Samuel Pierpont Langley

Samuel Pierpont Langley (22. srpna 1834, Roxbury, Massachusetts - 27. února 1906, Aiken, Jižní Karolína) byl americký astronom, fyzik, vynálezce bolometru a průkopník letectví. Maturoval na bostonské latinské škole, byl asistentem v observatoři na Harvardově univerzitě, pak se stal vedoucím katedry matematiky na Námořní akademii Spojených států. V roce 1867 se stal ředitelem Alleghenské observatoře a profesorem astronomie na Western University of Pennsylvania (nyní University of Pittsburgh), tento post zastával až do roku 1891, i když se roku 1887 stal sekretářem Smithsonova institutu. V čele institutu stál až do roku 1906. Byl zakladatelem Smithsonovy astrofyzické observatoře.

V roce 1886 obdržel Langley medaili Henryho Drapera od Národní akademie věd za své příspěvky v oblasti sluneční fyziky. Jeho publikace z roku 1890 týkající se infračervených pozorování v observatoři Allegheny v Pittsburghu, které provedl společně s Frankem Washingtonem Verym, využil Svante Arrhenius k prvním propočtům skleníkového efektu.

Práce v oblasti letectví

Langley se pokusil vyrobit pilotovaný létající stroj těžší než vzduch. Jeho modely létaly, ale dva pokusy pilotovaných letounů nebyly úspěšné. +more Langley začal v roce 1887 experimentovat s modely poháněnými gumovým svazkem a kluzáky. Postavil rotující rameno (fungovalo podobně jako aerodynamický tunel) a vyrobil větší létající modely poháněné miniaturními parními motory.

První úspěch se dostavil 6. května 1896, když jeho nepilotovaný model č. +more 5 uletěl téměř 1200 metrů po vypuštění katapultem z lodi na řece Potomac. To byla vzdálenost desetkrát delší než při jakémkoli předešlém experimentu s letadly těžšími než vzduch, což ukazovalo, že jeho modely jsou stabilní a schopny vyvinout dostatečný vztlak. Dne 11. listopadu téhož roku uletěl jeho model č. 6 téměř 1500 m. V roce 1898, na základě svých modelů, dostal Langley grant ve výši 50 000 dolarů od ministerstva války a 20 000 dolarů od Smithsonova institutu, aby vyvinul pilotované letadlo, které nazval Aerodrome (pocházející z řečtiny, volně přeloženo jako "vzdušný běžec"). Langley najal jako konstruktéra a zkušebního pilota Charlese M. Manlyho (1876-1927). Když se Langley od svého přítele Octave Chanuteho dozvěděl o úspěchu bratří Wrightů s kluzákem v roce 1902, pokusil se s nimi setkat, ale ti se jeho požadavku slušně vyhnuli.

Během konstrukce a stavby Aerodromu byla zadána zakázka na spalovací motor výrobci Stephenu Balzerovi (1864-1940). Když se mu nepodařilo vyrobit motor podle specifikací výkonu a hmotnosti, dokončil vývoj Manly. +more Tento motor měl daleko větší výkon než motor prvního letadla bratří Wrightů - 50 hp v porovnání s 12 hp. Tento motor byl pravděpodobně hlavním příspěvkem projektu k rozvoji letectví.

Stroj měl dráty vyztužená tandemová křídla. Měl výškové a směrové kormidlo, ale žádné zařízení pro ovládání náklonu podél podélné osy. +more Místo toho závisel na úhlu vzepětí křídel, jako u modelů, pro udržení zhruba vodorovného letu. Na rozdíl od letadla bratří Wrightů, které vzlétalo proti silnému větru a přistávalo na pevné půdě, usiloval Langley o bezpečnost zkoušením v klidném vzduchu nad hladinou řeky Potomac. To vyžadovalo použití katapultu ke startu. Stroj neměl žádný podvozek a plánovalo se, že po ukázkovém letu přistane na hladině.

Langley vzdal projekt po dvou neúspěšných startech 7. října a 8. +more prosince 1903. Pilotem letounu byl Manly. Při prvním pokusu se letoun zachytil o katapult, což vedlo k potopení stroje. Stroj byl vyloven a opraven. Tohoto pokusu se Langley neúčastnil. Druhý pokus skončil odtržením zadního křídla poté, co stroj opustil katapult, a pádem do vody. Manly byl z řeky zachráněn nezraněn. Neúspěšné pokusy měly velmi negativní ohlas v tisku.

Aerodrome byl přestavěn a v roce 1914 uletěl, pilotován Glennem Curtissem, asi 900 m. Šlo o součást jeho pokusu bojovat proti patentu bratří Wrightů a o snahu Smithsonova institutu zachránit Langleyho leteckou reputaci. +more Nicméně soud patent podpořil. Avšak Curtissovy lety povzbudily vedení Smithsonova institutu, aby nechalo vystavit Aerodrome ve svém muzeu jako "První pilotované letadlo v historii světa, schopné ustáleného volného letu. ".

Ocenění

Na Langleyho počest byla pojmenována řada věcí, většinou spojených s letectvím.

* Langleyho medaile * Langleyho výzkumné centrum v Hamptonu ve Virginii * Langleyho letecká základna * Langleyho aeronautická laboratoř * Langley - jednotka slunečního záření * Mount Langley v pohoří Sierra Nevada * USS Langley (CV-1) - první americká letadlová loď * USS Langley (CVL-27) - letadlová loď třídy Independence * SS Samuel P. +more Langley - loď třídy Liberty.

Galerie

Image:Samuel Pierpont Langley - Quarterscale model, 1896. jpg|Jeden z Langleyho modelů (1896) File:McClure's magazine (1893) (14761481451). +morejpg|Langleyho model (McClure's magazine, 1893) Image:Samuel Pierpont Langley and Charles M. Manly - GPN-2000-001298. jpg|Langley a Manly Image:The Langley Aerodrome (4616323625). jpg|Aerodrome připravený ke startu Image:Samuel Pierpont Langley - Potomac experiment 1903. jpeg|První neúspěch Aerodromu 7. října 1903 File:LangleyAerodromeFlown. jpg|Upravený Aerodrome v letu (1914).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://airandspace. si. +moreedu/research/arch/findaids/langley/langley_frames. html]National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection[/url] * [url=http://www. flyingmachines. org/lang. html]Samuel Langley na flyingmachines. org[/url] * [url=http://www. undauntedthemovie. com/]Allegheny Observatory - "UNDAUNTED: The Forgotten Giants of the Allegheny Observatory"[/url] (video).

Kategorie:Průkopníci letectví Kategorie:Američtí letečtí konstruktéři Kategorie:Američtí astronomové Kategorie:Američtí vynálezci Kategorie:Členové National Aviation Hall of Fame Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Narození 22. +more srpna Kategorie:Úmrtí 27. února Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Jižní Karolíně.