Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Kameny zmizelých ve Svitavách Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých - respektive alternativně Stolpersteine - na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.

...

Data pokládání kamenů

Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji: * Holice: Pokládky kamenů zmizelých proběhly 16. července 2021, 22. +more září 2022 a 8. září 2023 (za účasti G. Demniga). * Chrudim: Prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017. * Luže: 31. srpna 2020 * Pardubice: 1. září 2020 * Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024 * Slatiňany: 15. srpen 2018 * Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013, další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014. * Vysoké Mýto: První kameny zmizelých byly ve Vysokém Mýtě položeny 6. září 2019, a to dvěma studentům tamního gymnázia, kteří byli za odbojovou činnost popraveni. Dalších 21 kamenů bylo položeno v září roku 2020, 2021, 2022, a 2023.

Holice

px" | ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
ZDE ŽIL ARNOLD NEUMANN NAR. 1888 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMIHolubova čp. +more 41 (dům dnes již nestojí)16. července 2021Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.
ZDE ŽILA MARIE NEUMANNOVÁ ROZ. KAČEROVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIHolubova čp. 41 (dům dnes již nestojí)16. července 2021Irena Neumannová se narodila 25. 8. 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. V Terezíně pracovala v lékárně.
Holubova čp. 41 (dům dnes již nestojí)22. září 2022Hana Sternlicht, roz. Neumannová. Přeživší holocaustu.
vv | ZDE ŽIL OSKAR FRIED NAR. 12. 5. 1894 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNv | Jiráskova čp. 61822. září 2022v | Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.
ZDE ŽILA MARIE FRIEDOVÁ NAR. 14. 1. 1898 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNAJiráskova čp. 61822. září 2022Marie Friedová
ZDE ŽIL EVŽEN FRIED NAR. 29. 2. 1924 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNJiráskova čp. 61822. září 2022Evžen Fried
ZDE ŽIL RUDOLF FRIED NAR. 16. 1. 1928 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNJiráskova čp. 61822. září 2022Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.
ZDE ŽIL JIŘÍ FRIED NAR. 31. 1. 1929 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNJiráskova čp. 61822. září 2022Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.
ZDE ŽILA ETHEL FREIOVÁ ROZ. MEISELSOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMIPardubická čp. 48122. září 2022Ethel Freiová byla manželkou Davida Freie.
ZDE ŽIL DAVID FREI NAR. 1898 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMIPardubická čp. 48122. září 2022David Frei se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic v roce 1934. Byl majitelem obchodu s obuví.
ZDE ŽILA KATEŘINA FREIOVÁ NAR. 1929 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMIPardubická čp. 48122. září 2022Kateřina Freiová po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.
ZDE ŽILA GABRIELA FREIOVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIPardubická čp. 48122. září 2022Gabriela Freiová po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.
.

Chrudim

px"| Obrázekstyle ="width:22%;"| Nápisstyle ="width:18%;"| BydlištěOdhaleníJméno, život
v | 100pxv | ZDE ŽIL JIŘÍ ADLER NAR. +more 1938 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943v | Široká ul. čp. 8720. září 2017v | Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.
v | 100pxv | ZDE ŽIL OTTO ADLER NAR. 1891 DEPORTOVÁN 1942 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 1944v | Široká ul. čp. 8720. září 2017v | Otto Adler
v | 100pxv | ZDE ŽILA BLANKA ADLEROVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15. 12. 1943v | Široká ul. čp. 8720. září 2017v | Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.
v | 100pxv | ZDE ŽILA PAVLA ADLEROVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15. 12. 1943v | Široká ul. čp. 8720. září 2017v | Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.
v | 100pxv | ZDE ŽIL MUDR. ARTUR PACHNER NAR. 1874 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 29. 1. 1944v | Resselovo náměstí čp. 134v | Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II - Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.
v | 100pxv| ZDE ŽILA GABRIELA PACHNEROVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 18. 12. 1943v | Resselovo náměstí čp. 134v | Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II - Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.
v | 100pxv| ZDE ŽILA OLGA ŘÍHOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 12. 9. 1943v | Široká ul. čp. 8720. září 2017v | Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.
v | 100pxv | ZDE ŽIL JUDR. RICHARD SCHMIDL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2. 2. 1943v | Široká ul. čp. 8720. září 2017v | Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.
v | 100pxv | ZDE ŽIL EMIL SEIDLITZ NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22. 1. 1943v | Myší Díra / Soukenická ul.

