Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky

Orientační mapa pražského hřbitova Malvazinky Podrobná mapa pražského hřbitova Malvazinky s lokalizací míst významných hrobů

Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky byl sestaven na základě veřejně přístupných seznamů význačných osob zde pohřbených.

Poznámky ke třídění a vyhledávání osob

Seznam osob byl primárně uspořádán podle čísel umístění jejich hrobových pozic, a nikoliv podle abecedy. Pokud vyhledáváte určitou osobu v seznamu nikterak nesetříděném (tj. +more ve stavu ihned poté, co se heslo na této stránce zobrazilo), doporučuje se aktivovat ve webovém prohlížeči vyhledávání požadovaného řetězce (většinou příjmení hledané osoby nebo alespoň jeho část) na stránce hesla v celém jejím rozsahu, neboť některé osobnosti mohu být uvedeny i na jiném než očekávaném místě seznamu například proto, že byly dodány do seznamu později, jak je tomu v případě osobností pohřbených na louce rozptylu.

Po zobrazení hesla je seznam osob možno dodatečně třídit abecedně podle příjmení (kliknutím na políčko s popisem sloupečku) nebo podle umístění hrobu. V tomto případě se k sobě v seznamu dostanou hrobová místa nacházející se ve stejném sektoru (oddílu) Malvazineckého hřbitova, což může být užitečné při jeho fyzické inspekci na místě.

Historie

Hřbitov

Rozlehlý městský hřbitov byl založen v roce 1876 při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. (Pozemky zakoupila v roce 1875 smíchovská obec. +more) Návrh řešení a úpravu hřbitova provedl architekt Antonín Viktor Barvitius (1823-1901) a hřbitovní areál situoval do míst, kde se nacházely (od roku 1628) hospodářské usedlosti (bývalé vinice) z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho (podle některých pramenů Malvazína).

První pohřeb na hřbitově v Malvazinkách se uskutečnil 31. prosince 1876 současně s vysvěcením celého hřbitova, které provedl kanovník Vincenc Švehla. +more Poslední rozšíření hřbitova proběhlo roku 1897. Tehdy bylo vybudováno nové zázemí hřbitova a márnice. Márnice byla později využívána jako kaple i jako smuteční síň. Původní rozloha hřbitova činila 3,2 hektaru, v současnosti (rok 2023) je jeho rozloha více než dvojnásobná (7,58 hektaru; čtvrté největší pohřebiště v Praze).

Na hřbitově, rozkládajícím se kolem kostela svatého Filipa a Jakuba je pochováno několik desítek významných československých i českých osobností. Nachází se zde (údaj z roku 2023) 13 374 hrobových míst, z toho je 3 551 urnových hrobů, 760 hrobek a 680 kolumbárních okének. +more Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky.

Na západní straně přiléhá k Malvazineckému hřbitovu Nový židovský hřbitov na Smíchově (založený v roce 1903), na němž se pohřbívalo až do roku 1990. (Nový židovský hřbitov na Smíchově je přístupný z Peroutkovy ulice. +more).

Kostel

Areálu hřbitova dominuje novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba. +more Ten byl postaven v letech 1894 až 1896 podle plánů architekta Adolfa Duchoně. Při stavbě a vybavení kostela byl využit stavební materiál, dvojice zvonů a několik barokních soch (jednalo se o Wildmannovy a Brokoffovy sochy) ze zbořeného smíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba.

Kostel sv. Filipa a Jakuba stával na dnešním Arbesově náměstí a byl zbořen v roce 1891. +more Kolem něj se rozkládal původní smíchovský hřbitov, který byl na základě dekretů Josefa II. (josefínské dekrety zakazovaly pohřbívat zesnulé uvnitř městských hradeb) po roce 1787 zrušen. Hlavním místem pohřbívání zesnulých pro celou levobřežní část Prahy byl Malostranský hřbitov na Smíchově, založený v roce 1680, rozšířený roku 1862 a definitivně uzavřený v roce 1884.

Kostel sv. Filipa a Jakuba byl slavnostně vysvěcen roku 1896. +more V kostele se nacházející socha svatého Václava je dílem Čeňka Vosmíka. V kostele se pravidelně konaly (od roku 1879) hřbitovní májové slavnosti. Ty byly pořádány Družstvem svatého Václava.

Boží muka s gnómónem

U hlavního vchodu do hřbitova se nachází Boží muka s gnómónem (slunečními hodinami) od neznámého autora. Jedná se o šest metrů vysoký raně barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu. +more Na základové desce sloupu je vytesán pamětní zápis o velké vodě („Roku, kdy Vltava vystoupila, až sem a způsobila povodeň") z roku 1737. Objekt totiž stával původně na smíchovské Schwarzenberské silnici (zbraslavské silnici) před dnes již neexistujícím domem číslo popisné 193 (dům se nacházel naproti dnešnímu Smíchovskému nádraží). Na hřbitov byl přemístěn po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu.

File:Malvazinky hroby 3. jpg|Hroby a hrobky při obvodové hřbitovní zdi File:Prague-Malvazinky-Church-Saints-Philip-and-James2011i. +morejpg|Novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba v centru hřbitova File:Praha-Hřbitov-Malvazinky-Sluneční-hodiny-Sloup2011a. jpg|Boží muka s gnómónem u hlavního vchodu do hřbitova File:Praha-Hřbitov-Malvazinky-JV-2011. jpg|Hřbitovní kaple v jihovýchodní části hřbitova.

Osobnosti