Rudolf von Chavanne

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Rudolf von Chavanne (23. června 1850 Bela Crkva - 30. října 1936 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil v roce 1869 a prodělal rychlou kariéru jako důstojník generálního štábu, několik let byl také pobočníkem císaře Františka Josefa. Vojenskou dráhu zakončil jako zemský velitel v Chorvatsku (1907), odkud byl krátce poté odeslán na zdravotní dovolenou. Mimo aktivní službu dosáhl v roce 1908 hodnosti generála pěchoty.

...

Životopis

Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, byl synem c. k. +more majora Josefa Ludvíka von Chavanne (1806-1887) povýšeného v roce 1871 do šlechtického stavu. Studoval na kadetní škole v Mariboru a později na jezdecké škole v Hranicích. Do armády vstoupil v roce 1869 jako poručík, sloužil ve Vídni a Lvově, později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K. u. k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1874 zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Sloužil v Krakově a Štýrském Hradci, od roku 1880 působil v kanceláři císařského generálního pobočníka generála Mondela. V roce 1884 byl jmenován císařským pobočníkem a o rok později byl povýšen na majora. I jako císařský pobočník nadále sloužil u různých posádek, mimo jiné v Linci, později byl šéfem štábu pěší divize v Záhřebu. Jako podplukovník (1889) byl přidělen ke kartografické kanceláři generálního štábu, současně vedl také kurzy pro důstojníky. V roce 1891 by povýšen na plukovníka a stal se velitelem pěšího pluku č. 65. V roce 1895 byl jako pozorovatel rakousko-uherské armády účastníkem vojenských manévrů ve Švédsku.

V roce 1897 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 37. pěší brigády v Plzni, v roce 1901 byl přeložen do Lublaně jako velitel 28. +more pěší divize a téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála. V lednu 1907 byl jmenován velitelem 13. armádního sboru v Záhřebu, respektive zemským velitelem v Chorvatském království. V květnu 1907 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra, ale již v listopadu téhož roku byl odeslán na zdravotní dovolenou. V roce 1908 byl jmenován generálem pěchoty, formálně byl penzionován k datu 1. května 1914. Krátce poté se chtěl zapojit do bojů první světové války, byl ale odmítnut, později ve Vídni vedl klub vlastenecké mládeže. Po válce se usadil ve Štýrském Hradci, kde také zemřel. Je pohřben na hřbitově St. Leonhard.

V roce 1884 se oženil s hraběnkou Marií Annou Küniglovou (1864-1947), dcerou generálmajora hraběte Aloise Künigla. Z manželství se narodilo pět dětí, dva synové a tři dcery.

Tituly a ocenění

Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání, většina ocenění ze zahraničí pochází z doby, kdy působil jako císařský generální pobočník.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Válečná medaile (1878) * +morepng'>60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1893) * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1894) * 60x60pixelů rytíř Leopoldova řádu (1905) * 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1916).

Zahraničí

60x60pixelů Řád čestné legie (Francie, 1881) * +morepng|alt='>60x60pixelů Řád Leopolda III. třídy (Belgie, 1881) * 60x60pixelů Řád sv. Mořice a Lazara III. třídy (Itálie, 1881) * 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko, 1882) * 60x60pixelů Řád svaté Anny III. třídy (Rusko, 1882) * 60x60pixelů Řád pruské koruny III. (Německo, 1882) * 60x60pixelů Řád Takova (Srbsko, 1883) * 60x60pixelů Řád bílého orla III. třídy (Srbsko, 1884) * 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo, 1884) * 60x60pixelů komandér Řádu meče (Švédsko, 1895) * 60x60pixelů Řád lva a slunce I. třídy (Persie, 1900).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top