Luže

px" | ObrázekNápisBydlištěJméno, život
v | 120x120pixelův | ZDE ŽILA OLGA ČERVINKOVÁ NAR. +more 1888 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | náměstí Plk. Josefa Koukala 49v
v | 120x120pixelův | ZDE ŽIL OTA ČERVINKA NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIv | náměstí Plk. Josefa Koukala 49v
124x124pixelůZDE ŽIL ROBERT VIELGUT NAR. 1899 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIHusova 75
125x125pixelůZDE ŽILA MARTA VIELGUTOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIHusova 75
121x121pixelůZDE ŽILA GABY VIELGUTOVÁ NAR. 1930 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIHusova 75
.

Pardubice

px"| Obrázekstyle ="width:22%;"| Nápisstyle ="width:18%;"| BydlištěJméno, život
v | 100pxv | ZDE ŽIL PAVEL BAUER NAR. +more 1886 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1. 7. 1942v | Perštýnské náměstí čp. 77v | Bauer Pavel
v | 100pxv | ZDE ŽIL AUGUSTA BAUEROVÁ ROZ. ÖSTERREICHEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | Perštýnské náměstí čp. 77v | Bauerová Augusta roz. Österreicherová
v | 100pxv | ZDE ŽIL EDUARD FREUND NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIv | ulice Karla IV. čp. 13v | Freund Eduard
v | 100pxv | ZDE ŽIL EUGEN FREUND NAR. 1909 ZATČEN 1942 ZAVRAŽDĚN 2. 7. 1942 V PARDUBICÍCHv | ulice Karla IV. čp. 13v | Freund Eugen
v | 100pxv | ZDE ŽILA EMILIE FREUNDOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | ulice Karla IV. čp. 13v | Freundová Emilie roz. Kleinová
v | 100pxv | ZDE ŽIL OTTO FREUND NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIv | ulice Nerudova čp. 894v | Freund Otto
v | 100pxv | ZDE ŽIL RUDOLF FREUND NAR. 1902 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMIv | ulice Nerudova čp. 894v | Freund Rudolf
v | 100pxv | ZDE ŽILA ANNA FREUNDOVÁ ROZ. HÖNIGSFELDOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIv | ulice Nerudova čp. 894v | Freundová Anna roz. Hönigsfeldová
v | 100pxv | ZDE ŽILA ELSA FREUNDOVÁ ROZ. KAFKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIv | ulice Nerudova čp. 894v | Freundová Elsa roz. Kafková
v | 100pxv | ZDE ŽILA ILONA FREUNDOVÁ NAR. 1931 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIv | ulice Nerudova čp. 894v | Freundová Ilona
v | 100pxv | ZDE ŽILA NORA LEA FREUNDOVÁ NAR. 1934 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIv | ulice Nerudova čp. 894v | Freundová Nora Lea
v | 100pxv | ZDE ŽIL LEO FÜRNBERG NAR. 1896 INTERNOVÁN 1942 V PRAZE DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA OSVOBOZENv | Teplého čp. 1598v | Fürnberg Leo
v | 100pxv | ZDE ŽIL KURT FÜRNBERG NAR. 1930 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENv | Teplého čp. 1598v | Fürnberg Kurt
v | 100pxv | ZDE ŽILA PAVLA FÜRNBERGOVÁ ROZ. HAUSEROVÁ NAR. 1902 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENAv | Teplého čp. 1598v | Fürnbergová Pavla roz. Hauserová
v | 100pxv | ZDE ŽIL ING. RUDOLF GOTTLIEB NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIv | Perštýnské náměstí čp. 4v | Gottlieb Rudolf
v | 100pxv | ZDE ŽILA HANA GOTTLIEBOVÁ ROZ. ADLEROVÁ NAR. 1921 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | Perštýnské náměstí čp. 4v | Gottliebová Hana roz. Adlerová
v | 100pxv | ZDE ŽIL RICHARD KAČER NAR. 1879 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 26. 12. 1942v | ulice Polská čp. 529v | Kačer Richard
v | 100pxv | ZDE ŽILA IDA KAČEROVÁ ROZ. FLEISCHNEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | ulice Polská čp. 529v | Kačerová Ida roz. Fleischnerová
v | 100pxv | ZDE ŽILA HELENA KAČEROVÁ NAR. 1925 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | ulice Polská čp. 529v | Kačerová Helena
v | 100pxv | ZDE ŽIL MUDR. OTTO KLEPETÁŘ NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIv | Perštýnské náměstí čp. 48v | Klepetář Otto
v | 100pxv | ZDE ŽIL JIŘÍ KRAUS NAR. 1903 ODEVZDAL SE SMRTI 19. 9. 1942 V PARDUBICÍCHv | ulice Hronovická čp. 1470v | Kraus Jiří
v | 100pxv | ZDE ŽIL ING. KAREL MUNK NAR. 1893 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMIv | Palackého třída čp. 217, přednádražív | Munk Karel
v | 100pxv | ZDE ŽIL VLADIMÍR MUNK NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZENv | Palackého třída čp. 217, přednádražív | Munk Vladimír
v | 100pxv | ZDE ŽILA HERMÍNA MUNKOVÁ ROZ. GEŠMAYOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMIv | Palackého třída čp. 217, přednádražív | Munková Hermína roz.

