Seznam největších vodních elektráren

Xingú v Brazílii srovnatelný s Panamským průplavem (foto 2015) Vodní elektrárny jsou ze všech druhů zdrojů elektrické energie těmi největšími. Pro srovnání největší jaderná elektrárna, japonská Kašiwaki-Kariwa (7,965 MW, od roku 2011 pozastavena), je v seznamu zdrojů podle výkonu až na 10. místě a její výkon je přibližně třetinový oproti největší vodní elektrárně Tři soutěsky v Číně. V historii výstavby elektráren byly vodní zdroje vždy na prvním místě a patří mezi největší stavby vůbec.

Pořadí vodních elektráren podle stanoveného výkonu

Pořadí největších vodních elektráren s instalovaným výkonem přes 3 000 MW provozovaných k roku 2023:

	Název elektrárny	Země	Řeka	Uvedení do provozu	Instalovaný výkon (MW)
1	Tři soutěsky	Čína	Jang-c’-ťiang	2008/2012	22 500
2	Baihetan	Čína	Ťin-ša-ťiang	2022	16 000
3	Itaipú	Brazílie / Paraguay	Paraná	1984/1991, 2003	14 000
4	Si-luo-tu	Čína	Jang-c’-ťiang	2014	13 860
5	Belo Monte	Brazílie	Xingu	2016/2020	11 233
6	Guri	Venezuela	Caroní	1978/1986	10 235
7	Wudongde	Čína	Ťin-ša-ťiang	2020/2021	10 200
8	Tucuruí	Brazílie	Tocantins	1984, 2007	8 370
9	Grand Coulee	USA	Columbia	1942/1991	6 809
10	Xiangjiaba	Čína	Jang-c’-ťiang	2014	6 448
11	Long-tan	Čína	Hong-šuj	2007/2009	6 426
12	Sajansko-šušenská	Rusko	Jenisej	1985//2014	6 400
13	Krasnojarská	Rusko	Jenisej	1967/1972	6 000
14	Nuozhadu	Čína	Mekong	2014	5 850
15	Robert-Bourassa	Kanada	La Grande	1979/1981	5 616
16	Churchill Falls	Kanada	Churchill	1971/1974	5 428
16	Tarbela	Pákistán	Indus	1976/2018	4 888
18	Jinping-II	Čína	Ja-lung-ťiang	2014	4 800
19	Bratská	Rusko	Angara	1961/1966	4 515
20	Paulo Afonso	Brazílie	São Francisco	1955/1983	4 279
21	Laxiwa	Čína	Chuang-che	2010	4 200
22	Xiaowan	Čína	Mekong	2010	4 200
23	Usť-Ilimská	Rusko	Angara	1980	3 840
24	Jirau	Brazílie	Madeira	2014/2016	3 750
25	Jinping-I	Čína	Ja-lung-ťiang	2014	3 600
26	Fengning	Čína	-	2019/2021	3 600
27	Santo Antonio	Brazílie	Madeira	2012/2016	3 580
28	Ilha Solteira	Brazílie	Paraná	1973	3 444
29	Ertan	Čína	Ja-lung-ťiang	1999	3 300
30	Pubugou	Čína	Ta-tu-che	2009/2010	3 300
31	Macagua	Venezuela	Caroní	1961, 1996	3 167,5
32	Xingó	Brazílie	São Francisco	1994/1997	3 162
33	Yacyretá	Argentina / Paraguay	Paraná	1994/1998, 2011	3 100
34	Nurek	Tádžikistán	Vachš	1972/1979, 1988	3 015
35	Bath County	USA	-	1985, 2005/2009	3 003
36	Goupitan	Čína	Wu-ťiang	2009/2011	3 000
37	Guanyinyan	Čína	Ťin-ša-ťiang	2014/2016	3 000
38	Lianghekou	Čína	Ja-lung-ťiang	2021/2022	3 000

Pořadí mimo první místa se může rychle měnit, jelikož ve výstavbě je několik elektráren s instalovaným výkonem vyšším než 3 000 MW. Jedná se o díla budovaná zejména v tropických oblastech, např. +more v Myanmaru či Etiopii.

Historie prvenství ve stanoveném výkonu

První vodní díla vybudovaná za účelem výroby elektrického proudu lze vyhledávat již na konci 19. století. +more Jejich budování koresponduje s vývojem vodního stroje v časové ose od Peltonova kola, přes Francisovu turbínu po turbínu Kaplanovu. Prvních výkonů, přesahujících tisíce koňských sil, bylo dosaženo na březích Niagáry a od těchto míst se také začala odvíjet síť elektrického vedení na velké vzdálenosti. V období Studené války se soutěž o přední místo stala prestižním sovětsko-americkým soubojem. Od konce 20. století se soupeření odehrává mezi zeměmi tropického pásma.

