Schwandorf

Geografie

Poloha

Schwandorf leží ve středu čtyř údolí ve Schwandorfské sníženině v jižní části Hornofalckého lesa. Hornofalcká jezerní kotlina přímo sousedí na severovýchodě s katastrem města. +more Od severu k jihu protéká městem řeka Nába. Příroda zde v údolí Náby vytvořila širokou rovinu, jejíž okraje tvoří pískovcové vyvýšeniny. Vrch Kreuzberg vystupuje z roviny jako vysoký zelený ostrov. Kdysi se nacházel daleko od bran města, v současnosti je městem doslova obklopen.

Místní části

Město Schwandorf tvoří městskou aglomeraci a skládá se kromě samotného města z dále uvedených 60 obcí:

Historie

Přehled dějin

První písemná zmínka o Schwandorfu pochází z roku 1006 n. l. +more z listiny kláštera svatého Jimrama v Řezně a označuje vesnici Suainicon na řece Nába (Naab) na území Řezenské diecéze. Prehistorické nálezy, například háček na ryby z doby bronzové nebo urnové hroby z období kultury popelnicových polí (1200 až 800 př. n. l. ) na území města, stejně jako výzkum původu názvu města, dávají jistotu velmi raného a dlouhotrvajícího osídlení. V roce 1234 byl Schwandorf v Horní Falci sídlem wittelsbašského berního úřadu, v roce 1286 sídlem děkana a z církevního hlediska jedním z center Řezenské diecéze v severním župě. Dne 5. ledna 1299 získalo tržní město oficiální městský statut a od roku 1446 jsou písemně doložena plná městská práva.

Během války o dědictví vévodů z Landshutu v roce 1504 byl Schwandorf téměř kompletně zničen. V letech 1555 až 1617 byl díky augsburskému náboženskému míru Schwandorf po tři generace protestantsko-lutheránský. +more K této reformované církvi se přihlásil Ottheinrich von Wittelsbach, falcko-neuburský hrabě. Až do sjednocení Bavorska v roce 1777 patřil Schwandorf k falcko-neuburskému knížectví. Navzdory své politicky okrajové poloze (šlo o pohraniční město) byl Schwandorf díky své poloze na staré obchodní a vojenské cestě do Čech i nadále významným hospodářským centrem. Většina historických budov ve městě byla postavena v 16. století. Hospodářská síla města výrazně vzrostla po zavedení železniční trati Norimberk-Schwandorf-Regensburg 12. prosince 1859. Od roku 1863, kdy byla otevřena železniční trať do Weidenu v Horní Falci, se Schwandorf stal významným železničním uzlem.

V roce 1907 žilo ve Schwandorfu 6985 obyvatel. Z nich bylo 6618 katolíků, 333 protestantů, 19 židů, 1 mennonita a 14 neznámého vyznání.

V roce 1933 žilo ve Schwandorfu 29 osob židovského původu. Louis Waldmann spáchal v roce 1939 ve čtvrti Charlottenhof sebevraždu a další obyvatelé Schwandorfu byli deportováni a zavražděni v koncentračních táborech. +more Oběti holokaustu ve Schwandorfu připomíná 17 Stolpersteinů.

Na konci druhé světové války, 5. dubna 1945, bylo vlakové nádraží opakovaně napadeno střemhlavými bombardéry. +more Dne 10. dubna 1945 ve 13. 45 hodin se osm amerických letadel v nízkém letu dostalo pod palbu vlaku ve Schwandorfu. Dne 17. dubna 1945 mezi 3. 52 a 4. 07 hodinou bombardovaly kanadské a britské bombardéry Royal Air Force se 167 Lancastery a osmi Mosquity nádraží ve Schwandorfu. Bombardování 633,3 tunami bomb zdevastovalo také centrum města až po čtvrť Kreuzberg. Při tomto náletu zahynulo 1250 osob, mezi nimi uprchlíci a vyhnanci a 495 obyvatel Schwandorfu. 514 domů bylo poškozeno a 674 zcela zničeno. Před útokem měl Schwandorf 1361 budov.

