Cesko.wiki Rájec (okres Šumperk)
Author
Albert FloresObec Rájec (německy Gross Rasel) se nachází v okrese Šumperk, v Olomouckém kraji, jihovýchodně od Zábřehu. Žije zde obyvatel.
Geografie
Katastrální území Rájec u Zábřeha sousedí s těmito katastrálními územími: Zábřeh na Moravě, Leština u Zábřeha, Zvole u Zábřeha a Jestřebí u Zábřeha.
Rájec se nachází na severozápadní Moravě, jihovýchodně od Zábřehu. Rozkládá se na pomezí dvou geomorfologických celků: Mohelnické brázdy a Zábřežské vrchoviny. +more Rozhraní těchto dvou celků zhruba kopíruje silnici, vedoucí severojižním směrem od Zábřehu (Ráječku) do Zvole a protínající obec napůl.
Druhou pomyslnou osou je Rájecký potok, pramenící v lese u Jestřebí a tekoucí západovýchodním směrem vesnicí směrem k Moravské Sázavě. Do ní se vlévá asi 800 m východně od středu obce. +more Řeka Moravská Sázava protéká rájeckým katastrem v jeho východní části (zhruba severojižním směrem), aby se o několik set metrů dál u Zvole připojila k řece Moravě. Obec Rájec, stejně jako celé široké okolí, náleží k úmoří Černého moře.
Nejníže položené místo rájeckého katastru se nachází na jihovýchodě u Zvole v nadmořské výšce 265 metrů. Naopak nejvyšší je bod na místě styku katastru rájeckého, zvolského a jestřebského (u křižovatky nad Jestřebím směr Zvole), dosahující 399 metrů nad mořem. +more Střed obce (křižovatka) leží ve výšce cca 274 metrů.
Západní polovina rájeckého katastrálního území je tvořena táhlými kopci, na kterých jsou zejména velké lány polí s mezemi, dále pak louky a lesy. Východní část je rovinatá, pokrytá většinou obdělávanými poli.
Od severu k jihu prochází Rájcem silnice, dříve frekventovaná spojnice Šumperska a Olomoucka, vytvářející ve středu obce charakteristickou šikanu. Z východní strany - mezi obydlenou částí a železničním koridorem - Rájec od roku 2008 velkým obloukem obchází nově vybudovaná silnice I/44, de facto obchvat obce, ve skutečnosti je to pouze dopředu zbudovaný sjezd z plánované dálnice Mohelnice-Šumperk. +more Ještě dále na východ je položena železniční trať Zábřeh-Olomouc. Od Leštiny vede silnice do středu vesnice, plynule pokračující západním směrem ke sv. Antoníčkovi a posléze jako lesní cesta do Jestřebí.
Historie
Boží muka sv. +more Petra a Pavla Rájec byl s velkou pravděpodobností založen kolonisty ze statků na Blanensku a Tišnovsku, které odtud povolal některý z olomouckých biskupů ve 13. století. Tomu nasvědčují identické názvy sousedních obcí z obou oblastí - Rájec, Ráječek (Ráječko), Skalička, Jestřebí atd. Rájec je prvně zmiňován v jisté latinské listině z roku 1273 jako Reyssiel Magnum, kdy byl podřízen mohelnické rychtě. Kolem roku 1320 pak byl Rájec biskupským lénem v mohelnické provincii. Na konci 14. století byla ves zvaná jako Raycz Moravicalis a obývali ji čeští osadníci. V té době měl v Rájci v držbě půdu man Heralt - leník olomouckého biskupa a purkrabí na Moravě. Byl zřejmě zakladatelem rytířského, později panského rodu Rájeckých. Během 15. století byla ves a panství Rájec v držení pánů z Rájce a pánů z Mírova, zpravidla jako biskupské léno.
