Rudné doly na Příbramsku

Březových Horách naprosto běžnou součástí života... (Ševčinský důl) Těžba rud na Příbramsku, respektive na Březových Horách a Bohutíně, je písemně doložena věnovací listinou z 21. dubna 1311. Tato listina obsahuje darování hutě biskupu Janovi pražským občanem Konrádem z Příbrami. Podle archeologického výzkumu docházelo k hornické činnosti na Březových Horách již dříve - na přelomu 12. a 13. století. Kronikář Václav Hájek z Libočan se zmiňuje ve své Kronice české o věštbě kněžny Libuše ke svým vladykům: „Vidím vrch březový, který jest uvnitř stříbra plný, toho vy i váš rod budete užívati“. Některé výzkumy však uvádí i počátky těžby v 2. polovině prvního století po Kristu a dokonce i několik staletí před Kristem. Odborníci se také shodují na tom, že v nedalekém Bohutíně byla těžba zahájena dříve než na Březových Horách.

Historie

Bohutína (21. +more4. 1311-21. 4. 2011) O tom, že těžba stříbrných rud pokračuje i ve 14. století svědčí hned několik dokumentů - jedná se například o listinu vydanou 30. dubna 1330, v níž je Mikulášem z Nových Dvorů věnována zbraslavskému klášteru desátá část výnosu z dolů. Z 15. století se žádné dokumenty o důlní činnosti nedochovaly, přesto ji zde můžeme předpokládat. Těžbu rud na Příbramsku v 16. století dokládají 4 horní knihy a několik listin. K velkému rozvoji důlní činnosti v březohorském revíru dochází právě na počátku 16. století. V letech 1550 - 1574 zde byly vytěženy 4 tuny stříbra, za celé 16. století přibližně 11 tun, avšak v porovnání s jinými českými významnými doly je to jen nepatrná produkce.

Na konci 16. století pak přichází velký úpadek, který trval až do konce +more_století'>17. století. Během této doby byla velká snaha hornickou činnost obnovit, zejména proto, že Příbram jakožto horní město mohla užívat různých výhod. Nejvýznamnějším obdobím je pak 19. století, kdy bylo vytěženo 1 416,7 tun stříbra a 168 245 tun olova. Těžba na Březových Horách byla ukončena v roce 1978, ovšem koncentrace olova v půdě zůstává. V roce 2011 byla nedaleko Bohutína mezi hájovnou u Prokopa a vodní nádrží Pilská umístěna pamětní deska k 700. výročí nejstarší písemné zmínky o báňské činnosti na Příbramsku (21. 4. 1311-21. 4. 2011).

Báňská charakteristika

Důlní doprava

Hornickém muzeu Příbram Horizontální doprava byla na březohorském rudném revíru po dlouhou dobu zajišťována lidskou silou, teprve v roce 1875 se na hlavních chodbách dolů začali používat koně a koncem +more_století'>19. století benzolové lokomotivy. Ruční doprava byla kompletně nahrazena elektrickými akumulátorovými lokomotivami až v první polovině 20. století.

K vertikální dopravě se nejprve používala vodní kola a koňské žentoury. V první polovině +more_století'>19. století dochází k velkému pokroku ve vertikální dopravě - roku 1846 byl na dole Marie vybudován první parní těžní stroj v březohorském revíru. Elektrifikace ve 20. století se ve vertikální dopravě příliš neuplatnila. Jednak proto, že výstavba takových strojů byla nákladná a dále proto, že panovaly obavy z případných výpadků elektrického proudu. Na dole Vojtěch a Anna se parní těžní stroje Breitfeld & Daněk zachovaly až do ukončení těžby. Dnes se jedná o technickou památku.

Tabulky

Uranové doly Příbram hledají nové pracovníky (plakát ze 70. let dvacátého století).

Vytěžený materiál

Dosažené hloubky

Současnost

Ústí mariánské štoly

V současné době spravuje většinu objektů, které zde zůstaly po hornické činnosti, Hornické muzeum Příbram, které je zároveň největším hornickým muzeem v České republice. Jedná se o velmi častý cíl turistů, protože součástí mnoha prohlídek je i jízda hornickým vláčkem, jehož jedna trasa vede podzemím od dolu Anna k jámě Prokop a druhá, nedávno postavená, spojuje Ševčinský a Vojtěšský důl. +more Mezi stále přístupné budovy patří: * Ševčinský důl (šachetní budova, cáchovna, strojovna a správní objekt) * Důl Anna (cáchovna, strojovna s unikátním parním těžním strojem Breitfeld & Daněk z roku 1914 a Prokopská štola) * Vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov * Důl Vojtěch (šachetní budova, strojovna, kovárna, cáchovna) * Důl Marie.

Ne všechny objekty ale zůstaly v zachovalém stavu. Bývalá strojovna dolu Prokop, patřící společnosti Diamo, už několik let chátrá. +more Stále častěji se stává terčem vandalů a bezdomovců a mezi Příbramáky se navíc říká, že se zde kdysi utopil ve studni muž. Tato informace byla ale Diamem dementována.

Zmiňovaný státní podnik Diamo s ústředím ve Stráži pod Ralskem má v Příbrami jeden ze svých odštěpných závodů - Správa uranových ložisek, o. z. +more, Příbram.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Uranový důl

Externí odkazy

[url=http://www. rimbaba. +morecz/index. php/clanky-o-hornictvi/82-hrabak-hormictvi]Hornictví a hutnictví v království českém, jeho vznik a vývoj až po nynější stav (výňatek z práce Prof. Josefa Hrabáka z roku 1902)[/url] * [url=http://pribram. eu/mesto-pribram/o-meste/historie. html]Historie hornictví na oficiálních stránkách města Příbrami[/url].

Kategorie:Těžba stříbra ve Středočeském kraji * Kategorie:Dějiny Příbrami Kategorie:Těžba v Příbrami