Seznam nevládnoucích větví říšských knížecích rodů

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Tento článek přináší seznam vedlejších nepanujících větví jednotlivých rodů říšských knížat spolu se základními biografickými údaji. Seznam zatím není úplný. U uvedených dynastií jsou zmíněny veškeré vedlejší větve (tzv. sekundogenitury), nikoli ale všechny mateřské dynastie. Stejný barevný podklad znamená totožnou mateřskou dynastii. V seznamu jsou uvedeny nejprve rody „starých říšských knížat“ a následně, počínaje Lobkowiczi rody „knížat nových“ (hranicí mezi „starými“ a „novými“ knížaty je rok uvedení na říšský sněm: 1582). Zejména pro novoknížecí rody platí, že do seznamu nejsou zahrnuty ty vedlejší rodové linie, které se dočkaly výslovného vlastního povýšení do knížecího stavu (mají tedy vlastní knížecí titul). Vedlejší nevládnoucí linie oddělené až po zániku Svaté říše římské, 6. srpna 1806, nejsou v seznamu uvedeny vůbec.

Vedlejší větve staroknížecích rodů

RodJméno sekundogenituryPrvní knížeDatum odštěpení sekundogenituryDatum vymřeníZávislé knížectví či lénoKrajské stavovstvíPoznámka
WürttembergovéWürttemberg-Neuenstadt (I)vévoda Heinrich I. 1617 (7. +more června)1631Ne, jako apanáž užívali bývalé říšské panství Neuenstadt am Kocherne
WürttembergovéWürttemberg-Neuenstadt (II. )vévoda Fridrich I. 1649 (7. října)1742Ne, jako apanáž užívali bývalé říšské panství Neuenstadt am Kocher, bývalé říšské hrabství Weinsberg a württemberskou prefekturu (Amt) Möckmühlne
WürttembergovéWürttemberg-Neuenbürg (I. )vévoda Magnus1617 (7. června)1622Ne, jako apanáž užíval vévoda prefekturu NeuenbürgneNejmladší syn vládnoucího vévody Fridricha I. Württemberského, linie vyhasla již s jeho smrtí
WürttembergovéWürttemberg-Neuenbürg (II. )vévoda Ulrich16511671Ne, jako apanáž užíval vévoda prefekturu NeuenbürgneMladší bratr vládnoucího vévody Eberharda III. , linie vyhasla již s jeho smrtí.
WürttembergovéWürttemberg-Weiltingenvévoda Julius Fridrich1617 (7. června)1651 (pokračovala jako linie Württemberg-Oels)Ne, jako apanáž užívali bývalá říšská zboží Weiltingen a Brenzne
WürttembergovéWürttemberg-Oelsvévoda Silvius Nimrod von Württemberg-Weiltingen1648 (15. prosince)1697/1761/1792Olešnické knížectvíneDruhorozený syn vévody Julia Fridricha z Württembergu-Weiltingenu, Silvius Nimrod se r. 1647 oženil s kněžnou Alžbětou Marií Minsterberskou z Poděbrad, čímž získal Olešnicko a stal se praotcem slezských Württembergů.
WürttembergovéWürttemberg-Bernstadtvévoda Christian Ulrich von Württemberg-Oels16721697/1761Bernštadtské knížectvíne
WürttembergovéWürttemberg-Juliusburg-Bernstadtvévoda Julius Siegmund von Württemberg-Oels16721745Dobroszycké knížectví (1672-97) * Bernštadtské knížectví (1697-1745)neDruhý a poslední vévoda Karl vyměnil r. 1697 s druhým olešnickým vévodou Christianem Ulrichem I. Dobroszyce (Juliusburg) za uvolněný Bierutów (Bernstadt)
WürttembergovéWürttemberg-Wilhelminenortvévoda Christian Ulrich (II. ) von Württemberg-Oels17041744 (pokračovala jako Württemberg-Oels)Grzozowiecké knížectvínePo rezignaci třetího olešnického vévody Karla Friedricha II. († 1761) v roce 1744 nastoupil druhý vévoda z Grzozowiece (Wilhelminenortu), Karl Christian, vládu v Olešnicku a o rok později zdědil i Bernštadt, čímž opět celé Olešnicko sjednotil. Roku 1792 umírá jako poslední mužský člen slezské větve Württembergů.
WürttembergovéWürttemberg-Winnentalvévoda Friedrich Carl16771733 (ujala se vlády v samotném Württembersku po vymření hlavní linie rodu)Ne, jako apanáž užívala zámek Winnental s městem Winnenden a okolímneKatolická větev rodu, r. 1733 nastoupila na trůn.
