Cesko.wiki Seznam letů Falconu 9 a Falconu Heavy
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert Flores400x400pixelů Rodina raket Falcon 9 (zleva): v1.0, v1.1, v1.2 "Full Thrust", Block 5, Falcon Heavy a Falcon Heavy Block 5. U v1.1, v1.2 a Block 5 vždy tři varianty - použití s lodí Dragon, použití s krytem nákladu, použití s krytem nákladu a bez manévrovacích mřížkových lamel. Toto je seznam letů raket společnosti SpaceX, provedených i plánovaných. V seznamu jsou uvedeny lety raket Falcon 9 (verzí Falcon 9 v1.0, Falcon 9 v1.1 a Falcon 9 v1.2 (Block 3, Block 4 a Block 5) a Falcon Heavy. Obsahuje také informace o návratech 1. stupňů vypuštěných raket na pozemní přistávací plochu 1, 2 (při kosmodromu CCSFS) nebo 4 (při kosmodromu VSFB) anebo na autonomní plovoucí přistávací plošiny v Atlantském nebo Tichém oceánu.
.jpg|náhled|První_let_Falconu_Heavy_z_Mysu_Canaveral,_6._února_2018){kind=link}
.jpg)
Význačné lety
První start
První start rakety Falcon 9 se uskutečnil 4. června 2010. +more Raketa vynášela maketu lodi Dragon a umístila ji na oběžnou dráhu s odchylkou jednoho procenta.
NASA COTS Demo 1
Druhý start měl za úkol otestovat kosmickou loď Dragon, jež měla být určená pro zásobovací lety k ISS. Start se konal 8. +more prosince 2010 a druhý stupeň umístil Dragon na oběžnou dráhu ve výšce zhruba 300 km. Po dvou obletech Země se Dragon vrátil zpět do atmosféry a přistál v oceánu v blízkosti Mexika. Tento let testoval integritu tlakové nádoby, změny orientace pomocí trysek, telemetrii, navigační a řídicí systémy, tepelný štít a padáky. Nákladem při tomto letu bylo mimo jiné velké kolo sýra, odkaz na jeden ze skečů skupiny Monty Python.
V rámci testování odstartoval 22. května 2012 také let NASA COTS Demo 2+. +more Při něm se měl Dragon původně jen přiblížit k ISS, ale v červenci 2011 povolila sloučení této mise s misí COST Demo 3, takže se Dragon za pomoci staniční paže spojil se stanicí a dopravil na ni asi 500 kg nákladu.
CRS-1
Let CRS-1, který odstartoval 8. října 2012, byl první zásobovací let kosmické lodi Dragon a celkově čtvrtý let rakety Falcon 9. +more Byl to první operační let podle smlouvy Commercial Resupply Services (CRS) s NASA. Dragon se 10. října 2012 úspěšně spojil se stanicí, ale sekundární náklad, jímž byl prototyp nové komunikační družice Orbcomm, se na oběžnou dráhu umístit nepodařilo.
První start verze Falcon 9 1.1
První start nové verze, která byla asi o 20% výkonnější a o 50% těžší, než původní verze Falconu 9, se uskutečnil 29. září 2013. +more Ačkoliv byla družice Cassiope primárním nákladem, využívala nosnost Falconu 9 v1. 1 jen asi z 20 %. To SpaceX umožnilo otestovat řízený návrat prvního stupně zpět do atmosféry a vyzkoušet přistání na hladinu oceánu. Zkouška byla úspěšná, ale i to znamenalo nemožnost dalšího využití prvního stupně.
Ztráta letu CRS-7
Dne 28. června 2015 odstartovala raketa +more1'>Falcon 9 v1. 1 na sedmý zásobovací let k ISS. V čase 139 sekund po startu ale způsobila prasklá vzpěra ve druhém stupni uvolnění tlakovací nádrže s héliem, což vedlo k prasknutí nádrže s tekutým kyslíkem a zničení rakety. Loď Dragon při tomto výbuchu nebyla poškozena a dopadla do Atlantského oceánu. Jelikož ale použitý software neumožňoval vypuštění padáku v takovéto situaci, Dragon nepřistál na padácích, ale zničil se nárazem na vodní hladinu. Elon Musk následně uvedl, že pro příště budou už s touto možností počítat.
