Rokyten (hradiště)

Rokyten je hradiště nacházejícího se na ostrohu řeky Rokytné na katastru vesnice Rokytná. Raně přemyslovské hradiště z první poloviny 11. století zaniklo koncem 12. století. Na místě jeho předhradí se nachází ves Rokytná. Hradiště je od roku 1958 zapsáno v seznamu nemovitých kulturních památek.

Historie

Místo bylo osídleno v období starší a mladší doby kamenné, v pozdní době bronzové i laténské. Keltové zde sídlili přibližně od roku 400 před n. +more l. do prvních desetiletí našeho letopočtu.

Slovanské osídlení bylo zjištěno od 8. století a trvá bez přerušení dodnes. +more V době velkomoravské bylo zde pravděpodobně hradiště nebo významné sídliště. Na významu nabylo místo i v době břetislavské, tj. po roce 1030, kdy zde bylo přemyslovské hradiště s vlastním hradským obvodem.

V písemných pramenech je poprvé hradiště uváděné jako grad Rokyten zmíněno v zakládací listině staroboleslavské kapituly z roku 1046, kdy staroboleslavská kapitula získala výnosy z tehdejších hradišť.

Hradiště bylo vypáleno v roce 1146 Vladislavem II. +more na výpravě proti moravským Přemyslovcům. Správní centrum bylo přemístěno pravděpodobně do Řeznovic a Rokytná ztratila svůj význam. Mocenské centrum pravděpodobně zcela osiřelo, obnovena byla osada v předhradí, kde se kolem kostela vytvořilo jádro současné vesnice. K dalšímu zpustošení a zřejmě konečnému zániku hradiska došlo v souvislosti s bitvou u Loděnice roku 1185. Násilné ukončení života na ostrožně dokumentují stopy po velkém požáru odkryté při archeologických výzkumech.

Název místa pochází se staroslovanského pojmenování vrby - rokyta.

Stavební podoba

Hradiště bylo dvoudílné, mocenské centrum se rozkládalo na ostrohu na místě nyní zvaném Velké Hradisko, předhradí na místě nynější vesnice Rokytná, v trati zvané Malá Hradiska. Malé sídliště bylo i pod ostrohem u řeky Rokytná. +more V současné době má Velké Hradisko rozlohu asi 3 ha a je zemědělsky obdělávané, Malá Hradiska přibližně 8 ha.

Velké hradisko bylo chráněno obvodovou palisádovou hradbou. Předhradí bylo odděleno od centra příkopem, další příkop jej rozděloval na dvě části. +more Další příkop byl na jihu hradiště. Do hradiště se vcházelo především z jihu přibližně v místě dnešní cesty do Moravského Krumlova.

Na hradisku se nacházel kostel svatého Jana, který je zmiňován v zakládací listině louckého kláštera ve Znojmě k roku 1190. Jednalo se pravděpodobně o kamennou románskou stavbu.

Archeologický průzkum

V letech 1959-1960 proběhl v Rokytné sondážní výzkum pod vedením archeologa Borise Novotného z Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Autor výzkumu zjistil na ploše Velkého Hradiska zahloubená dřevěná obydlí. +more Tyto polozemnice byly uspořádané po obvodu opevněné plochy přimknuté ke kůlové palisádě. Byly také objeveny stopy po polozahloubených chatách se zbytky ohnišť nebo pecí. V severovýchodní části byly objeveny ohořelé zbytky velké roubené stavby, snad obydlí zdejšího správce.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Hradiště v okrese Znojmo Kategorie:Stavby v Moravském Krumlově Kategorie:Hradiště v Boskovické brázdě Kategorie:Kulturní památky v Moravském Krumlově