Este-Welfové (Knížectví Lüneburg-Celle)Braunschweig-Harburgkníže Otto I. , vévoda brunšvicko-lüneburský15271642Harburské knížectvínePrvní kníže byl nejstarším synem panujícího knížete Heinricha I. Lünebursko-Cellského, protože uzavřel morganatický sňatek, musel se samostatné vlády vzdát a přijmout sekundogeniturní knížectví * Sídelní město Harburg (dnes součást Hamburku) bylo centrem autonomního knížectví v rámci Lünebursko-cellského knížectví. Po vymření harburské sekundogenitury se vrátilo pod přímou správu.
Este-Welfové (Knížectví Lüneburg-Celle)Braunschweig-Gifhornkníže Franz, vévoda brunšvicko-lüneburský15391549Gifhornské knížectvínePrvní kníže byl třetím synem panujícího knížete Heinricha I. Lünebursko-Cellského * Větev vyhasla po meči již s prvním knížetem, Gifhorn se vrátil Lünebursko-cellskému knížectví
Este-Welfové (Knížectví Lüneburg-Celle)Braunschweig-Dannenbergkníže Heinrich, vévoda brunšvicko-lüneburský15591671 (od r. 1635 větev vládla v Brunšvicku, vymřela po meči r. 1884)Dannenberské knížectví (od r. 1559 prefektura Dannenberg, od r. 1592 také prefektury Hitzacker a Lüchow, od r. 1617 ještě prefektura Wustrow)nePrvní kníže byl třetím synem (nejstarším, doživším se dospělosti) knížete Ernsta I. "Vyznavače" Lünebursko-Cellského. Protože se oženil s Ursulou Sasko-Lauenburskou proti vůli rodiny, musel předat vládu mladšímu bratrovi Wilhelmovi a vzít za vděk sekundogeniturním knížectvím. * Roku 1671 vrátili Dannenberské knížectví Lünebursko-cellskému knížectví
Este-Welfové (Knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttel)Braunschweig-Bevern (I. )kníže Ferdinand Albrecht I. , vévoda brunšvicko-lüneburský16671735 (větev převzala celé Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectvíNe, jako apanáž držela větev zámek a prefukturu (Amt) Bevern u městečka HolzmindennePrvní kníže byl čtvrtým synem panujícího brunšvicko-wolfenbüttelského vévody Augusta II. * Roku 1735 nastoupila větev vládu v Brunšvicku-Wolfenbüttelsku
Este-Welfové (Knížectví Brušvicko-Wolfenbüttel)Braunschweig-Bevern (II. )princ Ernst Ferdinand, vévoda brunšvicko-lüneburský17351809Ne, jako apanáž držela větev zámek a prefukturu (Amt) Bevern u městečka HolzmindenneErnst Ferdinand byl pátým synem prvního knížete z Bevern, Ferdinanda Albrechta I. Když Ernstův bratr a druhý kníže Ferdinand Albrecht II. r. 1735 získal vévodský trůn v Brunšviku, získal Ernst majetek bývalé sekundogenitury a fakticky založil sekundogenituru novou. * V této mladší linii z Bevern byl obvyklý i pro hlavu rodu titul princ (Prinz) z Bevern, namísto kníže (Fürst) z Bevern. Snad na připomínku toho, že žádné Bevernské knížectví neexistovalo.
Este-Welfové (Knížectví Brušvicko-Wolfenbüttel)Braunschweig-Oelsvévoda Friedrich August, vévoda brunšvicko-lüneburský1792 (13. prosince)1805Olešnické knížectvíneFriedrich August I. byl čtvrtý syn panujícího brunšvického knížete Karla I. , sňatkem s Friederikou Sophií Württembersko-Olešnickou získal Olešnické knížectví. * Linie vyhasla již smrtí prvního bezdětného vévody, Olešnicko přešlo na hlavní větev panujících brunšvických vévodů, v jejichž rukou zůstalo až do vymření rodu r. 1884.
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburgvévoda Johann, zvaný "Mladší"15661708 (dále ostatní linie, za dědickou bývá považována linie Franzhagen)Šlesvicko-holštýnsko-sonderburské vévodství (1581-1667) - nacházelo se v různých oddělených částech Šlesvicka-Holštýnska, r. 1622 omezeno rodovým dělení na jižní polovinu ostrova AlsPrvní vévoda byl třetím synem krále Kristiána III.
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Ærøvévoda Christian16221633Šlesvicko-holštýnsko-ærøské (ostrovní) vévodství (1622-1633)První a jediný vévoda byl nejstarším synem vévody Johanna Mladšího, po jeho smrti byl ostrov Ærø rozdělen mezi čtyři Christianovy bratry z větví Norburg, Sonderburg, Glücksburg a Plön (viz níže)