První úspěšné přistání prvního stupně
Při dvacátém letu Falconu 9, při kterém se vynášely družice ORBCOMM-OG2, došlo 22. prosince 2015 k prvnímu úspěšnému návratu prvního stupně rakety +more2'>Falcon 9 v1. 2. K přistání došlo na pevnině, konkrétně v Landing Zone 1 na Mysu Canaveral. První stupeň byl následně po důkladných prohlídkách vystaven před centrálou SpaceX v Hawthorne v Kalifornii.
První úspěšné přistání na ASDS
K prvnímu úspěšnému přistání prvního stupně na autonomní přistávací plošině ASDS došlo 8. dubna 2016. +more Po vynesení zásobovací lodě Dragon při letu CRS-8 přistál Falcon 9 v1. 2 na plošinu Of Course I Still Love You umístěnou na moři.
Ztráta satelitu Amos-6
Dne 1. září 2016 explodovala raketa +more2'>Falcon 9 v1. 2 na startovní rampě. K výbuchu došlo ještě před testovacím zážehem, v průběhu tankování druhého stupně. Satelit byl při testu už umístěn na raketě, takže byl zničen.
První úspěšné znovupoužití prvního stupně
30. března 2017, při misi s komunikačním satelitem SES-10, byl poprvé v historii použit už jednou letěný první stupeň orbitální rakety, konkrétně stupeň z mise CRS SpX-8 z dubna 2016. +more První stupeň se navíc po oddělení od zbytku rakety opět dokázal vrátit na plošinu ASDS v Atlantském oceánu. Kromě prvního stupně se navíc SpaceX poprvé podařilo zachránit také aerodynamický kryt, který v první fázi letu rakety chrání náklad. Po oddělení od rakety kryt za pomoci vlastních trysek a padáků přistál v oceánu.
První start verze Falcon 9 Block 4
Podle neoficiálních informací došlo k prvnímu startu rakety, která byla kompletně ve verzi Block 4. Již při předchozích letech byly použity upravené druhé stupně, které byly označovány za verzi Block 4, ale při tomto letu byl poprvé použit i nový první stupeň.
První start verze Falcon 9 Block 5
11. května 2018 vynesl první Falcon 9 kompletně ve verzi Block 5 satelit Bangabandhu-1, načež bezpečně přistál na OCISLY.
První pilotovaný let Falconu 9
30. května 2020 odstartovali američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley na palubě lodi Crew Dragon k demonstračnímu letu k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které se připojili o den později. +more Šlo o první pilotovaný let Falconu 9 a vůbec první pilotovaný let soukromé vesmírné lodi v historii kosmonautiky. Šlo také o první pilotovaný let z území USA po devíti letech.
Rekordní počet opakovaných letů Falconu 9
Prvním z Falconů 9, který dosáhl limitního celkového počtu 15 startů s úspěšným přistáním, byl 17. prosince 2022 exemplář B1058. +more Jen o dva týdny později, 3. ledna 2023 tento rekord vyrovnal stupeň B1060. Své první lety přitom tyto boostery absolvovaly v květnu, resp. červnu 2020. Používání obou nosičů bylo pozastaveno, zástupce SpaceX však v květnu 2023 na tiskové konference oznámil, že společnost vstoupila do procesu certifikace pro až 20 použití. Zjevně úspěšně, protože B1058 už 10. července vzlétl (a po několika minutách úspěšně přistál) při své šestnácté misi. Další tři lety přidal 20. září, 4. listopadu a 23. prosince 2023. Při posledním z nich, celkem devatenáctém, první stupeň B1058 úspěšně přistál, ale během přepravy zpět na kosmodrom se v důsledku silného větru a vln převrátil na autonomní plovoucí přistávací plošinu JRTI a byl při tom zničen.
Dvousté úspěšné přistání Falconu 9
Přistání 12. června 2023 bylo celkem 200. +more úspěšným pokusem prvního stupně Falconu 9 nebo součástí sestavy Falconu Heavy o přistání na autonomní plovoucí přistávací plošinu nebo na pozemní přistávací plochu. Současně šlo o 104. dokončené přistání v nepřetržité řadě od posledního neúspěšného pokusu, k němuž došlo 12. února 2021.
