Seznam představitelů českého státu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Stránka "Seznam představitelů českého státu" na české Wikipedii je zdrojem informací o představitelích českého státu v různých obdobích české historie. Seznam obsahuje informace o českých panovnících, prezidentech, premiérech a dalších významných politických a státních funkcionářích. Každý položka seznamu obsahuje základní informace o tomto představiteli, včetně data a místa narození, data a místa úmrtí, funkce, kterou zastával, a období, ve kterém tuto funkci zastával. Stránka je neustále aktualizována a upravována členy Wikipedie, aby poskytovala co nejúplnější a nejpřesnější informace o českých představitelích státu.

Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Vedle českých knížat, českých králů, prezidentů Československé a České republiky jsou do seznamu zahrnuta i velkomoravská knížata a Sámo, vládce tzv. Sámovy říše. Panovníci z období před příchodem Slovanů zahrnuti nejsou, těm je věnována stránka Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska.

V případě, že některý panovník nebyl svrchovaným vládcem, je tato skutečnost uvedena v závorce přímo pod jeho jménem. Týká se to závislosti Velké Moravy na Franské říši v letech 870-871, českého knížectví za vlády +more'>Bořivoje I. na Velkomoravské říši, příslušnosti Českého království k Rakouskému císařství (1804-1867) a Rakousku-Uhersku (1867-1918) a závislosti Protektorátu Čechy a Morava na nacistickém Německu za 2. světové války. Příslušnost českého státu k nadstátním útvarům (včetně Svaté říši římské) takto uváděna není. Od Sáma po Zemana Číslovky za jmény panovníků se vztahují k titulu českého knížete či krále. Skutečnému pořadí však číslování neodpovídá u jména Ferdinand, jelikož Ferdinand IV. na trůn nikdy nenastoupil, a u jmen Karel a Matyáš, kde se tradičně nezapočítávají vzdorokrálové Matyáš a Karel III. Albrecht.

...
...

Vládce Sámovy říše (623/4-658/9)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |Období vládywidth = "18%" |Poznámky
1SámoSámo605. +more-659. 623/4-658/9Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.
.

Velkomoravská knížata (830?-906)

Mojmírovci (830?-870)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
1Mojmír I. +more60pxcca 795. -846. 830. -846První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2Rostislav60pxok. 813. - po 870 (Bavorsko)846-870Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj. Svého nástupce Svatopluka vydává Frankům, kteří na Moravu dosazují své místodržitele Viléma a Engilšalka.
.

Vilémovci (870-871)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
3-4Engilšalk (v letech 870-871 v rámci Franské říše, jejímž císařem byl +more_Franský'>Karloman I. )ok. 830-871870-871Vilémův bratr, franský místodržící v době Svatopluka. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.
3-4Vilém (v letech 870-871 v rámci Franské říše, jejímž císařem byl Karloman I. )ok. 830-871870-871Engilšalkův bratr, franský místodržící v době Svatopluka. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.
.

Mojmírovci (871-906)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
5Slavomírok. 830 - po 873871Kněz pravděpodobně mojmírovského původu, vůdce vzpoury proti franské nadvládě, která vedla ke svržení bratrů Viléma a Engilšalka. +more
6Svatopluk60pxok. 830-894870-894Synovec Rostislava, původně nitranský údělník. Propuštěn z franského zajetí, aby potlačil vzpouru Moravanů. Po návratu se však dává na Slavomírovu stranu a přebírá od něj vládu. Stává se nejvýznamnějším panovníkem Velkomoravské říše, ve středověku byl proto označován za krále. Vyhání žáky sv. Metoděje a zavádí na Moravě západní křesťanství.
7Mojmír II. 60pxpo 871 - 906. 894-906Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Jeho bratr Svatopluk byl údělníkem v Nitře (jako Svatopluk II. ).
.

