Soluňské císařství

Soluňské císařství je moderní pojem historiků pro Epirský despotát v době svého vrcholu 1224-1246, řecký stát navazující na Byzantskou (římskou) říši a aspirující na obnovu tradičního císařství v Konstantinopoli. Tou dobou bylo původně byzantské hlavní město Konstantinopol pod nadvládou franských křižáků (Řeky označované jako Frankokratia) a původní konstantinopolský dvůr se musel stáhnout do exilu do města Nikaia v Malé Asii, viz Nikájské císařství. Roku 1224 se epirský vládce Theodoros Komnenos Dukas nechal ve městě Soluni korunovat císařem. V roce 1246 byla Soluň dobyta vojsky konkurenčního Nikájského císařství, které sledovalo totožný cíl obnovy Byzance.

Historie

Epirský vládce Theodoros Komnenos Dukas (vládl 1215-1230) byl z významné císařské dynastie Komnenoduků a měl proto nárok na byzantský císařský trůn. Dobyl většinu Makedonie a Thesálie a posléze se zmocnil soluňského království, bývalá území Byzance. +more V roce 1224 byl v Soluni korunován císařem. Získat zpět Konstantinopol a sjednotit nástupnické státy Byzance se nepodařilo. Po porážce v bitvě u Klokotnice upadl do bulharského zajetí. Během něho se zapojil do nezdařeného spiknutí proti Ivanu II. Asenovi, načež byl oslepen. Epirus se stal vazalem Nikájského císařství a nástupce Demetrios (vládl 1244-1246) se spokojil s titulem despoty.

Nikájské císařství později převzalo iniciativu a Epirus postupně připravilo o nabytá území na východě včetně města Soluň v roce 1246. V roce 1261 nikájský císař +more_Palaiologos'>Michael VIII. Palaiologos dobyl nazpět také Konstantinopol a konečně obnovil Byzantské císařství pod novou dynastií Palaiologů.

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Dějiny Byzantské říše