Seznam podle * Picea abies * Picea engelmannii * Picea glauca * Picea glehnii * Picea jezoensis * Picea koyamai * Picea omorika * Picea pungens * Picea rubens * Picea shirasawae * Picea sitchensis * Picea wilsonii

Příznaky

neobvyklé zbarvení jehlic, stromů, skupin dřevin * neobvyklý opad jehlic * plodnice hub na jehlicích

List

Infekce se vyskytují pouze na letošních jehlicích. Na místech infekce se objevují světle žluté skvrny. +more Obvykle vytvoří formu hlubokých žlutých příčných pruhů přes jehlice. Pokud se infekce vážná, mohou se stromy nebo skupiny dřevin jevit žluté, nikoliv zelené. Většina infikovaných jehlic opadá následující jaro po dozrání telií a sporulaci (Murray, 1955, Wilson a Henderson, 1966, Mordue a Gibson, 1978). Neuvolňují se spory při dotyku.

Možnost záměny

S jiným druhem rodu Chrysomyxa. Poškození mšicemi.

Melampsorella caryophyllacearum způsobuje příznaky metlovitosti, proliferaci výhonů, především na jedli, ale je známo i napadení smrku v USA (Anon. , 1964). +more Stejně jako ostatní dvoubytné rzi, i tento druh produkuje aecia obsahující oranžovo-žluté aeciospory a infikuje jehlice.

Pucciniastrum areolatum (Thekopsora areolata) vytváří aecia na jehličnanech, ale ne na jehlicích smrku v severní Evropě a severní Asii (Hiratsuka et al., 1992).

Sinclair a Lyon(2005) tvrdí, že k žloutnutí a defoliaci může dojít u letošních jehlic na smrku u některých druhů v důsledku poškození fluoridy. Chloróza se vyvíjí od špičeků a postižená část má nakonec červenohnědé zbarvení. +more Starší jehlice vykazují příznaky, ale pomaleji. Ostatní druhy, jež jsou citlivé na poškození a rostou poblíž vykážou rovněž příznaky poškození, což je dobrým rozlišovacím znakem. Zdroj znečištění ovzduší by mohl být rozeznán.

Význam

Opakovanou nákazou a ztrátou jehličí je strom oslaben a zkracují se přírůstky letorostů. Při silném napadení má ekonomický význam v lesních plantážích (hospodářské lesy) kde jsou stromy pěstovány pro dřevo.

Při slabém napadení jsou ztráty mírné a přechodné, kromě případů, kdy jsou napadeny sazenice nebo mladé stromky (Collins, 1976b, Hansen, 1997). Takahashi a Saho (1985) popisuje epidemii v lesní školce na sadbě Picea engelmannii, jež se projevila na 90% materiálu a bylo potřeba zničit všechny sazenice.

Biologie

Tenkostěnné haploidní basidiospory infikují mladé jehlice už na jaře při rašení (Smith et al. , 1988). +more Napadeny jsou pouze mladé jehlice. Basidiospory jsou uvolňovány v noci, k infekci dochází během několika týdnů,v období jenž zhruba odpovídá době rašení a počátku růstu mladých jehlic. (Collins, 1976) Infekce je vážná, pokud je jaro studené a rašení probíhá pomaleji a počet citlivých jehlic je v době šíření basidiospor vyšší (Murray, 1953). Množství alternativních hostitelů (infekční tlak) není významné, choroba se rozvíjí v příznivých podmínkách rychle. (Hansen, 1997).

Během května a června se na jehlicích tvoří žluté příčné proužky. Na žlutě zbarvených místech vyrůstají žlutooranžovo bílé aecie, asi 3 mm velké. +more Po dozrání plodnic se uvolňují aeciospory. Napadené dřeviny jsou nápadné zlatožlutým zbarvením nejmladšího ročníku jehlic. Během léta a na podzim napadené jehlice opadávají.

Šíření

Větrem (Collins, 1976a), deštěm, antropogenní rozšíření pomocí transportu napadených dřevin a jejich částí (Spaulding, 1961, Takahashi & Saho, 1985; Schrader & Hennon, 2005).

Tato rez byla introdukována jednou, bez následného rozšíření, do USA s výpěstky smrku Picea abies z Dánska v roce 1907 (Spalding, 1961). Dovoz živých rostlinných materiálů pro okrasné účely, včetně výroby vánočních stromků, je stále považován za pravděpodobné způsob zavlečení tohoto patogena (Schrader a Hennon, 2005; Čech, 2007).

Ochrana rostlin

Občas se vyskytuje na plantážích vánočních stromků, kde se doporučuje použití fungicidů, v případě výskytu v porostech se ochrana neřeší.

Prevence

Dostatečný spon, výsadba v místech dostatečného proudění větru, včasné probírky. Odstranění náchylnách druhů z okolí plantáží kde jsou rostliny pěstovány pro vánoční stromky a z okolí okrasných a lesních školek.

Chemická ochrana

Není preferována. Lze aplikovat systemické fungicidy před rašením, po rašení kontaktní fungicidy.

Rezistentní druhy

Rozdíl v citlivosti a závažnosti onemocnění u druhů rodu Picea všeobecně nebyla zaznamenána.

Picea mariana je jedním ze severoamerických druhů vysázených v Evropě (Spalding, 1956), pro který neexistuje žádná zpráva o citlivosti na C. abietis (Takahishi a Saho (1985)) Podle pozorování v Japonsku je interakce rez-hostitel odlišná od těch, které jsou známy v Evropě, což naznačuje existenci odlišné variety houby a výběr odolných druhů pro pěstování v Japonsku je tedy možný. +more Pouze jeden druh hostitele je zaznamenán z Číny (Cao et al. , 2000), a citlivost není známa z jiných částí Číny a míst ve střední Asii od druhů jako je himálajský smrk Picea smithiana (USDA-ARS, 2009).

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160304141519/http://nt. ars-grin. gov/taxadescriptions/factsheets/index. cfm. thisapp=Chrysomyxaabietis]popis[/url] * [url=http://www. angelfire. com/wy/tianfuw/chrysomyxa. html]velmi podrobný popis patogena, projevů a obrázky[/url] * [url=http://bfw. ac. at/ws/sdis. schadenstyp_e. sdis_id_in=51]popis patogena a obrázky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130217021518/http://spfnic. fs. fed. us/exfor/data/pestreports. cfm. pestidval=226&langdisplay=english]rozbor patogenicity[/url].

Kategorie:Choroby a škůdci rostlin Kategorie:Houbové choroby rostlin

5 min read

Share this post:

Like it 8

Rzivost smrku

Author

EPPO kód

Vědecké názvy

Important

Zeměpisné rozšíření

Výskyt v Evropě

Výskyt v Česku

Hostitel