Česká knížata (872?-1058)

Přemyslovci (872?-889?)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
1Bořivoj I. +more (v letech 872. -883. v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk)60px852/855 - 888/889. 872. -883. Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.
2Strojmír. - po 885883. -885. Původ neznámý, snad Přemyslovec. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jelikož nesouhlasil s velkomoravskou nadvládou. O dva roky později byl za pomoci Svatoplukových vojsk sesazen.
1Bořivoj I. (v letech 885. -890. v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk)60px852/855 - 888/890. 885. -890. Podruhé na trůně.
.

Mojmírovec (890-894)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
3Svatopluk I. +more (v letech 890-894 v rámci Velkomoravské říše, jejímž byl knížetem)60pxok. 830 - 894890-894Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).
.

Přemyslovci (894-1002)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
4Spytihněv I. +more60pxok. 875 Levý Hradec - 915894-915Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
5Vratislav I. 60pxok. 888 Praha - 13. únor 921 Praha915-921Syn Bořivoje I. , bratr Spytihněva I.
6Václav I. 60pxok. 907 - 28. září 935 Stará Boleslav921-935Syn Vratislava I. , patron přemyslovské dynastie a české země. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
7Boleslav I. 60pxok. 915 - 15. července 972935-972Syn Vratislava I. , bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze - severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) - a centralizace.
8Boleslav II. 60pxok. 935 - 7. únor 999 Praha972-999Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
9Boleslav III. 60px(968-971) Praha - (1037-1039) (Polsko)999-1002Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.
.

Piastovec (1002-1003)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
10Vladivoj40px+moresvg|center'>40px981. - leden 10031002-1003Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.
.

Přemyslovci (1003)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
11Jaromír60pxok. +more 975 - 4. listopad 10351003Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec.
9Boleslav III. 60px(968-971) Praha - (1037-1039) (Polsko)1003Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
.

Piastovec (1003-1004)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
12Boleslav IV. +morejpg'>65px966/967 - 17. června 10251003-1004Piastovec, polský kníže, zvaný Chrabrý. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
.

Přemyslovci (1004-1085)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
11Jaromír70pxok. +more 973 - 4. listopad 10351004-1012Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
13Oldřich60pxok. 975 - 9. listopadu 1034 Praha1012-1033Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.
11Jaromír70pxok. 973 - 4. listopad 10351033-1034Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
13Oldřich60pxok. 975 - 9. listopadu 1034 Praha1034Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. Břetislav utekl před otcem do ciziny.
11Jaromír70pxok. 973 - 4. listopad 10351034-1034/1035Počtvrté na trůně. Po smrti Oldřicha se vykastrovaný a oslepený Jaromír vzdal nároků na vládu ve prospěch Břetislava I. I přesto byl roku 1035 zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas popisuje uvedení Břetislava na knížecí stolec Jaromírem, nemohlo k tomu ovšem dojít hned po Oldřichově pohřbu, Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle. Kdy přijel Břetislav do Prahy se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že Jaromír sám vládl knížectví dokonce jeden rok po smrti Oldřichově.
14Břetislav I. 60px1002/1005 - 10. leden 1055 Chrudim1034/1035-1055Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu - knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
15Spytihněv II. 60px1031 Olomouc - 28. ledna 1061 Hradec nad Moravicí1055-1061Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
16Vratislav II. 70px1031 - 14. leden 10921061-1085Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem.
.

Český král (1085-1092)

Přemyslovec (1085-1092)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
1Vratislav I. +more70px1031 - 14. leden 10921085-1092První český král. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085-1092 byl také titulárním polským králem.
.

Česká knížata (1092-1158)

Přemyslovci (1092-1158)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
17Konrád I. +more60pxok. 1035 Praha - 6. září 1092 Praha1092Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
18Břetislav II. 60pxok. 1060 Praha - 22. prosinec 1100 Zbečno1092-1100Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II. , kterého rovněž určil jako svého nástupce.
19Bořivoj II. 60pxok. 1064 Praha - 2. únor 1124 (Uhry)1100-1107Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
20Svatopluk II. 60pxok. 1075 Olomouc - 21. září 1109 Kladruby u Stříbra1107-1109Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
21Vladislav I. 60pxok. 1070 - 12. duben 1125 Praha1109-1117Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
19Bořivoj II. 60pxok. 1064 Praha - 2. únor 1124 (Uhry)1117-1120Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
21Vladislav I. 60pxok. 1070 - 12. duben 1125 Praha1120-1125Podruhé na trůně.
22Soběslav I. 60pxok. 1090 Praha - 14. únor 1140 Debrné1125-1140Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126.
23Vladislav II. 60pxasi 1110 Praha - 18. leden 1174 Meerane1140-1158Syn Vladislava I. , posléze druhý český král.
.

