Sluneční kruh

Sluneční kruh či solární cyklus (lat. circulus solaris, cyclus solaris) je kalendářní cyklus 28 let, ve kterém se v juliánském kalendáři opakují roky, ve kterých připadají dny v týdnu na stejná data. Na základě slunečního kruhu byla jednotlivým rokům přiřazována tzv. nedělní písmena. Název je v konstrastu k devatenáctiletému měsíčnímu kruhu (Metonův cyklus), ve kterém se přibližně opakují stejná epakta (měsíční fáze), oba tyto cykly se využívaly pro výpočet data Velikonoc.

Princip kruhu

Kruh vychází z pravidelného čtyřletého cyklu přestupného roku juliánského kalendáře a sedmidenního týdenního cyklu, délka cyklu je dána jejich násobkem (4×7). Běžný rok trvá 52 týdnů a 1 den, proto se den v týdnu každý rok posune o jeden den, například po roce začínajícím a končícím pondělím následuje rok začínající úterým. +more V přestupném roce je navíc v únoru přidán přestupný den, který způsobí posun dní v týdnu oproti běžnému roku a celkový posun v přestupném roce je tedy o dva dny v týdnu. Během 28 let tak dojde k 35 změnám dne v týdnu, 28 na konci každého roku a 7 navíc v každém čtvrtém, přestupném roce.

Začátek kruhu byl stanoven na přestupný rok začínající pondělím a kruh končí běžným rokem s nedělí 1. ledna. +more Kruh byl takto stanoven podle chronologa Scaligera proto, aby začínal rokem 328, prvním přestupným rokem po nikajském koncilu roku 325, na kterém byla určena pravidla pro datum Velikonoc. V té době se ještě nepoužíval křesťanský letopočet, začátek slunečního kruhu se proto nekryje se začátkem letopočtu: začátek kruhu připadá na rok 9 př. n. l. , rok 1 je tedy 10. rokem kruhu.

Výpočet roku v kruhu

Pro výpočet, kolikátý rok kruhu je daný rok letopočtu, je potřeba vyrovnat posun kruhu vůči letopočtu a vypočítat zbytek po dělení 28. To lze provést dvěma způsoby:

# k = (rok + 9) \mod 28 # k = (rok + 8) \mod 28 + 1 Kde k je pořadí roku ve slunečním kruhu a mod zbytek po dělení (operace modulo). První vzorec dává výsledky 0-27, tedy 0 značí 28. +more rok kruhu, v druhém případě je výsledek 1-28.

Nedělní písmena a konkurenty

Pro každý běžný a každý přestupný rok existuje sedm možných uspořádání dní v týdnu podle toho, kterým dnem rok začíná. Tyto varianty se během slunečního kruhu vystřídají tak, že se vyskytne po jedné každá varianta přestupného roku a třikrát každá varianta nepřestupného roku. +more Jednotlivé varianty nepřestupného roku byly označeny latinskými písmeny A-G, které abecedním pořadím odpovídaly datu první neděle v daném roce. Varianty přestupných let byly označeny dvojicí nedělních písmen, kdy první písmeno označovalo uspořádání dní v týdnu pro období roku před přestupným dnem a druhé písmeno pro zbytek roku. Tak bylo možné pracovat v kalendářních výpočtech a tabulkách jen se sedmi možnostmi místo 28 slunečního kruhu.

Obdobným způsobem byly jednotlivým rokům slunečního kruhu přiřazovány i tzv. konkurenty, čísla 1-7 odpovídající dnu v týdnu (počínaje nedělí) připadající na 24. +more březen. Ty se využívaly při výpočtu Velikonoc, které se pohybují mezi 22. březnem a 25. dubnem. V kombinaci s tzv. slunečními reguláry bylo možné určit i dny v týdnu pro jednotlivé měsíce roku.

Gregoriánský kalendář

Problém nepřesné délky roku juliánského kalendáře a tím narůstající posun kalendáře vůči tropickému roku (posun data jarní rovnodennosti) řešila gregoriánská reforma kalendáře. Ta zavedla přesnější pravidla přestupných let, kterým se jejich cyklus prodloužil ze 4 na 400 let. +more Tím se ale neúměrně prodloužil i sluneční cyklus, proto se pro výpočet dní v týdnu i nadále používal kruh 28 let doplněný o korekci podle toho, do kterého století rok náležel.

Reference

Literatura

FRIEDRICH, Gustav. Rukověť křesťanské chronologie. Praha 1934; 2.vyd. Praha, Paseka, 1997. . S. 41-46, 112

Kategorie:Chronologie Kategorie:Kalendářní výpočty