Polička

px" |ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
ZDE ŽIL GUSTAV FUCHS NAR. 26. +more 6. 1867 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943 V TEREZÍNĚRiegerova čp. 258. března 2022Gustav Fuchs se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.
ZDE ŽIL ARNOŠT ŠLESINGER NAR. 21. 1. 1896 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Arnošt Šlesinger se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.
ZDE ŽILA ELLA ŠLESINGEROVÁ NAR. 30. 7. 1892 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Ella Šlesingerová se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.
ZDE ŽILA EDITA ŠLESINGEROVÁ NAR. 10. 7. 1924 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Edita Šlesingerová se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.
ZDE ŽIL RUDOLF DEUTSCH NAR. 6. 5. 1890 ZATČEN V ČERVNU 1941 ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Rudolf Deutsch se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.
ZDE ŽILA OLGA DEUTSCHOVÁ NAR. 24. 11. 1891 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Olga Deutschová se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.
ZDE ŽIL JIŘÍ DEUTSCH NAR. 10. 11. 1917 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Jiří Deutsch se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.
ZDE ŽIL ARNOŠT DEUTSCH NAR. 24. 12. 1918 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIRiegerova čp. 258. března 2022Arnošt Deutsch se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.
ZDE ŽIL ZDENĚK DEUTSCH NAR. 2.

Slatiňany

px"| Obrázekstyle ="width:22%;"| Nápisstyle ="width:18%;"| BydlištěJméno, život
v | 100pxv | ZDE ŽIL ERVÍN HERRMANN NAR. +more 1928 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943v | ulice T. G. Masaryka čp. 408v | Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)
v | 100pxv | ZDE ŽIL GUSTAV HERRMANN NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943v | ulice T. G. Masaryka čp. 408v | Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939. Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)
v | 100pxv | ZDE ŽIL OTTO HERRMANN NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943v | ulice T. G. Masaryka čp. 408v | Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně. Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)
v | 100pxv | ZDE ŽILA VILMA HERRMANNOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943v | ulice T. G. Masaryka čp. 408v | Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)
v | 100pxv | ZDE ŽILA HELENA STRÁNSKÁ NAR. 1899 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944v | ulice T. G. Masaryka čp. 117v | Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.
v | 100pxv | ZDE ŽIL PAVEL STRÁNSKÝ NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944v | ulice T. G. Masaryka čp. 117v | Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)
.