Český král (1158-1172)

Přemyslovec (1158-1172)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
2Vladislav II. +more60pxasi 1110 Praha - 18. leden 1174 Meerane1158-1172Druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.
.

Česká knížata (1172-1198)

Přemyslovci (1172-1198)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
24Bedřich70pxok. +more 1142 Praha - 25. březen 1189 Praha1172-1173Syn Vladislava II. , který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
25Soběslav II. 70pxasi 1128 Praha - 29. leden 11801173-1178Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a vládu odmítl ve prospěch Soběslava.
24Bedřich70pxok. 1142 Praha - 25. březen 1189 Praha1178-1189Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
26Konrád II. Ota70pxasi 1135 - 9. září 1191 Neapol1189-1191Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
27Václav II. 60px1137 Praha - po 1192 Míšeň1191-1192Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI. , aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I.
28Přemysl I. Otakar70pxok. 1155 - 15. prosinec 1230 Praha1192-1193Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem.
29Břetislav III. Jindřich70pxasi 1137 - 15. červen 1197 Cheb1193-1197Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta.
30Vladislav III. Jindřich60pxok. 1160 - 12. srpen 1222 Znojmo1197Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.
.

Čeští králové (1197-1918)

Přemyslovci (1197-1306)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
3Přemysl I. +more Otakar70pxok. 1155 - 15. prosinec 1230 Praha1197-1230 král od: 1198Podruhé na trůně. V očekávání Přemyslovy vojenské pomoci jej Filip Švábský v září či v říjnu 1198 nechal korunovat českým králem. Přemysl byl 24. srpna 1203 podruhé korunován papežským legátem Guidem z Praeneste. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
4Václav I. 70pxok. 1205 - 23. září 1253 Počaply1230-1253Syn Přemysla I. , čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
5Přemysl II. Otakar70pxok. 1233 - 26. srpen 1278 Suché Kruty (Dürnkrut) nebo Moravské pole1253-1278Syn Václava I. , pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský, kraňský a furlanský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie. Dne 26. srpna 1278 zahynul v bitvě na Moravském poli proti Rudolfu I. Habsburskému.
6Václav II. 70px27. září 1271 Praha - 21. červen 1305 Praha1278-1305Syn Přemysla II. , šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
7Václav III. 70px6. říjen 1289 Praha - 4. srpen 1306 Olomouc1305-1306Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
.

Menhardovec (1306)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
8Jindřich70pxok. +more 1265 - 2. duben 1335 Tyrol1306Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I. , a Jindřich s Annou uprchli.
.

Habsburk (1306-1307)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
9Rudolf I. +morejpg'>70px1281 - 3. /4. červenec 1307 Horažďovice1306-1307Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic.
.

Menhardovec (1307-1310)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
8Jindřich70pxok. +more 1265 - 2. duben 1335 Tyrol1307-1310Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. , jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou.
.

Lucemburkové (1310-1437)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |Období vládywidth = "18%" |Poznámky
10Jan70px10. +more srpen 1296 Lucemburk - 26. srpen 1346 Kresčak1310-1346Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Dokázal přesvědčit 5/7 kurfiřtů, aby zvolili jeho syna za císaře.
11Karel I. 70px14. květen 1316 Praha - 29. listopad 1378 Praha1346-1378Známý jako římský císař Karel IV. Syn Jana Lucemburského, je s ním spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
12Václav IV. 70px26. únor 1361 Norimberk - 16. srpen 1419 Nový hrad u Kunratic1378-1419Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
13Zikmund70px14. únor 1368 Norimberk - 9. prosinec 1437 Znojmo1419-1437Syn Karla IV. Také římský císař (od 1433) a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.
.

