Sia

Dynastie Sia , byla legendární čínská dynastie objevující se ve starověkých čínských kronikách čouského a následujících období, příkladně v Bambusových análech, Knize historie a Zápiscích historika. Dynastie byla podle nich ustavena mytickým Velkým Jü, který nastoupil vládu po Šunovi, posledním z pěti vladařů, a následována dynastií Šang. Podle tradiční chronologie založené na výpočtech Liou Sina (cca 50 př. n. l. - 23 n. l.) vládli panovníci dynastie Sia v letech 2205-1766 př. n. l.; podle chronologie založené na bambusových análech vládli v letech 1989-1558 př. n. l. Výsledkem chronologického projektu Sia-Šang-Čou jsou data 2070-1600 př. n. l.

V řadě čínských dynastií Sia zaujímala první místo. Pojetí čínských dějin založené na historii počínající hrdinnými prvními vládci a pokračující sledem dynastií postupně svržených poté, co ztratily mandát Nebes, bylo prosazeno konfuciány v období východní Čou. +more Později získalo dominantní pozici v čínské oficiální státní ideologii a historiografii. Ovšem věrohodné informace o dějinách Číny před 13. stoletím př. n. l. , to jest před nejstaršími písemnými záznamy, pocházejí pouze z archeologických nálezů. Z nich není existence dynastie Sia prokázána, přestože je důležitým prvkem tradičního pojetí čínské historie. Nicméně čínští archeologové ji spojují s kulturou Er-li-tchou doby bronzové, rozšířenou zprvu v provinciích Che-nan a Šan-si, později i v Chu-peji a Šen-si, doloženou v letech 2000-1500 př. n. l.

Legendární verze

Dynastie Sia je připomínána v několika klasických textech - Knize dokumentů, Bambusovými anály a Zápisky historika. Podle nich byl kmen zakladatelů dynastie Chua-sia, předkové dnešních Číňanů (Chanů).

Původ a počátky

chanského umělce Podle výše uvedených textů před založením dynastie probíhaly časté srážky mezi kmenem Sia a Čch’ Jouovým kmenem. +more Kmen Sia v dobách Čuan-süa, jednoho z pěti vladařů, postupně sílil. Zápisky historika a Kniha obřadů uvádějí, že Jü Velký byl vnuk Čuan-süa, jiní, například Pan Ku, považují Jüa za potomka Čuan-süa v páté generaci. Je proto možné, že dynastie Sia byla založena potomky Čuan-süa.

Kun, otec Jüa Velkého, je nejstarší člen rodu Sia uváděný v legendách. Podle nich se kvůli potlačení povodní na Žluté řece spojilo mnoho kmenů, přičemž vládce Jao jejich vedením pověřil Kuna. +more Ten přikázal postavit mohutné hráze, ale po devíti letech se řeka ukázala být silnější a hráze protrhla. Po devíti letech Jao předal vládu Šunovi, který Kuna nechal popravit.

Jüa si Šun vysoce cenil. Pověřil ho dokončením Kunova úkolu - zastavením záplav. +more Jüova metoda byla jiná - sjednotil všechen lid a přikázal mu vybudovat kanály, které odvedly přebytečnou vodu ze všech velkých řek do moře. Práce trvaly třináct let, během kterých neměl čas vrátit se do své vesnice. Legendy praví, že v oněch třinácti letech třikrát minul svůj dům, aniž do něj vstoupil, zdůrazňují tak jeho zaujetí prací. Po dokončení díla záplavy ustaly a Jü byl veleben lidmi.

Založení

Jü zastavil záplavy a zvýšil zemědělskou produkci (když úrodu neodnášela voda), kmen Sia zesílil a Jü stanul v čele okolních kmenů. Brzy poté Šun jmenoval Jüa do čela armády, která měla bojovat s kmenem San-miao, který útočil na pohraniční oblasti. +more Vítězství nad nimi posílilo Jüa ještě více. Nyní již starý Šun abdikoval v Jüův prospěch.

Jü krátce před svou smrtí jmenoval svým nástupcem svého syna Čchiho. Tím starý systém, kdy se novým vladařem stával nejschopnější muž z okolí starého vládce, nahradil dědičným nástupnictvím a založil tak vládu dynastie Sia.

Seznam vládců

Seznam je založen na S’-ma Čchienových Zápiscích historika, sepsaných v prvních desetiletích 1. století př. +more n. l. V kontrastu k následující dynastii Šang, archeologické výzkumy existenci panovníků dynastie Sia nepotvrdily.

Podle S’-ma Čchiena vládlo sedmnáct vládců dynastie déle než čtyři století. Hlavní město opakovaně stěhovali na nové místo,přičemž se pohybovali v povodí Chuang-che v dnešní provincii Che-nan a přilehlých oblastech provincií Šen-si, Šan-tung a Che-pej, pokusy o určení polohy míst udávaných S'-ma Čchienem a jinými zůstávají sporné. +more Liou Sin (cca 50 př. n. l. - 23 n. l. ) určil dobu jejich vlády na roky 2205-1766 př. n. l. ; podle chronologie založené na Bambusových análech vládli v letech 1989-1558 př. n. l. Výsledkem chronologického projektu Sia-Šang-Čou jsou data 2070-1600 př. n. l.