V roce 1468 proběhla poblíž vesnice bitva u Zvole, v níž bylo české vojsko krále Jiřího z Poděbrad pod velením Zdeňka Kostky z Postupic poraženo uherským vojskem krále Matyáše Korvína. V letech 1480-1499 byl Rájec v držení Jana z Mírova a na Rájci (Jan Rájecký), který měl dlouholetý spor s +more_Tunkl_z_Brníčka_a_Zábřeha'>Jiřím st. Tunklem z Brníčka a Zábřeha. Od sklonku 15. století užívali ráječtí vladykové také přídomku Valecský nebo Valecký. Potomci Jana Rájeckého drželi tvrz a ves Rájec až do poloviny 16. století. Jan (Hanuš) Rájecký z Mírova osvobodil ves Rájec od odúmrti. Ráječtí roku 1554 prodali statek Rájec Žerotínům. Následovalo období, kdy se majitelé často střídali - Rájec byl odkoupen, přičleněn k mírovskému panství, držen jako zástava a koncem 16. století opět vyplacen. Po roce 1640 pak byl Rájec nadále připojen k mírovskému biskupskému panství. V roce 1643 vtrhli do vsi Švédové a zapříčinili, že dvůr se zcela vylidnil.
Rájec byl od svého založení v druhé půli 13. století drobným lénem olomouckých biskupů a přecházel v domácí vladycké rodině Rájeckých z Mírova z pokolení na pokolení až do druhé půle 16. +more století. Rod Rájeckých z Mírova vymřel v 17. století.
V roce 1786 byla na mírovském panství a potažmo i v Rájci vykoupena robota. V roce 1787 byl rozparcelován knížecí arcibiskupský dvůr v Rájci (jeho poloha se nacházela v nynějším středu obce jižně až jihozápadně od křižovatky) a na jeho pozemcích byla založena nová osada Theodorov či Teodorov - dnes část obce od křižovatky směrem na jih ke Zvoli. +more Od roku 1867 až do období první republiky měl Teodorov obecní samosprávu, tzn. že v té době existovaly v těsné blízkosti dvě samostatné obce - Rájec a Teodorov. Spojením obou dříve samostatných vsí vznikl dnešní Rájec. Datace opětovného spojení se různí - jeden zdroj uvádí rok 1923, druhý zdroj zase 1930. V Ottově slovníku je Teodorov pojmenován česky Bohdanov. Na mapách z let 1836-1852 je Rájec psán jako Gross-Raasel (Gross Rasel), tj. Velký Rájec. Sousední Ráječek (dnes součást Zábřehu) je na tehdejších mapách značen jako Klein-Raasel (Klein Rasel).
V roce 1864 vypukl nešťastnou náhodou v Teodorově (ve dvoře - dnes středu obce) zhoubný požár. Prudký vítr roznesl oheň po doškových střechách, v důsledku čehož vyhořela velká část vesnice. +more Na místě vyhořelých stavení byly postaveny domy nové a zároveň byl vytvořen půdorys středu obce v místě dnešní uličky, vedoucí od obecního úřadu k tzv. myslivně.
Obyvatelstvo
| počet obyvatel | 624 | 615 | 609 | 596 | 625 | 651 | 613 | 505 | 488 | 492 | 458 | 455 | 470 |
|---|
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky: * Zvonice (na návsi) - drobná, v oblasti ojedinělá patrová zvonice ze 2. poloviny +more_století'>19. století * Rolnická usedlost č. p. 1 - lidová architektura z 18. století, upravená začátkem 19. století * Smírčí kříž (na návsi) - středověký * Sousoší Nejsvětější Trojice - památkou od roku 2003.
Dalšími pamětihodnými stavbami v Rájci jsou: * Kaplička (v Teodorově) * Boží muka sv. Petra a Pavla (na mezi mezi poli asi 1200 m západoseverozápadně od středu obce) * Památník T. +more G. Masaryka (na návsi) * řada křížků, umístěných na rozcestích po celé vsi (u sv. Antoníčka, u Václavkových, na křižovatce atd. ) * řada statků se zachovalou původní dispozicí (zejména na jižní straně západní části návsi).