Habsburkové (1437-1457)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |Období vládywidth = "18%" |Poznámky
14Albrecht+more_von_Habsburg. jpg|center'>70px10. srpen 1397 Vídeň - 27. říjen 1439 Nesmily1437-1439Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. V českých zemích nastalo období Interregna. Vznikly šlechtické spolky - sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.
15Ladislav70px22. únor 1440 Komárno - 23. listopad 1457 Praha1453-1457Zvaný Pohrobek. Syn Albrechta II. , narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453-1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.
.

Pán z Kunštátu a Poděbrad (1458-1471)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |Období vládywidth = "18%" |Poznámky
16Jiří80px23. +more duben 1420 Poděbrady - 22. březen 1471 Praha1458-1471Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
.

Hunyadyové (1469-1490)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
17Matyáš80px23. +more únor 1443 Kluž - 6. duben 1490 Vídeň1469-1490Protikrál Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství.
.

Jagellonci (1471-1526)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |Období vládywidth = "18%" |Poznámky
18Vladislav II. +morejpg'>70px1. březen 1456 Krakov - 13. březen 1516 Budín1471-1516Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem - vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské.
19Ludvík70px1. červenec 1506 Budín - 29. srpen 1526 Moháč1516-1526Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
.

Habsburkové (1526-1619)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |Období vládywidth = "18%" |Poznámky
20Ferdinand I. +more70px10. březen 1503 Alcalá de Henares - 25. červenec 1564 Vídeň1526-1564Vnuk císaře Maxmiliána I. , manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král.
21Maxmilián70px31. července 1527 Vídeň - 12. října 1576 Řezno1564-1576Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
22Rudolf II. 70px18. července 1552 Vídeň - 20. ledna 1612 Praha1576-1611Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu.
23Matyáš70px24. únor 1557 Vídeň - 20. březen 1619 Vídeň1611-1619Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
24Ferdinand II. 70px9. července 1578 Štýrský Hradec - 15. února 1637 Vídeň1619Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. V průběhu vlády čelil českému stavovskému povstání a protikráli Fridrichu Falckému.
.

Wittelsbach (1619-1620)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
25Fridrich+morejpg'>75px26. srpna 1596 Mohuč - 29. listopadu 1632 Mohuč1619-1620Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestantským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
.

Habsburkové (1620-1780)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
24Ferdinand II. +more70px9. července 1578 Štýrský Hradec - 15. února 1637 Vídeň1620-1637Potlačil povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620.
26Ferdinand III. 75px13. července 1608 Štýrský Hradec - 2. dubna 1657 Vídeň1637-1657Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. Na trůně měl být nahrazen svým synem, kterého nechal 5. srpna 1646 titulovat českým králem se jménem Ferdinand IV. Nástupu na trůn se však tento titulární král nedožil, jelikož zemřel dříve než jeho otec Ferdinand III.
27Leopold I. 75px9. června 1640 Vídeň - 5. květen 1705 Vídeň1657-1705Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
28Josef I. 75px26. červenec 1678 Vídeň - 17. duben 1711 Vídeň1705-1711Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
29Karel II. 75px1. října 1685 Vídeň - 20. října 1740 Vídeň1711-1740Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
30Marie Terezie75px13. května 1717 Vídeň - 29. listopadu 1780 Vídeň1740-1780Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským).
.

Wittelsbach (1741-1743)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
31Karel III. +more Albrecht70px6. srpen 1697 Brusel - 20. leden 1745 Mnichov1741-1743Protikrál - římský císař Karel Albrecht Bavorský. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem.
.

