Sekunda (hudba)

Sekunda (z lat. secundus - druhý) je hudební interval mezi prvním a druhým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď jeden půltón (malá sekunda), nebo dva půltóny (velká sekunda).

Malá sekunda

Malá sekunda je nejmenším intervalem vyskytujícím se v diatonické stupnici, spolu s velkou septimou je nejdisonantnějším intervalem vyskytujících se v této stupnici. V durové stupnici se nachází mezi 3. +more a 4. tónem (například mezi E - F v C dur) a mezi 7. a 8. tónem (H - C v C dur). V mollové stupnici se nachází mezi 2. a 3. tónem (například mezi H - C v a moll) a mezi 5. a 6. tónem (E - F v a moll).

Poměr frekvencí tónů vzdálených o malou sekundu je v čistém ladění nejčastěji 16:15 - takzvaný diatonický půltón (přibližně 111,731 centů). Jiné hodnoty malé sekundy se používají jen zřídka, např. +more 15:14.

V Pythagorejském ladění se používají dvě různě veliké malé sekundy: limma s poměrem frekvencí 256:243 a apotomé s poměrem frekvencí 2187:2048.

V dnes běžně používaném rovnoměrně temperovaném ladění má malá sekunda hodnotu 21/12:1 (přesně 100 centů, je tedy o něco užší než v čistém ladění).

Velká sekunda

Velká sekunda je druhým nejmenším intervalem vyskytujícím se v diatonické stupnici, spolu s malou septimou je druhým nejdisonantnějším intervalem vyskytujících se v této stupnici. V durové stupnici se nachází mezi 1. +more a 2. tónem (například mezi C - D v C dur), mezi 2. a 3. tónem (D - E v C dur), 4. a 5. tónem (F - G v C dur), 5. a 6. tónem (G - A v C dur) a 6. a 7. tónem (A - H v C dur). V mollové stupnici se nachází mezi 1. a 2. tónem (například mezi A - H v a moll), mezi 3. a 4. tónem (C - D v a moll), 4. a 5. tónem (D - E v a moll), 6. a 7. tónem (F - G v a moll) a 7. a 8. tónem (G - A v a moll).

Poměr frekvencí tónů vzdálených o velkou sekundu je v čistém ladění buď 9:8 (velký celý tón, např. mezi C - D v C dur) nebo 10:9 (malý celý tón, např. +more mezi D - E v C dur). Jiné hodnoty velké sekundy se používají jen zřídka, např. 8:7 nebo 28/25.

V pythagorejském ladění má velká sekunda velikost 9:8 (velký celý tón).

Ve středotónovém ladění má velká sekunda velikost \sqrt{5}:{2}

V rovnoměrně temperovaném ladění má velká sekunda velikost 21/6:1 (přesně 200 centů).

V akordech

V základních akordech se sekundový interval nevyskytuje. Objevuje se typicky v různých průtazích (sus2, sus4), může zaznít v septakordech, nonakordech (jako varianta septimy či nóny) a dalších čtyř- a vícezvucích. +more Zejména malá sekunda působí v akordu velmi disonantně.

Externí odkazy

Kategorie:Intervaly Kategorie:Hudební terminologie