Sloup Nejsvětější Trojice (Kremnica)

Vznik díla

Období baroka je v dějinách středoslovenských báňských měst, Kremnici nevyjímaje, „zlatým obdobím“. Oživení hornictví, hutnictví a mincovnictví, zájem Habsburků o nerostné bohatství Horních Uher a podpora důlní techniky našly odraz i v rozvoji výtvarného umění. +more V tomto období umění překonávalo velké kvalitativní skoky. Kromě linie domácího, provinčního umění, navazujícího na tradice gotiky a renesance, období baroka povzneslo Kremnici ve výtvarném umění na úroveň vyspělých středoevropských měst. Zásluhu na tom mají i dva zdomácnělí tvůrci pozdně barokního umění - malíř Anton Schmidt a sochař Dionýz Ignác Staneti.

V květnu 1765 se městská rada v Kremnici rozhodla postavit na městském náměstí morový sloup na památku morové epidemie, která město a okolí postihla v roce 1710. Na tomto místě již stál starší, ale jednodušší sloup, který chtěli městští radní nahradit novým, honosnějším a monumentálnějším (původní sloup z roku 1711 v roce 1761 rozebrali a přemístili do nedaleké obce Horná Ves kde stojí dodnes). +more Oslovili Dionýsa Ignáce Stanetiho, měšťanského sochaře, a pověřili ho vypracováním výtvarného návrhu i sestavením rozpočtu na realizaci tohoto díla. Stanetti v červenci 1765 předložil magistrátu rozpočet (jeho celková částka činila 22 850 zlatých), nákresy a návrhový model nového sloupu, jehož sochařská obelisková koncepce myšlenkově i formálně vycházela z vídeňského, o téměř století staršího morového sloupu, nacházejícího se dodnes na ulici Graben.

Detail hlavice sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice Vzhledem k náročnosti takového rozsáhlého a ambiciózního díla přizvala městská rada Stanetimu spolupracovníka v osobě zkušeného vídeňského sochaře Martina Vōgerleho. +more Jeho dosud realizované díla - morový sloup v dolnorakouském Hainburgu z roku 1749 a mariánský sloup v Nitře z roku 1750 - patří dodnes k skvostům pozdně barokního sochařství ve střední Evropě. Oba umělci se svými dílnami začali pracovat na kamenných sochách a reliéfech.

Ale brzy začaly problémy. Prvním byl nesouhlas uherské královské komory a hraběcího úřadu v Banské Štiavnici s rozhodnutím o postavení takového monumentálního díla. +more Obě instituce ho označily za zbytečný luxus a doporučily, aby město finance použilo užitečněji. Stavba byla zastavena. Přerušení práce dohotovení díla značně oddálilo a ani jeden z jeho autorů se konečné realizace nedožil. O dva roky nato, v květnu 1767, zemřel Dionýz Stanetti a v roce 1770 i Vōgerle. Po Stanettiho smrti na díle pokračoval jeho následovník Ignác Peter Götz a po Vōgerleho smrti práce dokončil jeho tovaryš Theodor Mayer.

Sloup byl nakonec v roce 1771 dokončen a v následujícím roce, na svátek Nejsvětější Trojice, vysvěcen.

V 19. století byl sloup opravován. +more V roce 1820 byl sloup natřen lněným olejem, později olejovými barvami. Účelem bylo zabránit poškozování porézního pískovce povětrnostními vlivy. Výsledek byl však přesně opačný. Uzavření kamene urychlilo jeho korozi a povrch kamene začal praskat a opadávat. V letech 1891-1894, na základě průzkumu sochaře Aloize Stróbla, se začalo s renovací sloupu, při níž bylo několik soch nahrazeno kopiemi. V roce 1905 byla postavena kolem sloupu kamenná balustrádová ohrada. Sloup byl restaurován ve dvacátých a padesátých letech 20. století, poslední restaurace díla proběhla v letech 1995-2005.

Popis díla

Svatá RozálieMorový sloup tvoří základní pylon s výškou dvacet metrů, trojúhelníkového půdorysu, se sousoším Nejsvětější Trojice na jeho hlavici. +more Celá stavba stojí na vyvýšeném piedestalu, přístupném schodištěm, za balustrádovou ohradou. Charakteristickým kompozičním prvkem díla je množství soch svatých (ochránců proti moru - sv. Rochus, sv. Karel Boromejský, sv. Rozálie, sv. Šebestián, mučedníků - sv. Barbora, sv. Kateřina Alexandrijská, pomocníků horníků - sv. Antonín Paduánský, sv. Kliment), andělů (Michael, Gabriel, Rafael) a reliéfů s náboženskou a morovou tematikou.

Odkazy

Reference

Literatura

J. Novák a kol. +more, Kremnica - sborník přednášek z mezinárodního sympozia u příležitosti 500 výročí kodifikace horního práva v Kremnici, Gradus, Martin, 1992, * Z. Bartošová a kol. , Umění na Slovensku, Slovart, Bratislava, 2007, * St. Šmatlák a kol. , Slovensko - Kultura I. část Obzor, Bratislava, 1979 * J. Mazurek, Kremnica - turistický průvodce, Artpress, Banská Bystrica, 1991,.

Externí odkazy

Kategorie:Stavby v Kremnici Kategorie:Barokní stavby na Slovensku Kategorie:Národní kulturní památky v Banskobystrickém kraji Kremnica Kremnica