Městský znak

Znak je dělený, v horní části na černém poli lev s červenou korunou, v dolní části černá bota na poli se stříbro-modrou routovanou šachovnicí. Až na černou botu je Schwandorfský znak totožný se znakem blízkého města Amberg. +more Znak se také velmi podobá znakům užívaným městy Bacharach, Albersweiler a Bibelnheim. Všechny znaky byly vytvořeny ve stejnou dobu a pravděpodobně i na stejném falckraběcím dvoře. Nejstarší známá pečeť města Schwandorf pochází z roku 1552 a je uložena v bavorském hlavním státním archivu v Mnichově. Nejstarší znak města Ambergu pochází z období okolo roku 1350 a byl s routováním hrabat z Bogenu a lvem, později interpretovaným jako falcký lev.

Památky

+morejpg|vlevo|náhled'>Farní kostel sv. Jakuba Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Wiefelsdorfu Město bylo odedávna proslulé svými kostely, po bombardování z let 1944-1945 z nich zůstalo šest uměleckohistoricky pozoruhodných staveb či jejich poutních obrazů nebo sochː * Farní kostel sv. Jakuba - dominanta v centru města, původně součást hradu; gotická trojlodní bazilika s emporami na bočními loděmi a síťovou klenbou byla dokončená v roce 1400; nahradila uprostřed hřbitova dřívější hradní kapli sv. Anny. V letech 1866 až 1873 byl kostel zvětšen a dodán nový hlavní oltář. Oltářní archa se sochou sv. Alžběty Durynské v severní boční lodi je pozdně gotického původu; na stěnách se dochovaly kamenné renesanční a barokní epitafy a náhrobky. * Poutní kostel Panny Marie Kreuzberské kláštera karmelitánů na Křížovém vrchu (Kreuzberg), poutní místo, původně jen poutní kaple z let 1678-1680 s replikou innsbruckého zázračného obrazu Panny Marie Pomocné (Mariahilf) od Lucase Cranacha staršího, v letech 1697-1699 pro velký počet poutníků musela být kaple poprvé rozšířena, v roce 1784 podruhé. Barokní kostel byl téměř úplně zničen při bombardování v roce 1945, zázračný obraz zůstal nedotčen. V letech 1949 až 1952 byl kostel přestavěn v moderním stylu. * Filiální kostel svatých Janů Křtitele a Evangelisty v Kronstettenu - ze všech schwandorfských chrámů nejlépe dochovaný; raně gotický opevněný kostel ze 13. století. Na hlavním oltáři je socha Panny Marie Assumpty s Ježíškem, stojící na půlměsíci, blízká milostné poutní soše z Altöttingu. Poutě jsou doloženy od 17. století. * Filiální kostel sv. Salvátora v Naabsiegenhofenu, opevněný románský kostelík ze 12. století, patřil k dávno zbořenému hradu místní vrchnosti. Stavba je dobře zachovalá. * Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Wiefelsdorfu, zmíněn v listině papeže Lucia III. 30. dubna 1183, kdy byl potvrzen katedrální kapitule v Řezně, údajně existoval již v karolinské době kolem roku 800. Zdivo lodi kostela je románské, v letech 1444-1445 proběhla gotická přestavba. V roce 1748 byl kostel rozšířen a zařízen v barokním stylu. Pozdně gotická socha Panny Marie je cílem mnoha poutí. na konzolách se dochovaly také další sochy gotické (sv. Anna Samatřetí, sv. Barbora) nebo barokní. Pro své kompletně dochované a nově restaurované zařízení je kostel hojně využíván také ke svatbám. * Kostel sv. Martina v Neukirchenu - původem románsko-gotický v baroku upravený chrám, s dobře dochovaným barokním zařízením.

* Každá z místních částí má také své lokální světské památky.

Kultura, umění a muzea

Městské muzeum (Stadtmuseum) - stálá expozice dějin, městské a lidové kultury Horní Falce. Otevřeno roku 1989. +more * Hornofalcký dům umění (Oberpfälzer Künstlerhaus) v městské části Fronberg - kromě výstav současného umění má sbírky malířství, sochařství a grafiky.

