Rubivirus
Author
Albert FloresRubivirus je rod virů z čeledi Matonaviridae. Napadá savce, ale není přenášen hmyzem. Pro člověka nejvýznamnějším a vlastně jediným zástupcem tohoto rodu je virus zarděnek (Rubellavirus, Rubivirus rube(o)lle).
Vedle klasického dětského exantémového onemocnění (rubella, rubeola, angl. : rubella, German Measels) způsobuje tento virus embryonální a fetální rubeolový syndrom, je příčinou vrozených vývojových vad (TORCH komplex, akronym za: tj. +more txoplazmóza, rube(o)lla, cytomegalovirus a herpes virus jako původci intrauterinních infekcí vedoucí ke vzniku kongenitálních malformací).
Běžný průběh u dítěte i dospělého klasifikuje ICD 10 (MKN 10) na formu zarděnek bez komplikací, zarděnek s neurologickými komplikacemi a zarděnek s jinými komplikacemi (zejména kloubními). Nejzávažnější, i když řídkou komplikací je subakutní sklerozující panencefalitida (SSPE, synonymně progresivní rubeolová panencefalitis, PRP) analogická SSPE u spalniček (tam podle autorů m. +more Pette-Döring, Van Bogeart a Dawson).
První popsal problematiku poškození zárodku a plodu australský oftalmolog Norman Gregg, všiml si neobvyklého množství - epidemie katarakt u 6-9letých dětí, která následovala po epidemii zarděnek. CDC vyzdvihuje jako suspektní z rubeolové etiologie tetrádu infantilní katarakty, kogenitálního glaukomu, vrozených srdečních vad a percepční hluchoty.
=== Morfologie === Virus se řadí mezi obalené viry (má membránovou schránku), přičemž se na membráně (o průměru 60-70 nm) vyskytuje 80 špic složených z trojic heterodimerů glykoproteinů E1 a E2, společně s menším proteinem 6K. Membrána je bohatá na cholesterol a sfingolipid, což jsou složky nezbytné pro vstup a výstup z buňky. +more Kapsid je sférický (ikosahedrický) o průměru 35-40 nm a skládá se z 240 podjednotek (T=4).
=== Genom === Genom tvoří jedna molekula jednovláknové RNA s pozitivní polaritou o délce 9,762 kb a o mol. hm. +more 4 x 106. Nestrukturní proteiny (replikáza) jsou umístěné na 5' konci, zaujímající zhruba 2/3 délky genomu, zatímco strukturní (kapsidový protein a 3 obalové proteiny) jsou v poslední třetině, na 3' konci. Obě tyto skupiny jsou překládány jako polyprotein, který je následně rozštěpen. Genom je očepičkován a polyadenylován. Nestrukturní proteiny jsou překládány rovnou z genomu, zatímco strukturní proteiny jsou překládány z subgenomické mRNA. Na začátku genomu je průměrně 59 nukleotidů, dlouhá nepřekládaná oblast, zatímco na konci je dlouhá průměrně 322 nukleotidů.
=== Proteom ===
Proteom je v podstatě identický s tím alphavirálním. E1 a E2 tvoří heterodimer, a mají 13 a 7 aminokyselinových zbytků dlouhé cytoplasmatické konce. +more Všechny tři strukturní proteiny jsou asociovány s membránou. Kapsidový protein je fosfoprotein o délce 293 nebo 300 aminokyselinových zbytků, přičemž délka je závislá na použití jednoto ze startovních kodonů. Replikační proteiny P150 a P90 jsou syntetizovány z genomické RNA, zatímco strukturní proteiny jsou syntetizovány z subgenomické RNA. Na rozdíl od strukturních proteinů mají replikační proteiny určitou homologii s proteiny alphavirů.
=== Životní cyklus ===
==== Receptory a vstup do buňky ==== Stejně jako alphavirus i rubivirus vstupuje do buněk zřejmě skrze ubiquitinový receptor, který je konzervován pro velkou skupinu organismů. Na rozdíl od alphavirů však není tento rod přenášen hmyzem. +more Do buněk vstupuje receptorem zprostředkovanou endocytózou, načež následuje fúze membrán v endozomu, který se pozvolna okyseluje.
==== Replikace, transkripce a translace ==== Během infekce jsou syntetizovány tři druhy RNA. Genomová RNA, komplementární RNA a subgenomická RNA. +more Genomická RNA je přeložena jako 200-kDa polyprotein, který je přestřižen virovou proteázou. Na rozdíl od té alphavirové je to metalloproteáza, která obsahuje doménu pro zinkové prsty. Replikační komplex je asociován s membránou.
==== Zrání ==== Obalovací signál, mezi 347. a 375. +more nukleoidem na genomové RNA, interaguje s kapsidovými zbytky číslo 28 až 56. Fosforylace kapsidového proteinu slouží jako regulátor, který zabraňuje zabalení nevirové RNA. C koncová doména kapsidového proteinu je stále asociována s ER membránou, což je zřejmě nezbytné pro správné napojení glykoproteinů jejich transmembránovými doménami. Přestože rubiviry pučí do Golgiho aparátu, věří se, že E1 a E2 mají podobné funkce jako jejich alphavirové analogy. Přesná struktura a morfologie ještě není známa, avšak jistě se při jejich zjišťování uplatní techniky tolik úspěšné u alphavirů. .
Odkazy
Literatura
Fields Virology, 5th edith