Cesko.wiki Sámova říše
Author
Albert FloresSámova říše je článek na české Wikipedii, který pojednává o historickém státě, který byl známý také jako Říše samovská. Sámova říše vznikla v 9. století na území dnešního jihozápadního Polska a východního Německa a trvala až do 10. století. Jejím zakladatelem a prvním panovníkem byl Sámo, který se stal známým díky úspěšnému odboji proti Frankům. Sámova říše byla slovanským státem a byla významnou politickou a vojenskou silou v regionu. V průběhu své existence se stát rozšířil a dokázal odolat mnoha vnějším hrozbám. Nicméně po smrti Sáma došlo k vnitřním konfliktům a postupnému oslabování říše, která nakonec zanikla. Článek seznamuje čtenáře s historií Sámovy říše, jejími panovníky a územním rozsahem. Dále se zmiňuje o kulturním a politickém významu státu a jeho dědictví v pozdějších staletích.
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624-659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy. Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu. V dobových pramenech z 9. století je země zmiňována jako „regio Sclavorum“ a „terra Slavorum“, tj. země Slovanů. V české literatuře někdy bývá kmenový svaz označován jako „Sámovo království“, „Sámův stát“ apod.
Hlavní město
O městech (resp. hradištích) Slovanů té doby není nic známo, a to ani včetně toho, které tehdy plnilo funkci hlavního města nebo alespoň bylo Sámovým sídlem. +more Jeho název je neznámý, dochovalo se pouze jméno jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarově kronice týkající se vojenského konfliktu s franským králem Dagobertem. Nejedná se o název hlavního města, ale vzdálené hradiště, poblíž kterého byla svedena bitva s Franky. Hlavní město Sámovy říše je stále předmětem diskuzí. K možným kandidátům patří Nitra, nicméně někteří usuzují, že jím mohl být Devín (Děvín).
Historie
Vznik
Státní útvar vznikl spojením slovanských kmenů, které byly do té doby podřízeny, ne však poddány, avarskému kaganátu v Panonii, který byl rovněž kmenovým svazem. Na začátku +more_století'>7. století se však nacházel ve vnitropolitickém rozvratu v důsledku bojů mezi několika nástupci chána Bajana. Franský kupec Sámo využil situace a spojil slovanské kmeny proti nim. Poté byl zvolen jejich vůdcem (Historia Francorum: ).
Charakter kmenového svazu
+more8|vlevo'>Bitva u Wogastisburgu rotundě svaté Kateřiny.
Nově vzniklá Sámova říše měla charakter blízký avarskému (turko-tatarskému) kaganátu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar píše o 12 manželkách). Říše dosáhla nemalého významu. +more Již v době před Sámovou říší byly slovanské kmeny velmi schopnou pěší armádou. Svou bojeschopnost (hlavně však díky dobrému vedení) dokázaly také, asi v jediném písemně dochovaném utkání, v bitvě u Wogastisburgu v roce 631, kde porazily franská vojska krále Dagoberta I. V následujících pěti letech byly podnikány nájezdy na franské území.
Konec a pokračování říše
Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna - pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. +more To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.
O období po rozpadu Sámovy říše nejsou žádné písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále, ale samozřejmě ne v takovém měřítku. Byla pravděpodobně roztříštěna mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. +more V určitých pozdějších pramenech se postupně objevují jména Moravod, Vladuc, Suanthos, Samoslav, Hormidor a Mojmír, ale jejich skutečnost je velice neurčitá. Velice pravděpodobně jde o pouhou literární fikci kronikářů Tomáše Pěšiny a Gelasia Dobnera, kteří se pokusili po vzoru českých mýtů vytvořit přímou návaznost Sámova rodu na mojmírovská knížata. Hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády, nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí Velkomoravské říše, kdy se moci chopili Mojmírovci.
Important
Prameny
Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegarově kronice. +more Nejstarší (tendenční a v tomto bodě nespolehlivé) zprávy pocházejí z textu spisku O obrácení Bavorů a Korutanců na víru (Libellus de conversione Bagoariorum et Carantonorum, rok 870) ze Solnohradu (Salcburk), který je ve více částech přímo odvozen z Fredegara. Třetí text - také odvozený z Fredegara - jsou Gesta Dagoberti I. regnis Francorum z první třetiny 9. století z opatství Saint-Denis u Paříže.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
Kategorie:České dějiny ve středověku Kategorie:Zaniklé státy na území Česka Kategorie:Zaniklé státy na území Slovenska Kategorie:Zaniklé státy Rakouska Kategorie:Středověké státy a předstátní útvary Kategorie:Slovanské kmeny