Sopečný popel

Vznik a popis

Vzniká při explozivních erupcích magmatu, kdy je vyvrhovaný materiál fragmentován na drobné částečky. Velice efektivním způsobem fragmentace magmatu a tedy vzniku sopečného popela je interakce vystupujícího magmatu s povrchovou či podpovrchovou vodou, tzv. +more freatomagmatismus. Svojí velikostí menší než 2 mm tvoří klasifikační stupeň před lapilli. Částečky jsou tvořeny třemi hlavními komponentami: fragmenty jednotlivých minerálů, částečkami sopečného skla a lapill a kousky matečné horniny utržené z podloží explozí.

Jedno zrno sopečného popela pod mikroskopem Jelikož jsou částečky sopečného popela poměrně malé, jsou snadno transportovány společně se sopečným prachem konvektivními proudy vznikajícími nad místem exploze sopky. +more Tím se dostávají snadno do vrchních vrstev atmosféry, kde se spolupodílí společně se sopečnými plyny na vzniku aerosolu. Sopečný popel vytváří efektivní nukleační základy pro vznik deště či sněžení a tak se po čase z atmosféry vlivem gravitace opět dostává, načež se následně usazuje na povrch. Nejdrobnější částečky sopečného popela jsou schopny v zemské atmosféře poletovat až 3 měsíce a za tu dobu mohou urazit až tisíce kilometrů od místa exploze. Auto pokryté sopečným popelem při explozi sopky Grímsvötn v roce 2011 na Islandu Sopečný popel je značně úrodný, nicméně má i negativní dopady na lidskou společnost. Může způsobit jak kolaps střech budov při jeho nadměrné akumulaci, zdravotní problémy, tak i potíže v letecké dopravě, pokud se dostane do leteckých motorů. Například jen mezi lety 1980 až 1998 způsobil popel škody v letecké dopravě za tehdejších 250 miliónů amerických dolarů. Pokud se sopečný popel usadí a je zkompaktněn na pevnou horninu, nazývá se tato hornina tuf.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vulkanologie Kategorie:Geologická terminologie