Pomístní jména
Patrová zvonice na návsi * Antoníček (sv. +more Antoníček, U Antóna) - tato místní část tvoří samotný západní konec intravilánu obce. Rozkládá se pod lesem u cesty směrem na Jestřebí. Nachází se zde pověstný dřevěný kříž sv. Antonína, hasičský areál a horní nádrž. Místo hasičských soutěží, karnevalů a zábav pro děti i dospělé. * Boří - úvozní lesní cesta a okolní soukromé lesy ležící na západ od Rájce směrem k Jestřebí. * Cikánka - lán pole západně od obce; leží mezi Bořím, Junáckým a Na pustinách. * Dlouhé dílečky - lán pole severozápadně od obce; leží mezi sv. Petrem a Pavlem a Na pustinách. * Dolečky (V dolečkách) - velký lán pole severně od horního konce. * Dolní konec - část intravilánu obce na východ od středu směrem na Leštinu. * Drážky (V Drážkách) - svažitá část polí těsně sousedící s intravilánem jihozápadně od středu obce. Do Drážek vede úzká ulička od návsi. Jsou charakteristické terasovitým uspořádáním. Oblíbené místo na procházky a zimní radovánky. * Dvůr (Ve dvoře) - část středu obce, mezi křižovatkou a Drážkami. Osou této části je úzká ulička mezi obecním úřadem a bývalou myslivnou, vedoucí východozápadním směrem. Původně se zde nacházel panský dvůr. Právě zde v roce 1864 vypukl velký požár a celá tato část vyhořela. * Hájek (Hájky) - část lesa na jihozápad od Rájce, která spolu se severněji položeným Bořím tvoří souvislý pás lesa. Na rozdíl od Boří je tvořen pouze jedním pozemkem o výměře cca 56 ha, jehož vlastníkem je Česká republika (resp. Lesy ČR). * Hlíny (Na hlínách) - velký lán pole na táhlém kopci severozápadně od obce směrem na Ráječek a Skaličku. * Horní konec - část obce s novodobou výstavbou mezi návsí a sv. Antoníčkem. Je položen v postupně se zužujícím korytě potoka, které je z obou stran obklopeno nízkými, avšak strmými svahy. * Junácké (Na Junáckém, U Junáka) - (pramenné) místo v malém hájku několik metrů severně od koryta potoka, asi 400 m západně od hráze horní přehrady. * Krčí - místo na severovýchodě katastru, sousedící s průmyslovými podniky a řekou. * Luhy - lán pole na rovině na jihovýchod od obce mezi silnicí a železnicí směrem ke Zvoli. * Měřice - lán pole severovýchodně od obce mezi železnicí a řekou. * Na pustinách - lán pole v severozápadním cípu katastrálního území obce s nadmořskou výškou nad 350 metrů. * Na stráni - louka jihozápadně od středu obce. * Náves - část intravilánu západně od křižovatky dlouhá asi 250 metrů. Osu tvoří potok s původními patníky, malým hájkem a několika pamětihodnostmi (zvonička, smírčí kříž, Sousoší Nejsvětější Trojice, památník TGM). Podél koryta vedou dvě souběžné cesty, za nimiž se nacházejí řady původních statků, zachovalých zejména na jižní straně. * Nový rybník - lán pole severovýchodně od obce za železnicí a vlečkou. * Paseky - místo v lese západně od obce; leží někde mezi Bořím a Hájkem. * Pod cestou - část extravilánu severně až severovýchodně od obce. * sv. Petr a Pavel (U Petra a Pavla) - oblast v polích s mnoha mezemi západoseverozápadně od středu obce, obklopující stejnojmenná boží muka. * Splav (U splavu) - oblíbené místo vycházek se nalézá východojihovýchodně od Rájce, za železniční tratí, u splavu na Moravské Sázavě. V současné době je zde usídlen bobr. * Starý rybník - lán pole na východ od obce mezi železnicí a Moravskou Sázavou. * Teodorov (Theodorov, Bohdanov) - část intravilánu obce Rájec, táhnoucí se od křižovatky podél silnice na jih směrem ke Zvoli v délce zhruba 600 metrů. Je charakteristický téměř souvislými řadami těsně sousedících statků (domů), vzniklých po parcelaci původního statku. * U Hájku - louka na stráni jihozápadně od obce sousedící s Hájkem. * Za vodou - pole v severovýchodním cípu katastru obce za řekou Moravskou Sázavou.