Dvousté padesáté úspěšné přistání
Dalších 50 úspěšných přistání (z 50 startů) SpaceX přidala za necelého půl roku. Sérii završil 1. +more prosince 2023 exemplář B1061 při svém sedmnáctém startu, když vynesl jihokorejský vojenský satelit a 24 cubesatů.
Provedené lety
2010 až 2013
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| +more0'>v1. 0 B0003† | CCAFS SLC-40 | Zkušební let | LEO | Let s maketou lodi Dragon První stupeň byl navržený pro zkoušku přistání pomocí padáků, ale aerodynamické síly při návratu do atmosféry stupeň zničily. | |||||
| v1. 0 B0004† | CCAFS SLC-40 | NASA COTS Demo 1 | LEO | Test bezpilotní lodi Dragon včetně návratu na Zemi. Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně pomocí padáků. | |||||
| v1. 0 B0005† | CCAFS SLC-40 | NASA COTS Demo 2+ | LEO | Testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS | |||||
| 4 | v1. 0 B0006† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-1 | LEO | rowspan=2 | První zásobovací let k ISS. | |||
| 4 | v1. 0 B0006† | CCAFS SLC-40 | Sekundární náklad: Orbcomm-OG2 | LEO | rowspan=2 | Satelit se nepovedlo navést na pracovní dráhu. Během startu došlo k selhání jednoho motoru Merlin 1C na prvním stupni, to mělo za následek spálení více paliva než bylo v plánu. NASA nepovolila další zážeh druhého stupně po vypuštění Dragonu protože pravděpodobnost nepoškození ISS klesla jen na 95% oproti požadovaným 99%. Satelit tedy skončil na nízké orbitě a po 4 dnech shořel v atmosféře. | |||
| v1. 0 B0007† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-2 | LEO | Druhý zásobovací let k ISS. | |||||
| v1. 1 B1003† | VAFB SLC-4E | CASSIOPE | Polární | První let Falcon v 1. 1. Vynesení satelitu CASSIOPE pro MDA Corp Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. | |||||
| v1. 1 B10**† | CCAFS SLC-40 | SES-8 | GTO | Vynesení satelitu SES-8 na geostacionární dráhu. |
2014
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| +more1'>v1. 1 B10**† | CCAFS SLC-40 | Thaicom 6 | GTO | Vynesení thajské družice řady Thaicom. | |||||
| v1. 1 B10**† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-3 | LEO | Třetí zásobovací let k ISS. Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. | |||||
| v1. 1 B10**† | CCAFS SLC-40 | Orbcomm OG2 let 1 | LEO | 6 komunikačních satelitů firmy Orbcomm. Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. | |||||
| v1. 1 B10**† | CCAFS SLC-40 | Asiasat 8 | GTO | Geostacionární komunikační satelit Asiasat 8 | |||||
| v1. 1 B1011† | CCAFS SLC-40 | Asiasat 6 | GTO | Geostacionární komunikační satelit Asiasat 6 | |||||
| v1. 1 B1010† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-4 | LEO | Čtvrtý zásobovací let k ISS. Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně na mořskou hladinu. |
2015
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| +more1'>v1. 1 B1012† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-5 | LEO | Pátý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná. | |||||
| v1. 1 B1013† | CCAFS SLC-40 | DSCOVR | Librační centrum | Vynesení družice do bodu L1 pro monitorování vesmírného klimatu. Úspěšný pokus o návrat 1. stupně na mořskou hladinu. | |||||
| v1. 1 B1014† | CCAFS SLC-40 | ABS 3A, Eutelsat 115 West B | GTO | GTO | |||||
| v1. 1 B1015† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-6 | LEO | Šestý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná. | |||||
| v1. 1 B1016† | CCAFS SLC-40 | TurkmenSat 1 | GTO | GTO | |||||
| v1. 1 B1018† | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-7 | LEO | Sedmý zásobovací let k ISS - raketa selhala a explodovala krátce po startu. | |||||
