Slepec

Slepec (Spalax) je rod hlodavců z čeledi slepcovitých. Zahrnuje celkem 13 druhů žijících ve východní Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe.

Jde o středně velké hlodavce podobné krtkům, kteří nemají žádné viditelné oči. Celý život žijí prakticky jen pod zemí, kde si hloubí nory se složitými systémy tunelů. +more Zde také hledají svou potravu - hlízy, kořínky a jiné podzemní části rostlin.

Výskyt

Slepci jsou rozšířeni od Maďarska a Rumunska přes Ukrajinu až do Ruska a Kazachstánu, na jih pak přes Bulharsko, Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Severní Makedonii, Albánii, Řecko, Turecko, Sýrii, Irák, Jordánsko, Izrael, Egypt po Libyi.

Vyskytují se v různých oblastech (polopouště, stepi, louky, zemědělská půda) až do výšky 2300 m (na Balkánu) nebo 2600 m n. m. +more (v Turecku). Pro vytváření podzemních chodeb potřebují oblasti s ročními srážkami od 100 do 800 mm.

Taxonomie

Slepci rodu Spalax představují jediné zástupce podčeledi Spalacinae. Podle posledních poznatků se dělí do 13 druhů, které obývají východní Evropu, Blízký východ a severní Afriku.

Donedávna (přibližně do konce 20. +more století) však byly uznávány dva rody těchto hlodavců: Spalax a Nannospalax. * Do původního rodu Nanospalax byly řazeny současné druhy Spalax leucodon (slepec malý), Spalax nehringi (slepec Nehringův) a Spalax ehrenbergi (slepec egyptský), tedy rody obývající Balkánský poloostrov, Blízký východ a severní Afriku. * Do původního rodu Spalax patřily druhy Spalax graecus (slepec polní), Spalax arenarius (slepec písečný), Spalax microphthalmus (slepec obecný), Spalax giganteus (slepec velký) a Spalax zemni (slepec ukrajinský), tedy druhy žijící v Rumunsku, Ukrajině a Rusku (ostatní zde uvedené druhy tehdy ještě nebyly známy nebo uznávány).

Původně byly druhy rodů Spalax a Nannospalax zařazovány do myšovitých hlodavců. Později (Topaševskij, 1974) byly přesunuty do vlastní čeledi Spalacidae. +more Někteří autoři vytvoření samostatné čeledi uznávali, jiní zařazovali tuto skupinu pouze jako podčeleď Spalacinae čeledi myšovitých (Muridae). Nyní tvoří slepci podčeleď Spalacinae a spolu s hlodouny (rody Cannomys, Myospalax a Rhizomys) a cokory (rod Eospalax) čeleď slepcovitých.

Vzhled

Slepci rodu Spalax jsou mohutná zavalitá bezocasá zvířata s krátkýma nohama. Tvarem těla se podobají krtkům. +more Na zemi se pohybují nemotorně, jsou ale výborně přizpůsobeni životu pod zemí, mnohem více než naprostá většina ostatních hlodavců. Jsou dlouzí 170-350 mm a váží 215-570 g. Na všech nohách mají 5 prstů a jen kratší drápy. Svrchní část těla je hnědá až žlutohnědě šedá, břicho je žlutohnědé, krk a hruď šedé. Některé druhy mají světlý pruh v oblasti hlavy. Hustá jemná srst roste téměř všemi směry.

Nemají žádné viditelné oči, i když pod srstí lze jejich zárodky nalézt. Jsou to jediní zcela slepí hlodavci. +more Nemají ani ušní boltce. Nejdůležitější smysly jsou sluch a hmat; čich u nich nehraje významnou roli.

Přizpůsobení podzemnímu životu se projevilo i na jejich lebce; její mozková část je široká a plochá. Jsou pro ně charakteristické dva mohutné řezáky v každé čelisti, z nichž zejména dolní výrazně vystupují z pysků. +more Stoličky mají kořeny (nerostou tedy celý život).

Způsob života

+more9|Kupky_zeminy_vyhrabané_slepec_egyptský'>slepcem egyptským (Nannospalax ehrenbergi) Slepci si v oblasti svého rozšíření hloubí nory v téměř každém typu půdy. K jejich hloubení používají především své řezáky, ale pomáhají si i čenichem a nohama.

