Seznam ratibořských knížat

Technology

12 hours ago

Author

Znak Ratibořského knížectví Znak Ratibořských knížat Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku.

Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal celé panství manželčiným synovcům z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. +more Po jeho smrti v roce 1836 a následném vypořádání dědictví byl v říjmu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen titul ratibořského knížete (resp. vévody) a knížete z Corvey v rámci Pruska pro Viktora z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvo.

Slezští Piastovci (1172-1327)

width = "5%" bgcolor = "#FFD700"\| #	width = "20%" bgcolor = "#FFD700"\| Jméno	width = "3%" bgcolor = "#FFD700"\| Portrét	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#FFD700"\| Poznámky
1.	+more_Křivonohý'>Měšek I. Křivonohý		1131-1146	16. května 1211	1172-1211	Bratr Boleslava I. Vysokého. Jako Měšek IV. polský kníže. Také kníže ratibořský. Za jeho vlády došlo ke spojení Opolského a Ratibořského knížectví.
2.	Kazimír I. Opolský		1178-1180	13. května 1230	1211-1230	Syn Měška I. Kníže opolsko-ratibořský.
3.	Jindřich I. Bradatý (regent)	Jana Matejka	1163.	19. března 1238	1230-1238	Syn Boleslava I. Vysokého. Také vratislavský a opolský kníže. Podstoupil Opolské knížectví svému strýci Měškovi I.
4.	Jindřich II. Pobožný (regent)		1196/1207	9. dubna 1241	1238-1239	Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice.
5.	Měšek II. Opolsko-Ratibořský, zvaný též Otylý		1220	22. října 1246	1239-1246
6.	Vladislav I. Opolský		1225.	12. srpen 1281/82	1246-1281	Syn Kazimíra I. Kníže opolsko-ratibořský. Spolu s bratrem Měškem také kníže kališský a wieluňský.
7.	Přemek Ratibořský		1258/1268	7. května 1306	1281-1306, do roku 1290 společně s bratrem Měškem
8.	Lešek Ratibořský		1290/1292	1336	1306-1336, od roku 1327 jako vazal českého krále	V roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému.

Opavští Přemyslovci (1336-1521)

width = "5%" bgcolor = "#EE7600"\| #	width = "20%" bgcolor = "#EE7600"\| Jméno	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#EE7600"\| Poznámky
1.	+more_Opavský'>Mikuláš I.	1288.	8. prosince 1365	1336-1365	První z Přemyslovců na ratibořském knížecím stolci. Vnuk Přemysla Otakara II.
2.	Jan I. Ratibořský	1332.	1380/1382	1365-1378	Nejstarší syn Mikuláše II. Opavského.
3.	Jan II. Železný	1365.	1424	1378-1424	Byl také královským hofmistrem, hejtmanem v Kladsku a Frankenštejně.
4.	Václav I.	1405.	1456	1424-1456
5.	Jan III.	1446.	14. květen 1493	1456-1493	Stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, když ho v roce 1469 napadl Matyáš Korvín. O dva roky později podpořil Vladislava Jagellonského v době jeho výpravy z Krakova do Prahy.
6.	Mikuláš III.	1483.	1506	1493-1506	V ratibořském knížectví vládl společně s bratry Janem a Valentinem
7.	Jan IV. Mladší	1484.	1506	1493-1506	Bratr Mikuláše III.
8.	Valentin Hrbatý	1485.	13. listopad 1521	1506-1521	Bratr knížat Mikuláše III. a Jana IV.

Important

Slezští Piastovci (1521-1532)

width = "5%" bgcolor = "#FFD700"\| #	width = "20%" bgcolor = "#FFD700"\| Jméno	width = "3%" bgcolor = "#FFD700"\| Portrét	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#FFD700"\| Poznámky
1.	+more_Opolský'>Jan V.		.	1532	1521-1532	Poslední příslušník opolské větve Piastovců.

Hohenzollernové (1532-1552)

width = "5%" bgcolor = "#EE7600"\| #	width = "20%" bgcolor = "#EE7600"\| Jméno	width = "3%" bgcolor = "#EE7600"\| Portrét	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#EE7600"\| Poznámky
1.	Jiří Braniborsko-Ansbašský zvaný též Zbožný		+more_březen'>4. března 1484	27. prosince 1543	1532-1543	Také markrabě braniborsko-ansbašský.
2.	Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský		1539	1603	1543-1552	Ač dvakrát ženat, markrabě Jiří Fridrich zemřel bezdětný a jeho statky připadly kurfiřtské linii hohenzollernského rodu. Knížectví jako odúmrť připadlo zpět českému králi.

Habsburkové (1552-1645)

width = "5%" bgcolor = "#FFD700"\| #	width = "20%" bgcolor = "#FFD700"\| Jméno	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#FFD700"\| Poznámky
1.	+more_Habsburský'>Ferdinand I.	10. března 1503	25. července 1564	1552-1564	Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, infant španělský a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
2.	Maxmilián I.	31. července 1527	12. října 1576	1564-1576	Císař Svaté říše římské, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
3.	Rudolf I.	18. července 1552	20. ledna 1612	1576-1612	Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
4.	Matyáš I.	24. února 1557	20. března 1619	1612-1619	Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
5.	Ferdinand II.	9. července 1578	15. února 1637	1619-1637	Císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1620-1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590-1637 rovněž vévoda štýrský. Vládce knížectví z titulu českého krále.
6.	Ferdinand III.	13. července 1608	2. dubna 1657	1637-1645	Císař římský, král český, uherský a chorvatský (vše 1637-1657) a arcivévoda rakouský (1608-1657). Vládce knížectví z titulu českého krále. Přidělil Ratibořské knížectví Vasovcům.