| v1. 2 B1019. 1 | CCAFS SLC-40 | Orbcomm OG2 let 2 | LEO | Komunikační satelity (11ks) firmy Orbcomm. První let nové verze rakety v1. 2 „Full Thrust“. Úspěšné přistání prvního stupně zpět na kosmodromu. |
2016
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| +more1'>v1. 1 B1017† | VAFB SLC-4E | Jason-3 | LEO | Vědecký satelit zkoumající světové oceány. Poslední let konfigurace v1. 1. Přistání prvního stupně na oceánské přistávací plošině selhalo kvůli vadnému zámku přistávací nohy. | |||||
| v1. 2 1020† | CCAFS SLC-40 | SES-9 | GTO | Raketa úspěšně vynesla satelit, SES-9, na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. | |||||
| v1. 2 B1021. 1 | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-8 | LEO | Osmý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru loď Dragon byl vynesen i experimentální obytný modul BEAM společnosti Bigelow Aerospace. První stupeň úspěšně přistál na autonomní oceánské přistávací plošině v Atlantském oceánu. | |||||
| v1. 2 B1022. 1 | CCAFS SLC-40 | JCSAT-14 | GTO | Telekomunikační satelit pro japonskou SKY Perfect JSAT Corp. mířící na GTO. První úspěšné přistání při misi na oběžnou dráhu tohoto typu. | |||||
| v1. 2 B1023. 1 | CCAFS SLC-40 | Thaicom 8 | GTO | Telekomunikační satelit pro thajského operátora Thaicom PLC. | |||||
| v1. 2 B1024† | CCAFS SLC-40 | Eutelsat 117W B / ABS 2A | GTO | Duální satelitní náklad mířící na geostacionární dráhu. | |||||
| v1. 2 B1025. 1 | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-9 | LEO | Devátý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru ponese i nový dokovací adaptér pro modul Harmony. | |||||
| v1. 2 B1026 | CCAFS SLC-40 | JCSAT-16 | GTO | Telekomunikační satelit pro japonskou SKY Perfect JSAT Corp. mířící na GTO. | |||||
| - | v1. 2 B1028† | CCAFS SLC-40 | Amos-6 | GTO | Izraelský komunikační satelit. Část přenosové kapacity měla být pronajata společnostem Facebook a Eutelsat. Náklad i nosná raketa byly ztraceny při výbuchu dva dny před plánovaným startem, během plnění paliva předcházejícímu testu motorů. Během nehody nebyl nikdo zraněn. |
2017
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| +more2'>Block 3 B1029. 1 | VAFB SLC-4E | Iridium NEXT 1-10 | LEO | Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. | |||||
| Block 3 B1031. 1 | KSC LC-39A | SpX CRS-10 | LEO | Desátý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru nese mimo jiné i přístroj SAGE III (stratosférický aerosolový a plynový experiment). | |||||
| Block 3 B1030† | KSC LC-39A | EchoStar 23 | GTO | Komunikační satelit pro šíření televizního vysílání pro Brazílii. | |||||
| v1. 2 B1021. 2 | KSC LC-39A | SES-10 | GTO | Komunikační satelit mířící na geostacionární dráhu. Společnost SES vyjádřila zájem o využití prvního stupně z mise CRS-8 pro tento let. Znovupoužitý první stupeň družici úspěšně vynesl a poté přistál na plošině v Atlantském oceánu. SpaceX také poprvé provedla záchranu aerodynamického krytu. | |||||
| Block 3 B1032. 1 | KSC LC-39A | NROL-76 | tajná | LEO | První let pro NRO (Národní průzkumný úřad), který má na starosti výrobu a správu průzkumných (špionážních) satelitů USA. | ||||
| Block 3 B1034† | KSC LC-39A | Inmarsat-5 F4 | GTO | Telekomunikační družice, která bude zajišťovat vysokorychlostní internetové služby. Do té doby nejtěžší náklad, původně měl letět na Falconu Heavy. | |||||
| Block 3 B1035. 1 | KSC LC-39A | SpX CRS-11 | LEO | Jedenáctý zásobovací let k ISS, první se znovupoužitou lodí Dragon. Konkrétně Dragon C106. | |||||
| Block 3 B1029. 2 | KSC LC-39A | BulgariaSat-1 | GTO | Komunikační satelit mířící na geostacionární dráhu. K vynesení byl použit stejný první stupeň, který vynesl prvních deset satelitu Iridium NEXT. | |||||