Systém tunelů budují slepci ve dvou úrovních. První, obvykle 10-25 cm pod zemí, slouží k získávání potravy. +more Tyto tunely mohou být i stovky metrů dlouhé, obvykle má však celá stavba průměr do 30 m. S povrchem je spojena svislými otvory, kolem nichž se nacházejí kupky vyhrabaného materiálu. Svislé tunely směřují i k níže položeným chodbám, které spojují 1-2 hnízda vystlaná měkkým materiálem, spižírny a místnosti používané jako záchod. Slepci jsou aktivní celoročně, jen v období extrémního počasí méně hrabou a stahují se hlouběji pod zem (až 4 m hluboko).

Slepci jsou přísně samotářská zvířata - jeden systém tunelů obývá kromě období páření jen jeden jedinec. Zdá se, že se páří jen jednou ročně od ledna do půlky března. +more Podle pozorování z Izraele (A. Nevo) si samice na podzim po prvních deštích budují kupku, které má metr v průměru a výšku 40 cm. V ní je komora o průměru asi 20 cm, v níž se pak líhnou mláďata. Paprskovitě od této kupky je 15 - 20 menších kupek, které se připisují samcům zdržujících se v blízkosti.

Po asi 4 týdnech březosti rodí obvykle 2 až 4 mláďata. Ta jsou holá a váží 6 až 10 g. +more Po dvou měsících jsou schopna opustit hnízdo.

Slepci se oproti jiným hlodavcům dožívají výrazně vyššího věku. Podobná dlouhověkost byla zjištěna i u rypošů. +more Nikdy taky neonemocní rakovinou.

Potrava

+more8'>Hlava slepce malého Potravu tvoří hlízy, kořínky, bulvy a další podzemní části rostlin. Někdy byli v noci pozorováni i nad zemí, jak konzumují trávu, semena a jiné nadzemní části rostlin. Není vyloučeno, že příležitostně požírají i hmyz.

Ve východním středomoří jsou slepci - především nejrozšířenější slepec obecný (Spalax microphthalmus) - považováni za významné škůdce. Mohou působit značné škody na obdělávané půdě, v sadech nebo v lesních školkách.

Slepci se stávají kořistí především sov (výr velký, kalous ušatý), ale i některých malých šelem.

Zajímavosti

V Libyi řada původních obyvatel věří, že člověk oslepne, když se dotkne slepce, a proto je neloví.

Byly popsány případy, kdy slepci přivedli archeology k některým nálezům, protože v jejich kupkách vyhrabaného materiálu byly nalezeny drobné artefakty z podzemí.

Stupeň ohrožení

Většina slepců je v červeném seznamu druhů zařazena mezi ohrožené nebo téměř ohrožené druhy. Pouze slepec obecný (Spalax microphthalmus) žijící na Ukrajině a v přilehlých oblastech Ruska je charakterizován jako málo dotčený. +more Ukrajinská pamětní mince se slepcem písečným Téměř ohrožené druhy: * slepec polní (Spalax graecus) vyskytující se na několika lokalitách v Rumunsku a Moldavsku, podle dřívějších pozorování i v přilehlé oblasti Ukrajiny, * Spalax uralensis žijící v západní části Kazachstánu.

Zranitelné druhy: * slepec velký (Spalax giganteus) vyskytující se v Rusku severně od Kavkazu, * slepec ukrajinský (Spalax zemni) obývající jihozápadní a západní oblasti na Ukrajině.

Ohrožený druh: * slepec písečný (Spalax arenarius) žijící pouze na jižní Ukrajině jižně od ústí Dněpru do Černého moře a v přilehlých písečných oblastech. Je ohrožen především zalesňováním tohoto území. +more Stabilní je pouze v Černomořské státní rezervaci.

Ohrožení dalších druhů (slepec Nehringův, slepec malý a slepec egyptský) nemohlo být pro nedostatek údajů vyhodnoceno a jiné druhy (Spalax carmeli, Spalax galili, Spalax golani a Spalax judaei) v červeném seznamu druhů chybí. Důvodem pro toto nevyhodnocení jsou nejasnosti v zařazení jednotlivých druhů. +more Např. od slepce egyptského (Spalax ehrenbergi) byly na základě podrobného zkoumání včetně zjišťování počtu chromozomů odděleny zmíněné druhy S. carmeli, S. galili, S. golani a S. judaei. Toto rozdělení však bylo uznáno teprve nedávno a proto jak nové čtyři druhy, tak původní druh nebyly ještě samostatně hodnoceny a jsou tedy ve stupni „nedostatek údajů“.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Slepcovití