Rvenice

Rvenice jsou vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na severozápad od Postoloprt. V roce 2009 zde bylo evidováno 62 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.

Rvenice je také název katastrálního území o rozloze 4,41 km2.

Pravěk

Spolu s nedalekým Březnem jsou Rvenice nejbohatší archeologickou lokalitou na Postoloprtsku. Z doby kamenné, konkrétně z neolitu, se na katastru vesnice nalezly střepy nádob kultury s lineární keramikou (5500-5000 př. +more n. l. ) a kultury s vypíchanou keramikou (5000-4400 př. n. l. ). Pozdní dobu kamennou, eneolit, zde zastupují kultura se šňůrovou keramikou (2900-2350 př. n. l. ) a kultura se zvoncovitými poháry (2400-1800 př. n. l. ). Právě kultura šňůrové keramiky vytvořila zřejmě genetický základ pro formování Indoevropanů. Na katastrálním území Rvenic byly také nalezeny stopy dvou sídlišť únětické kultury (2300-1700 př. n. l. ), patřící již do doby bronzové: jedno se nacházelo v lokalitě Ovčín, druhé v prostoru pískovny. Nejcennější rvenický nález ale patří až době železné, konkrétně bylanské kultuře (8. - poč. 6. stol. př. n. l. ). V roce 1963 byl v pískovně severozápadně od vsi vykopán tzv. knížecí hrob. V hrobové komoře o rozměrech 540 x 400 cm byly nalezeny pozůstatky dvou mrtvých s bohatou výbavou (kopí, řemeny z postrojů, železné tyčinky aj. ), kteří byli pohřbeni na dvou čtyřkolových vozech, z nichž se dochovaly jen železné součástky. Oba zemřelí patřili k vojenské aristokracii tehdejší společnosti.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1452. Tehdy se v lounské účetní knize uvádí jistý "Marza z Rwenicze", který vlastnil pozemek ve Výškově. +more Původně patřily Rvenice benediktinskému klášteru Porta Apostolorum. Při pohusitské pozemkové revizi v roce 1454 byla vesnice - dočasně v majetku Loun - vrácena královské koruně, stejně jako ostatní klášteru zcizené vesnice. Při této revizi se ve Rvenicích uvádí devět statků a hospodářský dvůr, kde se chovaly ovce. S ohledem na výrazně pozdní vstup Rvenic do písemné historie je pravděpodobné, že Rvenice byly někdy ve 2. polovině 14. století vysazeny postoloprtskými benediktiny spolu s vrchnostenským hospodářským dvorem, který byl zřejmě hlavním účelem založení. Starší část vesnice je ta levobřežní se dvorem. Protější část je podstatné mladší. Na mapě prvního vojenského mapování z 60. let 18. století na jejím místě ještě žádná budova nestojí, zatímco na mapě stabilního katastru z roku 1843 už ano. Podle Antonína Profouse je v názvu Rvenic ukryto staroslovenské slovo rЪvenica, což značilo příkop.

V roce 1460 zastavil Jiří z Poděbrad vesnici spolu s Vrbkou a Lenešicemi Janovi Děčínskému z Vartenberka. Později, v roce 1480, se Rvenice staly majetkem pánů z Veitmile, kteří je připojili k postoloprtskému panství, kde vesnice zůstala až do zrušení vrchnostenské správy v polovině 19. +more století. V kupní smlouvě mezi Veronikou z Veitmile a Štěpánem Jiřím ze Šternberka z roku 1600 se opět uvádí vrchnostenský hospodářský dvůr, mlýn a také vinice, které se rozkládaly přibližně na sedmi hektarech. Z třicetileté války vyšla vesnice dobře: podle berní ruly z roku 1654 nebyl ze sedmi statků ani jeden opuštěný. Jména sedláků naznačují, že ve vsi, podobně jako na celém Postoloprtsku, pozvolna začínala germanizace. Přibližně o sto let mladší tereziánský katastr uvádí v dominikálu hospodářský dvůr, ovčín, mlýn o třech kolech a čtyři rybníky: Horní, Dolní, Ovčí a U rvenického dvora, který byl pstruhový. Poddaní pěstovali ve vlastní režii chmel. Krátce před sepsáním katastru, v roce 1746, vesnici postihl velký požár, při němž vyhořelo pět usedlostí.

Podrobnější údaje o Rvenicích přináší Topografie Eduarda Ponfikla z roku 1828. Uvádí se v ní, že rvenický hospodářský dvůr byl největší na celém postoloprtském panství. +more Patřilo k němu 283 hektarů pozemků, které lemovaly aleje stromů - jedna vedla až do Vrbky. V ovocných sadech bylo vysázeno 4700 stromů. Poblíž vesnice se těžilo uhlí; první pokusy proběhly už ve 20. letech 18. století. Ve vsi byl mlýn, cihelna a ovčín. Ze zdejšího pramene vedl vodovod o dvou trubkách, který zásoboval vodou Postoloprty. Ve vsi stálo 24 budov, ve kterých žilo 168 obyvatel. Pravděpodobně právě v prvních desetiletích 19. století vzniklo osídlení na pravém břehu Chomutovky. .

V roce 1850 vznikl ve Rvenicích obecní úřad. Prvním starostou se stal Josef Schüller, který bydlel v čp. +more 3. Obec řídil dlouhých padesát let. V letech 1822-1850 byl rychtářem, pak až do roku 1871 starostou. V roce 1850 mu císař udělil zlatý záslužný kříž. Až do postavení kasáren v Postoloprtech v roce 1838 se na katastru Rvenic rozkládalo cvičiště tamních dragounů. Poté sloužilo příležitostně lounské posádce. Po roce 1918 se na něm konaly motocyklové závody, dostihy a Masarykova letecká liga zde uspořádala dva letecké dny. V roce 1934 ale bylo cvičiště rozoráno. Nejstarším spolkem ve Rvenicích byli dobrovolní hasiči, jejich založení se datuje do roku 1907.

V rámci pozemkové reformy v polovině 20. let si část půdy patřící ke dvoru zakoupili osídlenci z Čech. +more V té souvislosti byla v roce 1927 v čp. 24 zřízena česká jednotřídka. Roku 1929 vznikla ve vsi pobočka Národní jednoty severočeské, v níž se Češi sdružovali do kulturních spolků. Ve 30. letech už byl počet Čechů a Němců v obci přibližně vyrovnaný.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti

Silniční most přes Chomutovku. Jeho konstrukci tvoří dva oblouky z lomového kamene, sklenuté na střední pilíř. +more Památková evidence je klade do poloviny 18. století. V letech 1989 a 1990 byl zpevněn. * Komplex hospodářského dvora čp. 1 ze 2. poloviny 18. století. Tvoří ho obytná budova, stodola, chlévy a sušárna. Brány s barokní výzdobou zanikly v roce 1966. * Kaplička s dřevěnou zvoničkou z 19. století. Soupis kaplí a křížů postoloprtské farnosti z roku 1835 ji už eviduje. * Vodárna z přelomu 19. a 20. století se zachovanými secesními dveřmi.

Galerie

File:Rvenice kaplička.JPG|Kaplička File:Rvenice vodárna.JPG|Vodárna File:Rvenice-statek.JPG|Bývalý vrchnostenský statek

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Postoloprty