Politika

Radnice ve Schwandorfu

Městská rada

Po komunálních volbách konaných dne 16. března 2014, jsou křesla v městské radě rozdělena následujícím způsobem:

Starostové

1946-1948 Dionys Bink (CSU) * 1948-1958 Lorenz Sichler (SPD) * 1958-1978 Josef Pichl (nestraník) * 1978-2002 Hans Kraus (CSU) * 2002-2014 Helmut Hey (SPD) * 2014- Andreas Feller (CSU)

Partnerská města

Libourne, Francie, od roku 1965 * Sokolov, Česko, od roku 2000

Sponzorství

obci Stadlern (zemský okres Schwandorf), od roku 1974. * městu Maxhütte-Haidhof (zemský okres Schwandorf), od roku 1953. +more * město a okres Sokolov - v roce 1959 zahájilo město Schwandorf podporu německým obyvatelům, kteří odešli ze Sokolovska na základě Benešových dekretů. Podpora je směřována především do oblasti zachování kultury, zvyků a ochrany práv.

Osobnosti města

Čestní občané města

Dne 23. února 1948 bylo čestné občanství zrušeno Paulu von Hindenburgovi, Adolfu Hitlerovi a ministru vnitra Adolfu Wagnerovi, kterým bylo uděleno za dob národního socialismu.

Synové a dcery města

Johann Kasimir Röls (* 2. březen 1646; † 8. +more únor 1715 v Augsburgu), od roku 1674 farář a později prelát v Donauwörthu, od roku 1708 do roku 1715 pomocný biskup v Augsburgu a titulární biskup v Amyclae (Tegea v Arkádii v Řecku) * Johann Philipp Röls (* 29. leden 1659; † 7. květen 1723), působil v klášteře cisterciáků v Kaisheimu u Donauwörthu jako kněz jménem Rogerius; dne 15. dubna 1698 zvolen tamějším opatem * Johann Leonhard Röls (* 10. červenec 1663; † 11. září 1748 v Donauwörthu); benediktinský kněz jménem Amandus působící v klášteře Svatého kříže (Heilig Kreuz) v Donauwörthu; 19. února 1691 zvolen tamějším opatem * Joseph Fiertmair (* 18. únor 1702; † 24. červen 1738 v Rottenburgu); pozdně barokní malíř, spolu s Christopherem Thomasem Schefflerem žák pozdně barokního malíře Cosmase Damiana Asama; od roku 1723 jezuitský laický bratr * Andreas Strobl (* 23. leden 1703; † 30. březen 1758 v Agaru v Indii); jezuita, misionář v Indii * Franz Xaver Holl (* 22. listopad 1720; † 6. březen 1784 v Heidelbergu); jezuita a profesor církevního práva na univerzitě v Heidelbergu * Johann Georg Holzbogen (* 15. srpen 1727; † 7. září 1775); dvorní skladatel Klementa Františka de Paula, prince bavorského * Johann Wolfgang Nast (* 12. září 1805; † 13. únor 1856 v Mnichově); katolický farář v Sulzbachu (zemský okres Amberg-Sulzbach), děkan v Ambergu, 1848-1849 a 1855-1856 poslanec bavorského Landtagu, autor protižidovského článku (cílen proti Wolfovi Schlessingerovi, rabínovi v Sulzbachu), zveřejněného 9. května 1849 v sulzbašském týdeníku * Konrad Max Kunz (* 29. duben 1812; † 3. srpen 1875 v Mnichově); skladatel bavorské hymny * Caroline, rozená jako baronesa ze Spieringu, provdána jako hraběnka z Holnsteinu v Bavorsku a později jako baronka Künsberg z Fronbergu (* 8. květen 