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburgvévoda Johann Adolf16221729Šlesvicko-holštýnsko-norburské vévodství (1622-1669) - nacházelo se v severní polovině ostrova AlsnePrvní vévoda byl pátým (třetím dožitým) synem vévody Johanna Mladšího, protože zemřel o dva roky později bez potomků, následoval ho jeho mladší bratr Friedrich (šestý, resp. čtvrtý z bratrů v pořadí) s čímž se počítalo již při dělení dědictví v roce 1622
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (I. )vévoda Philipp16221779Šlesvicko-holštýnsko-glücksburské vévodství (1622-1779)nePrvní vévoda byl sedmým (pátým dožitým) synem vévody Johanna Mladšího
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Plönvévoda Joachim Ernst16221706 (dále linie Plön-Norburg a Rethwisch)Šlesvicko-holštýnsko-plönské vévodství (1622-1706) Šlesvicko-holštýnsko-norburské vévodství (1670-1704)První vévoda byl desátým (šestým dožitým) synem vévody Johanna Mladšího
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburgvévoda Ernst Günther16601931ne, jako apanáž užívali zámek Augustenborg na ostrově Als s okolím, posléze přikoupili další statky ve Šlesvicku a Dolním Slezsku (např. Przemków)nePrvní vévoda byl třetím synem druhého sonderburského vévody Alexandra * Z této větve pocházela poslední německá císařovna Augusta Viktoria
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beckvévoda August Philipp1627Ž (od r. 1825 pod jménem Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (II. ))ne, jako apanáž užívali statek Beck v Löhne (dnes Severní Porýní-Vestfálsko), později drželi několik statků ve Východním Prusku a poč. 19. století se vrátili do Šlesvicka-Holštýnska (Wellingsbüttel u Hamburku, Glücksburg)nePrvní vévoda byl pátým synem (čtvrtým dožitým) druhého sonderburského vévody Alexandra * Předkové současné královské rodiny dánské, norské, (již nepanující) řecké a britského korunního prince Charlese
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburgvévoda Philipp Ludwig16641744ne, jako apanáž užívali saské panství Wiesenburg v Podkrušnohoří, sňatkem získali od Lichtenštejnů panství Velké Meziříčí na MoravěnePrvní vévoda byl osmým (pátým dožitým) synem druhého sonderburského vévody Alexandra * Příslušníci větve konvertovali ke katolické víře * S predikátem Durchlaucht pro veškeré potomky od 5. dubna 1731.
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Franzhagenvévoda Christian Adolph I. 16671709nenePrvním vévoda byl druhým synem (prvorozeným dožitým) třetího sonderburského vévody Johanna Christiana, ač patřil do hlavní linie, obohatil jméno o predikát von Franzhagen, podle statku v Lauenbursku, získaného sňatkem. Jméno Schleswig-Holstein-Sonderburg převzal vévodův strýc Adolf Heinrich (druhorozený syn vévody Alexandra Sonderburského), který se morganaticky oženil, odešel do Slezska a založil tzv. katolickou větev rodu, která však nebyla považována za součást rodiny (vymřela po meči r. 1727 a její členové působili jako kapitulní kanovníci ve Vratislavi a Olomouci).
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Plön-Norburgvévoda Joachim Friedrich17041761Šlesvicko-holštýnsko-norburské vévodství (1704-1729); Šlesvicko-Holštýnsko-plönské vévodství (1706-1761)První vévoda byl druhým synem prvního plönského vévody Joachima Ernsta, po vymření hlavní plönské linie zdědil rod
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie)Schleswig-Holstein-Sonderburg-Plön-Rethwischvévoda Joachim Ernst II. 16711729Šlesvicko-holštýnsko-rethwischské vévodství (1671-1729)První vévoda byl třetím synem prvního plönského vévody Joachima Ernsta
