domy a na severu Arakanu spáchaly řadu zvěrstev.

Samotní Rohingové a někteří z učenců stále tvrdí, že jsou původem z arakanského státu, zatímco jiní historici tvrdí, že se do Barmy přišli z Bengálska především během období britské nadvlády. a v menší míře po barmském vyhlášení nezávislosti v roce 1948 a po bangladéšské osvobozenecké válce v roce 1971. +more Myanmarská vláda neuznává etnikum Rohingya jako původní etnickou skupinu a odmítá Rohingům udělit státní občanství Myanmaru. V důsledku toho je většina z nich bez jakékoliv státní příslušnosti. Rohingové jsou někdy popisováni jako „ve světě mezi nejméně žádaní“ a jako „jedna ze světově nejvíce pronásledovaných menšin“. Řada Rohingů proto z Myanmaru uprchla do okolních zemí.

V roce 2012 došlo v Arakanském státě k sérii konfliktů mezi muslimskými Rohingy, kteří jsou většinou v severní části státu a etnickými Rakhinci (Arakanci), kteří jsou většinou na jihu. Před nepokoji eskalovaly obavy kolující mezi buddhistickými Rakhinci, že by se mohli ve svém rodném státě brzy stát menšinou. +more Nepokoje se nakonec dostavily po týdnech sektářských sporů, včetně znásilnění a vraždy arakanské buddhistické ženy Rohingy a zabití deseti myanmarských muslimů ze strany Arakanců.

K 28. červnu 2012 bylo oficiálně zaznamenáno 80 obětí na životech a odhadem 90 000 bylo vysídleno a našlo útočiště v dočasných táborech. +more Podle údajů Lékařů bez hranic jen za první měsíc vyostřených nepokojů mezi srpnem a zářím 2017 zemřelo 6 700 Rohingů.

Desetitisíce Rohingů uprchly do sousedního Bangladéše, který jim odmítl udělit azyl, avšak většinu z nich na místě nechal, přestože byly zdokumentovány i ojedinělé případy násilné deportace zpět do Myanmaru. Centrální bangladéšská vláda Šajch Hasíny Vadžídové odmítla k nastalé situaci přijmout nějaké stanovisko. +more Prezident Myanmaru Thein Sein k nastalé situaci prohlásil, že Rohingové musejí být deportováni do muslimských zemí a dále situaci neřešil. To vyvolalo kritiku ochránců lidských práv, kterým se nelíbí, že Thein Sein odmítl řešit akutní případ násilností v jeho státě a za možné řešení do budoucna označil potrestání obětí.

Podle zprávy vyšetřovatele OSN z roku 2018 došlo v Myanmaru ke genocidě Rohingů, ke které přispěla i vláda Aun Schan Su Ťij. Ze země uteklo před násilnostmi více než 700 000 Rohingyů. +more Za hlavní postavu této kampaně je považován generál Min Aun Hlain, který se po vojenském převratu v únoru 2021 v Myanmaru chopil moci.

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. neris. +moreinfo/tema/index. php. id_seznam=47937]Téma: Rohingové[/url] * [url=http://zpravy. aktualne. cz/zahranici/reportaz-svoboda-v-barme-prinesla-i-averzi-vuci-islamu-musli/r~c41d433286ef11e5a896002590604f2e/]Reportáž: Svoboda v Barmě přinesla i averzi vůči islámu. Muslimské uprchlíky zahnala do táborů[/url].

Kategorie:Etnické skupiny v Myanmaru Kategorie:Národy Asie Kategorie:Myanmarští muslimové Kategorie:Lidé bez státní příslušnosti Kategorie:Genocidy Kategorie:Kulturní genocida