Lidové zvyky a tradice - etnografie Rájce
Etnograficky patří Rájec do oblasti tzv. Horní Hané, která je severozápadním výběžkem vlastní Hané kolem Olomouce a Kroměříže. +more Rájec byl od svého založení čistě českou obcí, německá kolonizace se jej nedotkla. Pouze při sčítání obyvatelstva v letech 1880-1921 se menší část obyvatel přihlásila k jiné než české národnosti.
Pro oblast Horní Hané je charakteristický typ lidového stavitelství, kdy obytný dům není k návsi obrácen delší stranou (jako na vlastní Hané kolem Olomouce), nýbrž stranou kratší, se štítem. V Rájci le dosud najít pozůstatky obou typů. +more Příkladem hornohanáckých staveb jsou v Teodorově (Nové dědině) na západní straně silnice domy č. p. 87, 88 a 89, dále domy č. p. 94, 95 a 96. Na východní straně č. p. 63 a č. p. 62, u kterého jsou ještě původní dřevěná vrata a který je jedním z posledních dokladů, jak asi vypadaly statky v 19. století. Na návsi, na jižní straně, je souvislá řada čtyř statků (č. p. 32, 33, 34 a 35) i s vraty (a dvěma výměnky), která je nejlepší v obci dochovanou ukázkou hornohanáckého typu stavitelství. Na druhé straně typ hanácký s delší stranou do ulice je zastoupen například domy č. p. 61, 64 a 69 (západní strana v Teodorově) nebo č. p. 20 (severní strana na návsi). V 19. století, když se začaly střechy statků opatřovat těží krytinou a bylo nutné je podpírat sloupy, vznikaly arkádové otevřené chodby, v Rájci například domy č. p. 20 nebo č. p. 31. Nejvzácnější stavbou v Rájci je na křižovatce stojící dům č. p. 1 s roubenou stodolou.
Rájec je rozdělen na tzv. Starou dědinu a Novou dědinu. +more Stará dědina je zhruba shodná s "původním" Rájcem, táhnoucím se západovýchodním směrem podél potoka, k tomu se ještě navíc počítají novodobé přístavby na obou koncích vesnice, zejména novostavby západním směrem mezi návsí a sv. Antoníčkem. Nová dědina je vlastně bývalý Teodorov, bývalý dvůr a část domů od křižovatky na sever směrem k Zábřehu. Toto rozdělení se projevuje zejména u příležitosti místních tradic, kterými jsou Královnička, Vození krále a velikonoční hrkání.
V Rájci dodnes mnoho místních obyvatel mluví tzv. hanáčtinou, která patří do středomoravské nářeční skupiny. +more Několik příkladů, jak se o nas v Réco mlovi:
. So ňáké nachramčené. Jsem asi nemocný. Je hobené jak lont. Je velmi hubený. Šil z hospode a plóncal sebó od plota k ploto. Při návratu z restaurace nešel přímo. Dé to ož do paščéke a žer. Vlož to sousto do úst a jez, prosím tě. Já tě dám takové flákan, až se z teho pose. Dám ti opravdu silnou facku.
Současný život v obci
Ačkoliv je Rájec poměrně malou obcí a leží blízko Zábřehu, dokázal si doposud udržet mateřskou školu a první stupeň základní školy. V obci je malý obchod, hospoda a obecní knihovna. +more V současnosti zde jsou aktivní hasiči a SK Rájec. Dvakrát ročně pořádá škola a školka ve spolupráci s obecním úřadem besídky s vystoupeními dětí: v prosinci mikulášskou a před letními prázdninami na ukončení školního roku. Z novějších tradic se vžilo společné zpívání u nazdobeného smrku na návsi den před Vánocemi. Pravidelně se koná také obecní zabíjačka. Pro děti se pořádá dětský karneval, malování na silnici, zahájení prázdnin, rej čarodějnic a další akce.