Niklotovci (Meklenbursko-zvěřínské vévodství)Mecklenburg-Grabowvévoda Friedrich16582001ne, jako apanáž drželi městečko Grabow s okolímnePrvní vévoda byl starším synem z druhého manželství panujícího meklenbursko-zvěřínského vévody Adolfa Friedricha I. Druhý vévoda Christian Ulrich I. a po něm i jeho dva bratři zdědili r. 1692 vládu v Meklembursku-Zvěřínsku
Niklotovci (Meklenbursko-zvěřínské vévodství)Mecklenburg-Mirowvévoda Karl16581675ne, jako apanáž drželi majetek sekularizované johanitské komendy MirownePrvní vévoda a po něm jeho bratr, druhý a poslední vévoda Johann Georg, byli druhým, resp. třetím synem z prvního manželství panujícího meklenbursko-zvěřínského vévody Adolfa Friedricha I.
HohenzollernovéBrandenburg-Jägerndorfmarkrabě Jan Jiří16061622Krnovské knížectvínePrvní (a zároveň poslední) krnovský vévoda byl druhorozeným synem braniborského kurfiřta Joachima Friedricha, po porážce českého stavovského povstání byl Jan Jiří jako jeden ze stavovských vůdců r. 1622 Krnovska zbaven.
Hohenzollernové (Braniborsko-Prusko)Brandenburg-Schwedtmarkrabě Philipp Wilhelm1692 (3. března)1788ne, jako apanáž drželi město Schwedt s okolímnePrvní markrabě byl pátým synem (prvním z druhého manželství) braniborského kurfiřta Fridricha Wilhelma, ke konci 18. století sekundogenitura vymřela po meči a majetek se vrátil do držby pruských králů
Hohenzollernové (Braniborsko-bayreuthské markrabství)Brandenburg-Kulmbachmarkrabě Georg Albert16551763nenePrvní markrabě byl mladším synem vládnoucího markraběte Christiana Braniborsko-Bayreuthského. Třetí markrabě Georg Friedrich Carl se r. 1726 stal vládnoucím braniborsko-bayreuthským markrabětem, čímž kulmbašská sekundogenitura de facto zanikla.
Askánci (Anhaltsko-bernburské knížectví)Anhalt-Bernburg-Plötzkaukníže August, vévoda sasko-engernský16111847Knížectví Anhaltsko-Plötzkau (1611-1665) (Pod svrchovaností Anhaltsko-bernburského knížectví)nePrvní kníže byl čtvrtým synem anhaltského vládnoucího knížete Jáchyma Arnošta. Při bratrském dělení r. 1606 rezignoval pro dluhy na vlastní vládu a na rozdíl od bratrů se spokojil s finanční náhradou a posléze se závislým knížectvím. Jeho syn a třetí kníže Leberecht zdědil roku 1665 vládu v Anhaltsku-Köthensku a Plötzkau vrátil bernburským příbuzným, čímž sekundogenitura fakticky zanikla.
Askánci (Anhaltsko-köthenské knížectví)Anhalt-Köthen-Warmsdorfkníže August Ludwig, vévoda sasko-engernský17181728ne, jako apanáž užíval kníže bývalé hrabství WarmsdorfneLinie vyhasla již s prvním knížetem a majetek se vrátil opět knížatům anhaltsko-köthenským.
Lotrinští (Lotrinské vévodství)Guiseprinc Claude de Lorraine, hrabě z Guise, pán z Joinville15061675 (dále linie Aumale, Mayenne, Chevreuse, Elbeuf a Lambesc)Državy rodu ležely ve Francii mimo Lotrinsko, francouzská panství byla běžně označována tituly (vévodství, knížectví, hrabství, vicehrabství apod. ), ale neměla v období novověku žádnou zvláštní autonomii. Rod držel Hrabství Guise (1508-1688, od r. 1528 vévodství), Baronii Mayenne (1508-1563, od r. 1544 markrabství), Panství Joinville (1508-1688, od r. 1552 knížectví), Hrabství Aumale (1513-1550, od r. 1547 vévodství), Baronii Elbeuf (1528-1550), Hrabství Eu (1633-1660) a Vévodství Joyeuse (1647-1688)neDruhorozený syn panujícího lotrinského vévody Reného II. Po otci postupně zdědil statky Lotrinků ve Francii: Guise, Joinville Aumalle a Elbeuf. Další francouzská léna získal rod postupně například sňatky
Lotrinští (Lotrinské vévodství)Guise-Aumaleprinc Claude de Lorraine, vévoda z Aumale15501631Obecné: Viz Guise, Vévodství Aumale (1563-1638), Markrabství Mayenne (1563-1573)neTřetí syn vévody Clauda I. de Guise
Lotrinští (Lotrinské vévodství)Guise-Mayenneprinc Charles II.