Svitavy

px"| Obrázekstyle ="width:22%;"| Nápisstyle ="width:18%;"| BydlištěJméno, život
v | 100pxv | ZDE ŽIL ARNOŠT FREUND NAR. +more 1911 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TÁBOŘE IZBICAv | Náměstí Míru č. 97v | Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.
v | 100pxv | ZDE ŽIL EMIL FREUND NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMIv | Náměstí Míru č. 97v | Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.
v | 100pxv | ZDE ŽILA LOUISE HERMANOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1916 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVĚTIMI A BERGEN-BELSENU PŘEŽILAv | Náměstí Míru č. 97v | Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.
v | 100pxv | ZDE ŽIL MUDR. ALBERT MELLER NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMIv | Náměstí Míru č. 13v | Albert Meller (* 9. 1. 1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.
v | 100pxv | ZDE ŽILA MUDR. OLGA MELLEROVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMIv | Náměstí Míru č. 13v | Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.
vv | ZDE ŽIL ALFRÉD NEUSTADTL NAR. 1889 DEPORTOVÁN DO DACHAU A ODTUD DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940 V MAUTHAUSENUv | Náměstí Míru č. 8
vv | ZDE ŽIL ZIKMUND WINTERNITZ NAR. 7. 5. 1867 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA 1942 A ODTUD DO TREBLINKY ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCEv | Náměstí Míru č. 56v | Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19. 03. 1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15. 10. 1942, Terezín → Treblinka), zahynul.
vv | ZDE ŽIL OSCAR BEER NAR. 7. 7. 1879 DEPORTOVÁN ROKU 1941 DO TEREZÍNA A ODTUD DO RIGY ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZEv | Náměstí Míru č. 41v | Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.
.