| Block 3 B1036. 1 | VAFB SLC-4E | Iridium NEXT 11-20 | LEO | Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. | |||||
| Block 3 B1037† | KSC LC-39A | Intelsat 35e | GTO | Komunikační satelit vážící více než 6 tun neumožňuje záchranu prvního stupně. Jedná se o dosud nejtěžší náklad vynášený na GTO. | |||||
| Block 4 B1039. 1 | KSC LC-39A | SpX CRS-12 | LEO | Dvanáctý zásobovací let k ISS. Byl použit nově vyrobený Dragon. | |||||
| Block 3 B1038. 1 | VAFB SLC-4E | Formosat-5 | SSO | Let z Vandenberg AFB. Nákladem byl tchajwanský snímkovací satelit Formosat-5 mířící na sluneční synchronní dráhu. | |||||
| Block 4 B1040. 1 | KSC LC-39A | X-37B OTV-5 | LEO | Vynesení raketoplánu Boeing X-37 pro Letectvo Spojených států amerických. | |||||
| Block 4 B1041. 1 | VAFB SLC-4E | Iridium NEXT 21-30 | LEO | Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. | |||||
| Block 3 B1031. 2 | KSC LC-39A | EchoStar 105 / SES-11 | GTO | Družice s označením EchoStar 105 / SES-11 je dvouúčelový satelit vyrobený společností Airbus Defence and Space. | |||||
| Block 4 B1042. 1 | KSC LC-39A | Koreasat 5A | GTO | Komunikační geostacionární satelit pro společnost KT Sat, vyrobený italskou Thales Alenia Space. Satelit bude zajišťovat televizní vysílání pro oblasti Koreje, Japonska, Filipín, Indočíny a další. Satelit bude také podporovat námořní komunikaci. | |||||
| 15. prosince 2017 | Block 3 B1035. 2 | CCAFS SLC-40 | SpX CRS-13 | LEO | Třináctý zásobovací let k ISS. Znovupoužití prvního stupně rakety i kosmické lodi Dragon C108. | ||||
| 23. prosince 2017 | Block 3 B1036. 2† | VAFB SLC-4E | Iridium NEXT 31-40 | LEO | Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. Znovupoužití prvního stupně rakety, pokus o záchranu aerodynamického krytu. Úspěšné přistání na hladinu. |
2018
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Block 4 B1043. +more1 | CCAFS SLC-40 | Zuma | tajná | LEO | Zuma je kódové označení mise bez bližšího upřesnění nákladu. Náklad vyrobila společnost Northrop Grumman, ale zákazníkem je americká vláda. | ||||
| Block 3 B1032. 2† | CCAFS SLC-40 | SES-16 (GovSat-1) | GTO | Družice byla postavena firmou Orbital ATK a bude využívána lucemburským ministerstvem obrany. Úspěšný pokus o přistání na hladině moře s vysokým tahem až tří motorů v sekvenci "1-3-1", která má za následek rapidnější zpomalení, což šetři palivo. Stupeň přistál bez úhony na mořské hladině. | |||||
| FH 1 | Heavy Block 3 B1033† centr | KSC LC-39A | Zkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster | rowspan=3 | HCO | rowspan=3 | První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster. Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2) | ||
| FH 1 | B1023. 2 boční | KSC LC-39A | Zkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster | rowspan=3 | HCO | rowspan=3 | První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster. Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2) | ||
| FH 1 | B1025. 2 boční | KSC LC-39A | Zkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster | rowspan=3 | HCO | rowspan=3 | První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster. Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2) | ||
| {{Hodnota v tabulce|49 |
2019
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| {{Hodnota v tabulce|67 |
2020
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| {{Hodnota v tabulce|78 |
2021
| Let číslo | Datum (UTC) | Nosič ID stupně | Startovací komplex | Náklad | Hmotnost nákladu | Orbit | Mise | Návrat 1. stupně | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| {{Hodnota v tabulce|104 |
2022