Zánik

Ťie, poslední vládce dynastie Sia je v legendách popisován jako špatný a zkorumpovaný vládce. byl proto svržen Tchangem, zakladatelem dynastie Šang.

Po svržení dynastie Sia byli členové vládnoucího rodu rozptýleni a začleněni do okolních rodů. Od dynastie Sia odvozovali svůj původ vládci malého státu Čchi v dnešní provincii Che-nan. +more Také panovníci státu Jüe (a Min-jüe) v dnešním Če-ťiangu se, podle Zápisků historika, považovali za potomky dynastie Sia.

S'-ma Čchien rovněž uvádí, že Čchun-wej, syn posledního vládce dynastie Sia vypovězeného na sever tehdejší Číny, odešel se svými lidmi ještě více na sever k tamějším pasteveckým kmenům. Od Čchun-weje odvozoval původ vládnoucího rodu Siungnuů, národa, který se objevil na severních hranicích Číny ve 3. +more století př. n. l. , tedy o patnáct století později.

Archeologický výzkum a jeho interpretace

Rozšíření kultury Er-li-tchou, velké nálezy označeny červeně. +more Hlavní města dynastie Sia vyznačena černě. Se státem dynastie Sia je částí historiků ztotožňována kultura Er-li-tchou. Kultura existovala zprvu v provinciích Che-nan a Šan-si, později se rozšířila i v Chu-peji a Šen-si. Doložena je v letech 2000-1500 př. n. l. Nalezena byla řada sídlišť, včetně velkého města (o 18-30 tisících obyvatelích) v Er-li-tchou. Nicméně souvislost mezi kulturou Er-li-tchou a dynastií Sia je předmětem stále trvající diskuze.

Třebaže město v Er-li-tchou bylo zprvu řazeno do raného období dynastie Šang, později je (přesněji první tři ze čtyř fází kultury Er-li-tchou), čínští archeologové přiřadili k dynastii Sia. Tento názor přijala řada historiků.

Neméně početný je tábor skeptiků, kteří pochybují o ztotožnění kultury Er-li-tchou s dynastií Sia, případně se domnívají, že dynastie Sia byla zkonstruována za dynastie Čou, ve snaze o legitimizaci svržení dynastie Šang Čouy. V tomto pojetí Čouové přetvořili ke svým účelům staré mýty o předchůdcích Šangů. +more Lid Sia, spojovaný s vodou, vodními tvory (draky a želvami), západem a smrtí, byl v mýtech protikladem lidu Šang, spojovaného s deseti slunci, ptáky, východem, nebem a životem. Čouové z legend sestavili příběh dynastie, která si v počátcích zachovala mytický charakter a na konci byla svržena, podobně jako Čouové svrhli Šangy. Podle jiné teorie čouští propagandisté přetvořili mýty o bojích mezi Šangy a jejich protivníky, přičemž Sia a Šangové mohli mít rovnocenné postavení dvou z kmenů či států Severočínské nížiny.

Podle ruského historika Leonida Vasiljeva je významná rovněž neexistence jména Sia, jejího zakladatele Jüa, ale i jmen jejích údajných předchůdců Jaoa a Šuna v šangských nápisech; nevyskytují se ani na raně čouských bronzech. Pozdější čouská Kniha dokumentů zná Jaoa, Šuna a dynastii Sia, ne však starší vládce. +more Ti se objevují až v díle S'-ma Čchiena, tedy v období dynastie Chan. Ve výsledku platí zákonitost, že čím pozdější je dílo, tím více uvádí podrobností o nejstarší historii. Proto Vasiljev vyvozuje, že příběh dynastie Sia byl sepsán v druhé polovině čouského období a za dynastie Chan, když tehdejší historikové uspořádávali staré mýty a legendy a sestavovali z nich jeden lineární souvislý příběh.

Nejnověji nálezy po roce 2007 na horním toku Chuang-che, v provincii Čching-chaj archeologové interpretovali tak, že tam došlo roku 1920 př. n. +more l. k zemětřesení a následné velké povodni, která měla zasáhnout i rozsáhlá území níže po proudu. Časově událost předcházela vzestupu kultury Er-li-tchou na středním toku Chuang-che a kultury Jüe-š’ v Šan-tungu, následovaném poklesem kultury Lung-šan v severočínské nížině. Nicméně ze severočínské nížiny, kde měly kmeny Sia žít, doklady o záplavách chybějí.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Dynastie v Číně Kategorie:Vymřelé panovnické rody Kategorie:Doba bronzová v Číně Kategorie:Pravěk na území Číny