Vysoké Mýto

px" |ObrázekNápisBydlištěOdhaleníJméno, život
ZDE ŽIL JIŘÍ SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 31. +more 10. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEEA. V. Šembery6. září 2019Jiří Svoboda
ZDE ŽIL MILOSLAV SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 28. 8. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEEKpt. Poplera čp. 736. září 2019Miloslav Svoboda
ZDE ŽILA HANA FRISCHMANNOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMILitomyšlská čp. 551. září 2020Hana Frischmannová se narodila 13. listopadu 1896 v Nových Hradech. Byla dcerou pekaře Moritze Pfeifera. V roce 1920 si vzala obchodníka Alfréda Frischmanna, s nímž měla dva syny Františka a Jiřího. V roce 1931 ovdověla, Alfréd zemřel na zánět slepého střeva. Dál ale ve Vysokém Mýtě provozovala vyšívačkou firmu a prodejnu textilního zboží. Firmu stihla před zabavením prodat, transportu do koncentračního tábora se ale nevyhnula.
ZDE ŽIL FRANTIŠEK FRISCHMANN NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 13. 2. 1943 V OSVĚTIMILitomyšlská čp. 551. září 2020František Frischmann se narodil 18. září 1921 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Byl talentovaným sportovcem a skautem. V roce 1940 odmaturoval na gymnáziu ve Vysoké Mýtě. Emigrovat již nestihl a dobrovolně nastoupil do transportu do Osvětimi, protože nechtěl opustit matku. František Frischmann byl po válce oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.
ZDE ŽIL JIŘÍ FRISCHMANN NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI DO SACHSENHAUSENU OSVOBOZENLitomyšlská čp. 551. září 2020Jiří Frischmann se narodil 24. listopadu 1922 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Stejně jako bratr František byl skautem. Před válkou nestihl odmaturovat a spolu s bratrem pracovali na stavbě vodovodu. V Terezíně i v Osvětimi se uplatnil jako ošetřovatel a vychovatel malých dětí. Osvobození se dočkal v Sachsenhausenu, odkud poslal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce přijal jméno Franěk, odmaturoval a vystudoval češtinu a ruštinu a nadále působil na filozofické fakultě v Praze. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z fakulty odejít na pracoval na dráze. Po revoluci byl rehabilitován a jmneován profesorem. Zemřel 30. prosince 2007.
ZDE ŽIL OTTO SCHWARZ NAR. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA, SCHWARZHEIDE OSVOBOZEN V TEREZÍNĚVladislavova čp. 8612. září 2021Otto Schwarz se narodil v roce 1912 v Luži. Jeho rodina tam vlastnila továrnu na ruční vyšívání. Po návratu z koncentračního tábora chtěl tuto firmu obnovit. Doba tomu ale nepřála a s manželkou a synem Janem odešli od Izraele.
ZDE ŽILA EVA SCHWARZOVÁROZ. PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI, NEUENHAMME, BERGEN-BELSENU OSVOBOZENAVladislavova čp. 8612. září 2021Eva Schwarzová rozená Picková se narodila v roce 1918 ve Vysokém Mýtě. Byla dcerou Karla a Olgy Pickových. Její otec se války nedožil a matka a bratr zemřeli v koncetračních táborech.
ZDE ŽILA OLGA PICKOVÁROZ. BREITENFELDOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNAVladislavova čp. 8612. září 2021Olga Picková rozená Breitenfeldová se narodila 18. srpna 1887. Provdala se za Arnošta Picka. Jeho rodiny vlastnila ve Vysokém Mýtě továrnu a obchod s likéry a lihovinami. Společně měli tři děti, syny Pavla a Karla a dceru Evu. Pavel zemřel pravděpodobně jako dítě, Karel zemřel v koncentračním táboře a Eva provdaná Schwarzová druhou světovou válku přežila.
ZDE ŽIL KAREL PICK NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNVladislavova čp. 8612. září 2021Karel Pick se narodil 30. června 1916 do rodiny Arnošta a Olgy Pickových. V roce 1935 odmaturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Několik měsíců pobýval v přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu, stejně jako Bedřich Koblitz. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.
ZDE ŽILA IDA PICKOVÁROZ. WEISSOVÁ NAR. 1890 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944Vladislavova čp. 8612. září 2021Ida Picková rozená Weissová se narodila 5. ledna 1890. Provdala se za Bohumila Picka s nímž měla dvě děti, syna Ottu a dceru Hanu. Syn stihl emigrovat od Velké Británie, kde v řadách RAF pracoval jako tlumočník. Kvůli jeho emigraci a působení v zahraničních odboji byly jeho matka i sestra internovány v táboře ve Svatobořicích. Propuštěny byly obě s podlomeným zdravím, tak aby prakticky ihned nastoupily do transportu do Terezína.
ZDE ŽILA HANA PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944Vladislavova čp. 8612. září 2021Hana Picková se narodila 20. března 1918 do rodiny Bohumila a Idy Pickových.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Stolpersteine * Kameny zmizelých v České republice

Externí odkazy

[url=http://www. holocaust. +morecz/]Holocaust. cz[/url], česká databáze Holokaustu * [url=http://www. stolpersteine. eu/chronik/]Stolpersteine. eu[/url], web Guntera Demniga s dokumentací * [url=https://archive. today/20131125172609/http://www. stolpersteine. cz/]archive. is/FQWX8 (stolpersteine. cz)[/url], archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine. cz.

Pardubický Kameny zmizelých Kategorie:Pomníky a památníky druhé světové války v Pardubickém kraji

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top