Habsbursko-lotrinští (1780-1918)

%" |#%" |Jménowidth = "1%" |Obrázek%" |Období života%" |Období vlády%" |Poznámky
32Josef II. +more70px13. březen 1741 Vídeň - 20. únor 1790 Vídeň1780-1790Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
33Leopold II. 70px5. květen 1747 Vídeň - 1. březen 1792 Vídeň1790-1792Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
34František I. (v letech 1804-1835 v rámci Rakouského císařství, jehož byl císařem)70px12. únor 1768 Florencie - 2. březen 1835 Vídeň1792-1835Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté první rakouský císař (od 1804).
35Ferdinand V. (v letech 1835-1848 v rámci Rakouského císařství, jehož byl císařem jako Ferdinand I. )70px19. duben 1793 Vídeň - 29. červen 1875 Praha1835-1848Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Poslední korunovaný český král.
36František Josef I. (v letech 1848-1867 v rámci Rakouského císařství, jehož byl císařem, a v letech 1867-1916 v rámci Rakouska-Uherska, jehož byl císařem)70px18. srpen 1830 Vídeň - 21. listopad 1916 Vídeň1848-1916Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více než 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
37Karel III. (v letech 1916-1918 v rámci Rakouska-Uherska, jehož byl císařem jako Karel I. )70px17. srpen 1887 Persenbeug - 1. duben 1922 Funchal1916-1918Rakouský císař Karel I. , král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. Z časových a politických důvodů však nebyl korunován českým králem. Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.
.

Časová posloupnost českých knížat a králů

Českoslovenští prezidenti (1918-1939)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |V úřaduwidth = "18%" |Poznámky
1Tomáš Garrigue Masaryk70px7. +more březen 1850 Hodonín - 14. září 1937 Lány1918-1935První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
2Edvard Beneš70px28. květen 1884 Kožlany - 3. září 1948 Sezimovo Ústí1935-1938 (1940-1945 v exilový československý prezident )Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války (1940-1945) exilový československý prezident.
3Emil Hácha70px12. červenec 1872 Trhové Sviny - 27. červen 1945 Praha1938-1939Prezidentem druhé republiky (1938-1939).
.

Protektorátní prezident (1939-1945)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |V úřaduwidth = "18%" |Poznámky
1Emil Hácha (v letech 1939-1945 v rámci nacistického Německa, jehož vůdcem byl Adolf Hitler)70px12. +more červenec 1872 Trhové Sviny - 27. červen 1945 Praha1938-1945Státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945).
.

Českoslovenští prezidenti (1945-1992)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |V úřaduwidth = "18%" |Poznámky
2Edvard Beneš70px28. +more květen 1884 Kožlany - 3. září 1948 Sezimovo Ústí1945-1948Po válce znovu prezidentem
4Klement Gottwald70px23. listopad 1896 Dědice u Vyškova - 14. březen 1953 Praha1948-1953Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem.
5Antonín Zápotocký70px19. prosinec 1884 Zákolany - 13. listopad 1957 Praha1953-1957Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
6Antonín Novotný67px10. prosinec 1904 Praha-Letňany - 28. leden 1975 Praha1957-1968V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
7Ludvík Svoboda75px25. listopad 1895 Hroznatín - 20. září 1979 Praha1968-1975Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.
8Gustáv Husák70px10. leden 1913 Dúbravka - 18. listopad 1991 Bratislava1975-1989Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.
9Václav Havel89x89pixelů5. říjen 1936 Praha - 18. prosinec 2011 Hrádeček1989-1992Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.
.

Čeští prezidenti (1993-současnost)

width = "3%" |#width = "10%" |Jménowidth = "1%" |Obrázekwidth = "12%" |Období životawidth = "12%" |V úřaduwidth = "18%" |Poznámky
1Václav Havel78px5. +more říjen 1936 Praha - 18. prosinec 2011 Hrádeček1993-2003Poslední československý prezident a první český prezident.
2Václav Klaus70px19. červen 1941 Praha - současnost2003-2013Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let.
3Miloš Zeman70px28. září 1944 Kolín - současnost2013-2023Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České republiky.
4Petr Pavel98x98pixelů1. listopadu 1961 Planá - současnostod 9. března 2023Armádní generál ve výslužbě, v letech 2015-2018 předseda vojenského výboru NATO
.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. mravenec. +morecz/henry/File-hist/Linea%20recta2. xls]Panovníci českých zemí, manželky a posloupnost[/url] * [url=http://nobhist. narod. ru/bohemia. html]Titles of the rulers of Bohemia[/url].

Český stát Kategorie:Čeští králové Kategorie:Seznamy knížat Čes Kategorie:České knížectví

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top