Vedlejší větve novoknížecích rodů

RodJméno sekundogenituryPrvní knížeDatum odštěpení sekundogenituryDatum vymřeníZávislé knížectví či lénoKrajské stavovstvíPoznámka
Lobkowiczové (Okněžněné hrabství Störnstein)žádný oficiální název, neoficiálně jezeřská nebo mělnická větev (Eisenberger resp. Melniker Linie)kníže Jan Jiří Kristián1722 (4. +more srpna)Žne, jako apanáž užíval rod panství v Čechách: sňatkem zděděné Jezeří (1722-1752), a od roku 1763 opět sňatkem získaná panství Hořín a MělníknePrvní kníže byl pátým synem (třetím doživším se dospělosti) knížete Ferdinanda Augusta, vévody zaháňského
Fürstenbergové (Okněžněné hrabství Fürstenberg)žádný oficiální název, neoficiálně Fürstenberg-Stühlingen-Pürglitz nebo česká větev (Böhmische Linie)kníže Karl Egon1762 (29. dubna)Žne, jako apanáž užíval rod české panství Křivoklát, kam patřily statky Lány, Krušovice a další a také panství Králův DvůrnePrvní kníže byl mladším synem prvního fürstenbersko-stühlingenského knížete Josefa Viléma. * V roce 1804 nastoupila tato větev vládu po vymřelé panující větvi rodu
Lichtenštejnové (Lichtenštejnské knížectví)žádný oficiální název, neoficiálně Liechtenstein-Kromau či Karlische Liniekníže Karel Boromejský Josef1772 (10. února)1908ne, jako apanáž užíval rod panství Moravský Krumlov a některá další na Moravě a v RakouskunePrvní kníže byl mladším synem prince Emanuela a bratrem knížete Františka Josefa I. , který v roce 1772 zdědil vládu v Lichtenštejnsku po strýci Josefu Václavovi
Thurn-Taxisové (Okněžněné hrabství Friedberg-Scheer a Knížectví Buchau)žádný oficiální název, neoficiálně česká větev (Böhmische Linie) nebo Maxmiliánova linie (Maxmilianische Linie)princ Maxmilián Josef Thurn-Taxis1773 (17. března)Žne, jako apanáž užíval rod panství Dobrovice a Loučeň v Čechách, kde v 19. a 20. století získal i další majetky (Biskupice, Zdounky, Mcely)nePrvní kníže (princ) byl mladším synem panujícího knížete Alexandra Ferdinanda
Schwarzenbergové (Okněžněné hrabství Schwarzenberg a Okněžněné lankrabství Kletgau)žádný oficiální název, neoficiálně orlická sekundogenitura (Worliker Linie)kníže Karel (I. ) Filip ze Schwarzenbergu1802Žne, jako apanáž užíval rod řadu českých panství (Orlík, Čimelice, Tochovice aj. )nePrvní kníže byl třetím synem (druhým doživším se dospělosti) knížete Jana Nepomuka I. , vévody krumlovského
.