1815; 24. červenec 1859 v obci Fronberg/Schwandorf) * Sebastian Gleißner (* 27. leden 1829; † 1. srpen 1890 v Traunsteinu), katolický kněz a člen říšského sněmu (německá katolická klerikální strana Zentrum - Deutsche Zentrumspartei) * Elise Eigner správně Elisabeth Maria Eigner (* 4. březen 1867; † ) (sestra následující Pauline Eigner) umělecká malířka, provdána (1899) za uměleckého malíře Maxe Feldbauera * Georg Escherich (* 4. leden 1870; † 26. srpen 1941 v Isenu), zakladatel organizace Organisation Escherich (Orgesch) * Karl Escherich (* 18. září 1871; † 22. listopad 1951 v Kreuthu), zoolog * Martin Treu (* 18. prosinec 1871 v Haselbachu u Schwandorfu; † 21. listopadu 1952 v Norimberku) byl od roku 1919 do roku 1933 místostarostou a v roce 1945 primátorem města Norimberk * Pauline Eigner-Püttner (* 5. březen 1872; † 5. listopad 1960 v Bad Aiblingu); umělecká malířka a manželka Waltera Püttnera * Johann Baptist Clemens Schaumberger (* 23. září 1885; † 27. srpen 1955 v obci Gars am Inn); byl německý staroorientalista a vědecký historik * Josef Hiltl (* 30. srpen 1889; † 20. duben 1979 v Regensburgu); od roku 1951 do roku 1979 pomocný biskup v Regensburgu; titulární biskup z Constantina (Viranşehir, Turecko) * Augustin Rösch (* 11. květen 1893; † 7. listopad 1961 v Mnichově); jezuitský provinciál, odbojář a člen bavorského senátu * Franz Sales Gebhardt-Westerbuchberg (* 29. leden 1895; † 17. únor 1969  Westerbuchberg/Übersee am Chiemsee); umělecký malíř * Ferdinand Konrad Zecherle, roku 1945 Konrad Rittmeyer (* 16. únor 1919; † 17. březen 2009 ve Veitshöchheimu), voják - nacista, velitel průzkumné jednotky Bundeswehru - Fernspählehrkompanie 200; po válce změnil identitu * Friedrich Gebhardt, pseudonym Eugen Oker (* 24. červen 1919; † 14. březen 2006 v Mnichově); spisovatel, kritik * Josef Federer (* 19. březen 1921; † 6. září 2014); po dobu 24 let starosta obce Mühldorf am Inn a od roku 1990 její čestný občan * Walther H. Heiss (* 1. červenec 1932), dětský chirurg * Peter Mayer (* 8. srpen 1938; † 11. leden 2009), sochař * Joseph von Westphalen (* 26. červen 1945), spisovatel * Joachim Hanisch (* 25. květen 1948), bavorský politik (Freien Wähler (FW)) * Dorothea Steiner (* 21. srpen 1948), politička * Helmut Wagner (* 24. srpen 1951), národohospodář * Emilia Müller (* 28. září 1951), politička * Karl-Georg Loritz (* 6. únor 1953), právník * Ferdinand Glaser (* 25. červenec 1954; † 19. srpen 2014), hráč a trenér fotbalu * Stefan Mickisch (* 5. červenec 1962), pianista * Hubert Obendorfer (* 29. leden 1965), šéfkuchař a hoteliér oceněný michelinskou hvězdou * Josef Zinnbauer (* 1. květen 1970), hráč a trenér fotbalu * Susanne Lehnfeld (* 1972), germanistka, kulturní manažerka a spisovatelka píšící na téma hudba a hudební výchova * Anja Utler (* 1973), lyrička * Tobias Thalhammer (* 7. srpen 1979), politik.