Následující tabulka uvádí v přehledu výsledky soupeření od roku 1896:

Trvání rekordu	Název elektrárny	Instalovaný výkon (MW)	Země	Řeka
od	do
1896	1906	Adams 1, 2	80	USA	Niagara
1906	1911	Toronto	95	Kanada	Niagara
1911	1913	Vemork	108	Norsko	Måna
1913	1922	Keokuk	142	USA	Mississippi
1922	1939	Sir Adam Beck I	480	Kanada	Niagara
1939	1949	Hooverova	705	USA	Colorado
1949	1960	Grand Coulee	2 280	USA	Columbia
1960	1963	Volžská	2 563	Rusko	Volha
1963	1971	Bratská	4 500	Rusko	Angara
1971	1983	Krasnojarská	6 000	Rusko	Jenisej
1983	1986	Grand Coulee	6 800	USA	Columbie
1986	1989	Guri	10 235	Venezuela	Caroní
1989	2007	Itaipú	14 000	Brazílie / Paraguay	Paraná
2007	trvá	Tři soutěsky	22 500	Čína	Jang c´tiang

Podrobnější informace jsou uvedeny v následujícím přehledu: [wiki_table=5066fea5] Potenciál řeky Jang-c’-ťiang i jiných čínských řek bude Čínu udržovat na předních pozicích ještě mnoho let. Nejvážnějším potenciálním konkurentem zůstává druhá nejvodnatější řeka světa Kongo, která na konci svého toku vytváří kaskádu Livingstonových vodopádů a která při průměrném průtoku 40 000 m³/s představuje při reliéfu toku potenciál v řádech mnoha desítek tisíc megawatů.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Keller R. , Gewaesser und Wasserhaushalt des Festlandes, 250 stran, TVG Leipzig, 1962 * Linsley R. +moreK. , Applied hydrology, 759 str. McGraw-Hill, 1968 * Hallwas, John E. Keokuk and the Great Dam. Arcadia Publishing, Chicago. 2001 * P. N. Nunn. 1905. The Development of the Ontario Power Company. Asheville N. C. , 1905. * Norman Ball. 2005. The Canadian Niagara Power Company Story. Fortis Ontario. * Denison Merrill: The history of Ontario Hydro, Toronto, McClelland and Stewart, 1960 * American Society of Electrical Engineers: American Falls Electrical Handbook, 1904 * Kočka V. : Stavby vodních siláren, V. F. Voska, Kladno, 1921 * Edward Dean Adams: Niagara Power, tiskem Niagara Falls Power Company, 2 díly, 1927 * Norman N. Ball: The Canadian Niagara Power Company Story ,Boston Mills Press, 2005, * B. Gawronski, J. Kasikova, L. Schneekloth, and T. Yots, The Power Trail: History of Hydroelectricity at Niagara. Buffalo, 1964 * N. R. Gibson, Niagara power, Transactions Paper No. 1763, publikováno 19 7. 1928 v Buffalo na konferenci společnosti The American Society of Civil Engineers. * E. D. Adams, Niagara Power. New York: Niagara Falls Power Co. , 1927. * H. C. Passer, The Electrical Manufacturers-1875 - 1900. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1953. * P. M. Lincoln, Some reminiscences of Niagara, AIEE Trans. , složka. 53, str. 720, 1934. * Дворецкая М. И. , Жданова А. П. , Лушников О. Г. , Слива И. В. Возобновляемая энергия. Гидроэлектростанции России. - СПб. : Издательство Санкт-Петербургского политехнического университета Петра Великого, 2018. - 224 stran * В. И. Брызгалов. Из опыта создания и освоения Красноярской и Саяно-Шушенской гидроэлектростанций. 1999. - 560 stran. * Воронков О. К. Основание Саяно-Шушенской ГЭС: строение, свойства, состояние // Гидротехническое строительство. - 2010. * R . A. Capurro Leus, International Hydro Review, 1963, 42. č. 1, 1963, strana 25- 36 * International Journal on Hydropower & Dams, Svazek 10, Aqua-Media International, 2003 * Javier Corrales; Michael Penfold: Hugo Chavez and the Political Economy of Revolution in Venezuela, Brookings Institution Press. str. 68-. . * Corporación Venezolana de Guayana, Folleto CVG. Ciudad Guayana. 1986 * Venezuela y sus Recursos. Región de Guayana. Editorial Minerva. Caracas. 1992 2. vydání * Corporación Venezolana de Guayana. Plan Maestro de la Cuenca del Río Caroní, Ciudad Guayana 2004 * Гидроэлектростанции России. : Tiskem Institutu Гидропроект - Санкт-Петербург, 1998. - 467 stran * Klaus Gestwa: Die Stalinschen Grossbauten des Kommunismus, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, 2010. - 670 stran.

Související články

Niagarské vodní elektrárny * Seznam vodních elektráren v Česku * Vodní elektrárny v Rusku

Kategorie:Vodní elektrárny Kategorie:Seznamy staveb