Genealogická schémata říšských knížecích rodů (rozvětvenější dynastie)

Nevládnoucí linie jsou tučně zvýrazněny

Württembergové

# Württemberg-Stuttgart (-1733) - vládcové Württemberska ## Württemberg-Mömpelgard I. (1553-1593) ## Württemberg-Mömpelgard II. +more (1617-1723) ## Württemberg-Neuenstadt I. (1617-1631) ## Württemberg-Neuenbürg I. (1617-1622) ## Württemberg-Neuenstadt II. (1649-1742) ## Württemberg-Neuenbürg II. (1651-1671) ## Württemberg-Weiltingen-Oels (1617-1697) ### Württemberg-Bernstadt-Oels (1672-1761) ### Württemberg-Juliusburg-Bernstadt (1672-1745) ### Württemberg-Wilhelminenort-Oels (1704-1792) ## Württemberg-Winnental (1677-) - do roku 1733 nevládnoucí sekundogenitura, pak vládcové Württemberska.

Este-Welfové

# vévodové brunšvicko-lüneburští (1235-) ## starší lüneburská linie (1267-1369) ## starší brunšvická linie (1267-) ### starší brunšvická linie "a" (1279-1292) ### Braunschweig-Grubenhagen (1279-1596) ### Braunschweig-Göttingen (1279-1345) #### Braunschweig-Göttingen "a" (1345-1463) #### Braunschweig-Wolfenbüttel I (1345-1388) ##### Braunschweig-Wolfenbüttel I "a" (1388-1400) ##### Braunschweig-Lüneburg I (1388-1409) ###### prostřední brunšvická linie (1409-1635) ####### Braunschweig-Braunschweig (1432-1473) ####### Braunschweig-Calenberg I (1432-1495) ######## Braunschweig-Calenberg-Göttingen (1495-1584) ######## Braunschweig-Wolfenbüttel II (1495-1635) ###### prostřední lüneburská linie (1409-) ####### Braunschweig-Lüneburg II (1569-1705) ####### Braunschweig-Danenberg (1569-) ######## mladší brunšvická linie (1635-1884) - vládli Brunšvickému vévodství ######## mladší lüneburská linie (1635-) - vládli Hannoverskému kurfiřtství a království

Oldenburgové

Jako panující linie jsou uvedeny i takové, které vládly mimo území Svaté říše a nepatřily tedy k rodům vládnoucích říšských knížat

# Oldenburgové v Oldenburském hrabství (-1667) ## dánská královská linie I. (1448-1863) ### Schleswig-Holstein-Hadersleben (1544-1581) ### Schleswig-Holstein-Gottorp (1544-) - od r. +more 1762 Holstein-Gottorp-Romanow (ruští carové) #### Schleswig-Holstein-Gottorp-Eutin (1750-) - od r. 1774 vládci Oldenburského vévodství a velkovévodství ### Schleswig-Holstein-Sonderburg (1566-1622) #### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Ærø (1622-1633) #### Schleswig-Holstein-Sonderburg-(Franzhagen) (1622-1709) - od r. 1667 nevládnoucí sekundogenitura ##### Schleswig-Holstein-Sonderburg (1627-1708) - tzv. katolická linie ##### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg (1627-) ##### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck (1627-) - od r. 1825 pod jménem Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg II. ###### Glücksburgové (1863-) - dánská královská linie II. ####### Glücksburgové (1906-) - norská královská linie ##### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburg (1627-1744) #### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburg (1622-1729) - od r. 1669 nevládnoucí sekundogenitura #### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg I. (1622-1779).

