Saul Jicchak Kaempf

Technology

12 hours ago

Author

Saul Jicchak Kaempf, přepisováno též jako Saul Isaac Kämpf nebo v různých variantách, (6. května 1818 nebo 1813 Leszno - 16. října 1892 Praha) byl pražský rabín, zastánce haskaly a profesor semitistiky na Pražské německé univerzitě.

Biografie

Narodil se v rodině talmudského učence, šocheta Aarona Jacoba Kaempfa. Souběžně se studiem na gymnáziu v Berlíně se věnoval studiu talmudu u E. +more Rosensteina. V roce 1836 odešel do Poznaně, kde studoval na ješivě rabína Akivy Egera. O čtyři roky později odjel do Halle, kde tři roky studoval filozofii a filologii na tamější univerzitě u Gesenia a Rödigera. V roce 1844 získal titul Ph. D. a rabínský diplom.

V roce 1846 byl na podnět hlavního představitele učené haskaly v Praze, jímž byl v té době Moses Israel Landau, osloven „Spolkem pro reformovanou bohoslužbu“ (Verein für geregelten Gottesdients Israeliten), aby převzal funkci kazatele a později i rabína v první reformované pražské židovské kongregaci, která působila v budově Staré školy, na jejímž místě dnes stojí tzv. Španělská synagoga. +more Kaempf výzvu přijal a stal se neméně váženým nástupcem svého předchůdce Michaela Sachse. Habilitoval se na pražské univerzitě, kde od roku 1850 působil jako docent a od r. 1858 jako řádný profesor. Roku 1883 byl jmenován vládním radou.

Zemřel roku 1892 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Literární a vědecká činnost

Kaempf byl co se týče literární činnosti velice plodný. Důležitá část spisů se týká jeho kazatelsko-rabínské činnosti. +more Jedná se o různá kázání, ale též vydání známého hebrejsko-německého siduru Sichat Jicchat, jenž byl přeložen do hebrejsko-české varianty Moricem Krausem.

Pokoušel se také o vlastní literárně-uměleckou tvorbu. V roce 1859 byla v Praze vydána jeho práce s názvem „Sulejmán. Dramatická báseň o pěti dílech“ .

Co se týče vědecké činnosti, zaměřoval se především na zpracování orientální literatury včetně překladů do němčiny. I když zvláštní pozornost věnoval hebrejské poezii muslimského Španělska, neunikly mu ani starší texty epigrafického charakteru, mezi něž patří nápis na Méšově stéle nebo na sarkofágu fénického krále Ešmunazara II. +more Tyto nápisy souvisely též s jeho vědeckým zájmem o starozákonní biblistiku.