Vasovci (1646-1663)

width = "5%" bgcolor = "#EE7600"\| #	width = "20%" bgcolor = "#EE7600"\| Jméno	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#EE7600"\| Poznámky
1.	+more_Vasa'>Vladislav II.	9. června 1595	20. května 1648	1646-1648	Král polský a velkokníže litevský (také car Ruský).
2.	Jan Kazimír I.	22. března 1609	16. prosince 1672	1648	Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 - 1660.
3.	Karel Ferdinand I.	13. října 1613	9. května 1655	1648-1655	Vratislavský a plocký biskup a niský a opolský kníže.
4.	Jan Kazimír I.	22. března 1609	16. prosince 1672	1655	Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 - 1660.
5.	Ludovika Marie	18. srpna 1611	10. května 1667	1655-1663	Polská královna a manželka dvou polských králů - nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II.

d’Enghienové (1663)

width = "5%" bgcolor = "#FFD700"\| #	width = "20%" bgcolor = "#FFD700"\| Jméno	width = "3%" bgcolor = "#FFD700"\| Portrét	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#FFD700"\| Poznámky
1.	+more_d’Enghien'>Julius I. d’Enghien		.	.	1663

Vasovci (1663-1666)

width = "5%" bgcolor = "#EE7600"\| #	width = "20%" bgcolor = "#EE7600"\| Jméno	width = "3%" bgcolor = "#EE7600"\| Portrét	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#EE7600"\| Poznámky
1.	Ludovika Marie		+more_srpen'>18. srpna 1611	10. května 1667	1663-1666	V roce 1666 navrátila Ratibořské knížectví Habsburkům.

Habsburkové (1666-1742)

width = "5%" bgcolor = "#FFD700"\| #	width = "20%" bgcolor = "#FFD700"\| Jméno	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#FFD700"\| Poznámky
1.	+more'>Leopold I.	9. června 1640	5. května 1705	1666-1705	Císař Svaté říše římské, král český a uherský.
2.	Josef I.	26. července 1678	17. dubna 1711	1705-1711	Římský císař, český a uherský král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
3.	Karel I.	1. října 1685	20. října 1740	1711-1740	Císař Svaté říše římské, král český a uherský. Poslední Habsburk v mužské linii.
4.	Marie Terezie I.	13. května 1717	29. listopadu 1780	1740-1742	Někdy označována jako „matka dvou císařů“, Josefa II. a Leopolda II. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740-1780) a českou (1743-1780).

Hohenzollernové (1742-1840)

width = "5%" bgcolor = "#EE7600"\| #	width = "20%" bgcolor = "#EE7600"\| Jméno	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#EE7600"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#EE7600"\| Poznámky
1.	+more_Veliký'>Fridrich I.	24. ledna 1712	17. srpna 1786	1742-1786	Po podepsání Hubertusburského míru (1763) se Ratibořské knížectví stalo součástí Pruska.
2.	Fridrich Vilém I.	25. září 1744	16. listopadu 1797	1786-1797	Pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský.
3.	Fridrich Vilém II.	3. srpna 1770	7. června 1840	1797-1840	Pruský král a braniborský markrabě, a v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
4.	Fridrich Vilém III.	15. října 1795	2. ledna 1861	7. červen-15. říjen 1840	Pruský král, nejstarší syn krále Fridricha Viléma III.

Hohenlohové (1840-současnost)

větev Hohenlohe-Schillingsfürst

width = "5%" bgcolor = "#FFD700"\| #	width = "20%" bgcolor = "#FFD700"\| Jméno	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Narození	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Úmrtí	width = "15%" bgcolor = "#FFD700"\| Vláda	width = "30%" bgcolor = "#FFD700"\| Poznámky
1.	Viktor I. +more	10. února 1818	30. ledna 1893	1840-1893	Synovec a dědic Viktora Amadea Hesensko-Rotenburského. Titul nově udělen v rámci Pruska po vypořádání dědictví a vzdání se nároku na titul knížete z Hohenlohe.
2.	Viktor II.	6. září 1847	9. srpna 1923	1893-1923
3.	Viktor III.	2. února 1879	11. listopadu 1945	1923-1945
4.	František I.	23. října 1920	25. června 2009	1945-2009	Získal titul ratibořského knížete, protože jeho starší bratr Viktor IV. zahynul během invaze do Polska v roce 1939.
5.	Viktor V.	1964	.	2009

Seznam ratibořských knížat

Author

Slezští Piastovci (1172-1327)

Opavští Přemyslovci (1336-1521)

Important

Slezští Piastovci (1521-1532)

Hohenzollernové (1532-1552)

Habsburkové (1552-1645)

Vasovci (1646-1663)

d’Enghienové (1663)

Vasovci (1663-1666)

Habsburkové (1666-1742)

Hohenzollernové (1742-1840)

Hohenlohové (1840-současnost)

Odkazy

Reference

Související články

Share this post:

Leave a Comment

Enjoy this post? Join Cesko.wiki

Don’t forget to share it