Hesenští

Morganatické větve rodu nejsou uvedeny ani pokud dosáhly knížecího hodnosti.

# lankrabata hesenská (-1458) ## Hessen-Kassel (1458-1875) - od r. 1803 kurfiřté, v l. +more 1807-1815 a po r. 1866 ztratili vládnoucí postavení ### Hessen-Darmstadt (1567-1964) - od r. 1806 velkovévodové #### Hessen-Homburg (1622-1866) - do r. 1817 nevládnoucí sekundogenitura #### Hessen-Braubach (1643-1651) #### Hessen-Itter (1660-1676) ### Hessen-Rothenburg I. (1627-1658) ### Hessen-Eschwege (1632-1655) ### Hessen-Rheinfels-(Rothenburg II. ) (1649-1834) #### Hessen-Wanfried (1676-1731) ##### Hessen-Wanfried-Rheinfels (1676-1755) ### Hessen-Philipstal (1685-1925) #### Hessen-Philipstal-Barchfeld (1721-) ## Hessen-Marburg (1458-1500).

Wettinové

Genealogické schéma rodu Wettinů je zjednodušeno na období od druhé poloviny 15. století po současnost (2018)

# markrabata míšeňská - od r. 1423 kurfiřté saští ## +more_Saský'>Albertinští Wettinové (1485-2012) - r. 1548 převzali kurfiřtskou hodnost, od r. 1806 saští králové ### Sachsen-Weißenfels (1657-1746) ### Sachsen-Merseburg (1657-1731) ### Sachsen-Zeitz (1657-1718) ## Ernestinští Wettinové (1485-) - v l. 1485-1548 saskými kurfiřty ### Sachsen-Coburg (1572-1633) #### Sachsen-Eisenach I. (1596-1638) ### Sachsen-Weimar (1572-) - od r. 1741 Sachsen-Weimar-Eisenach, od r. 1815 velkovévodové #### Sachsen-Altenburg I. (1603-1672) ##### Sachsen-Eisenach II. (1640-1644) ##### Sachsen-Gotha (1640-1825) - od r. 1681 pod názvem Sachsen-Gotha-Altenburg ###### Sachsen-Eisenberg (1680-1707) ###### Sachsen-Hildburghausen (1680-1991) - do r. 1702 nevládnoucí sekundogenitura, od r. 1825 pod názvem Sachsen-Altenburg ###### Sachsen-Römhild (1680-1710) ###### Sachsen-Saalfeld (1680-) - do r. 1805 nevládnoucí sekundogenitura, od r. 1710 pod názvem Sachsen-Coburg-Saalfeld, od r. 1825 pod názvem Sachsen-Coburg-Gotha ####### belgičtí Koburkové (1830-) - belgická královská dynastie ####### Sachsen-Koburg-Koháry (1831-1921) - katolická větev rodu, žila v Rakousku a Maďarsku ######## portugalští Koburkové (1837-1932) - v l. 1837-1910 portugalská královská dynastie, poté ztráta vlády ######## brazilští Koburkové (1846-) - následnická větev v Brazilském císařství, po svržení monarchie v Brazílii r. 1887 a po vymření hlavní linie Koháry se staly dědici jejich jména a statků ######## bulharští Koburkové (1887-) - v l. 1887-1946 bulharská carská (královská) dynastie ####### britští Koburkové (1901-) - britská královská a do r. 1947 také indická císařská dynastie. ###### Sachsen-Meiningen (1681-) - od r. 1825 pod názvem Sachsen-Meiningen-Hilburghausen ###### Sachsen-Coburg (1681-1735) #### Sachsen-Jena (1672-1690) #### Sachsen-Eisenach III. (1672-1741).

Odkazy

Reference

Literatura

KÖBLER, Gerhard, Historische Enzyklopädie der Länder der Deutschen, 8. Auflage, 2014, 1047 s. +more, (německy), [url=http://www. koeblergerhard. de/HELD-HP/held820140318schoenegger_zweispaltig. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/]Rodokmeny významných evropských dynastií na geneaology.euweb.cz[/url]

Kategorie:Svatá říše římská Kategorie:Seznamy knížecích rodů

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top