Osoby spojené s městem

Hans Krafft z Vestenbergu († 19. srpen 1564 ve Schwandorfu, pohřben ve farním kostele sv. +more Jakuba) byl falckraběcí zemský soudce a správce v Burglengenfeldu a do státního bankrotu vévodství Pfalz-Neuburg dne 3. února 1544, také předsedající zemského sněmu, od 20. srpna 1544 do 15. srpna 1552, nejvyšší představitel státu. * Baron Goswin ze Spieringu (* 1585; † 2. duben 1638 v obci Neuburg an der Donau), v roce 1623 získal zámek Fronberg a byl místodržícím knížectví Pfalz-Neuburg. * Oskar Miller, od roku 1875 von Miller (* 7. května 1855 v Mnichově; † 9. dubna 1934 tamtéž) byl německý stavební inženýr. Stal se známým jako průkopník využívání vodní energie a zakladatel Německého muzea v Mnichově. V roce 1895 koupil ve Schwandorfu, městské části Ettmannsdorf, vodní hamr a zřídil tam elektrárnu. V březnu 1927 zde zahájil pokus celosvětového významu. Odvážné ženy začaly pod jeho vedením „vařit na elektřině“. O rok později bylo v provozu již 65 a v září 1929 již 160 elektrických kuchyní. * Randolph baron z Breidbachu-Bürresheimu (* 10. srpen 1912 v Bonnu; † 13. červen 1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen) profesí právník, v německé armádě patřil za 2. světové války ke skupině odporu proti národnímu socialismu. Byl v kontaktu se skupinou, která dne 20. července 1944 spáchala atentát na Adolfa Hitlera (Operace Valkýra). Jeho rodičům patřil zámek Fronberg, kde strávil své mládí. * Franz Sackmann (* 17. prosinec 1920 v Kaiserslauternu; † 14. říjen 2011 v Rodingu) byl německý politik. Byl členem bavorského Landtagu, zemským radou zemského okresu Roding a státním tajemníkem bavorského ministerstva hospodářství. Byl také zakládajícím členem CSU. Od roku 1977 je čestným občanem města Schwandorf. * Ferenc Sidó [ˈfɛrɛnʦ ˈʃidoː] (* 18. duben 1923; † 6. únor 1998 v Budapešti) byl maďarský stolní tenista. V roce 1953 byl mistrem světa. Dvakrát se stal mistrem světa ve dvouhře, ve smíšených dvojicích čtyřikrát a čtyřikrát s maďarským družstvem. V roce 1960 vyhrál mistrovství Evropy jednotlivců. Byl aktivním hráčem TTF Schwandorf. * Emeritní papež Benedikt XVI.  (* 16. duben 1927) je ve Schwandorfu od 19. března 2006 čestným členem spolku Josefi založeného roku 1874. Certifikát byl předán 29. března 2006 předsedou spolku Josefem Andreem a pokladníkem Josefem Heislerem při audienci v Římě. * Pierre Brice (* 6. únor 1929 v Brestu ve Francii; † 6. červen 2015 v Paříži), představitel Vinnetoua, byl ženatý se schwandorfskou rodačkou Hellou Krekelovou. * Hansjörg Wagner (* 3. srpen 1930 v Berlíně; † 14. květen 2013 v Mnichově) byl německý kreslíř, malíř a sochař. Navrhl býka v chovatelském centru ve Schwandorfu. * Walter Odersky (* 17. červenec 1931 v Prudnik/Horní Slezsko) byl v letech 1988 - 1996 předsedou Spolkového soudního dvora. Mládí prožil ve Schwandorfu. * Ingomar Grünauer (* 11. srpen 1938 v Melku) je rakouský hudební skladatel současnosti. V letech 1968 - 1982 působil jako učitel na základních školách ve Schwandorfu. * Willy Meyer (* 17. březen 1937 v Ambergu) je bývalý německý fotbalista, který hrál 16. září 1959 na berlínském stadionu Waltera-Ulbrichta v prvním německo-německém vyřazovacím zápase před kvalifikací na letní olympijské hry v Římě v roce 1960. Nastoupil v národním družstvu amatérů (BRD) proti národnímu fotbalovému družstvu DDR (2:0). Hrál fotbal také ve Schwandorfu. * Heiner Riepl (* 1948), malíř a grafik, v letech 1988 - 2013 vedl Oberpfälzer Künstlerhaus, který se nachází ve vile Kebbel (Fronberger Strasse 31, Schwandorf) * Peter Bauer (* 10. březen 1949 v Schönwaldu/Horní Franky) je německý komunální a zemský politik (strana Freie Wähler); své mládí prožil ve Schwandorfu * Franz Schindler (* 13. leden 1956 v Teublitz) je bavorský advokát a poslanec Landtagu za SPD; bydlí ve Schwandorfu a je členem městské rady * Florian Thalhofer (* 1972 v Burglengenfeldu) dokumentarista a umělec nových médií. Jeho rodiče žijí ve Schwandorfu. On zde prožil své mládí * Anna Maria Sturm (* 1982 v Regensburgu) herečka, od roku 2011 hraje vyšetřovatelku v seriálu Polizeiruf-110;  vyrůstala ve Schwandorfu * Oliver Fink (* 6. červen 1982 v Hirschau) fotbalista a hráč 1. FC Schwandorf.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.schwandorf.de]Oficiální stránky města[/url] * [url=http://www.oberpfalz-luftbild.de/schwandorf.htm]Letecké fotografie[/url]

Kategorie:Velká okresní města v Bavorsku Kategorie:Zemský okres Schwandorf Kategorie:Poutní místa v Německu