Spálená (Praha)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě. Tvoří spojnici mezi Národní a Myslíkovou, respektive Karlovým náměstím.

Svůj název komunikace dostala podle požáru, který vypukl 3. +more června 1506 (dle jiných zdrojů k požáru došlo až 17. června) a zničil dvacet domů stojících v této ulici. Prvně se označení ulice objevuje roku 1518 a od té doby se beze změny používá.

...
...
...

Historie

Spálená ulice na mapě stabilního katastru z roku 1852 +morejpg|vlevo|náhled|Spálená_ulice,_zbytek_Klášter_trinitářů_(Praha)|kláštera_trinitářů_s_Kostel_Nejsvětější_Trojice_(Praha,_Spálená_ulice)'>kostelem Nejsvětější Trojice Ulice vznikla v místech někdejší středověké spojnice Vyšehradu a Pražského hradu, která tudy procházela. V oblasti Perštýna stávala Zderazská brána (někdy nazývaná také bránou svatého Martina Na Perštýně).

Dvojí zakřivení ulice svědčí o její starobylosti před vysazením Nového Města - lokátor musel respektovat starší zástavbu. Ve středověku měli v ulici své dílny kováři, kotláři, zámečníci, zbrojíři nebo nožíři, které dal panovník +more'>Karel IV. pro jejich hlučnost vystěhovat ze Starého Města. Protože v ulici existovalo několik kovářských dílen, začalo se jí říkat Kovářská. Posléze též Flašnéřská, podle flašnéřů, kteří pracovali s plechem podobně jako pozdější klempíři.

Dne 3. června 1506 zničil požár 20 domů, a proto se od roku 1518 ulice nazývá Spálená

Pamětihodnosti

kostel Nejsvětější Trojice s klášterem, jejž na přání trinitářů nechal vybudovat Jan Ignác Putz z Adlerthurnu podle architektonického návrhu Octavia Broggia. Přilehlý klášter trinitářů byl za reforem císaře +more'>Josefa II. zrušen, později přeměněn na kasárna (viz přiložená mapa) a roku 1899 většinově zbořen a nahrazen dvěma velkými obytnými domy. Z kláštera zůstala stát stavba Spálená 80/8. * Spálená 4/82 - obchodní a nájemní dům Diamant, Matěj Blecha a Emil Králíček(. ), 1912-1913; bydlel zde například Adolf Hoffmeister * Spálená 6/2 - hlavní budova Městského soudu v Praze (na místě, kde stával kostel sv. Lazara * Spálená 8/80-81 - zbytek kláštera trinitářů, který byl po zrušení kláštera přeměněn na faru kostela Nejsv. Trojice s domkem kostelníka, klasicistní dvojkřídlý dům, Pavel Wiedhoff, 1784 na starších základech * Spálená 12/78 - obchodní a nájemní dům, původně Akademický dům lékařů a studentů, arch. Oldřich Tyl, 1928-1930 * Spálená 14/76 - kancelářský a nájemní dům, Osvald Polívka, 1907-1909 (budova První vzájemné české pojišťovny); před její výstavbou byl zbořen barokní Hildprandtovský palác, ve kterém bydlel například malíř Adolf Liebscher s manželkou. * Spálená 15/89 - vstup do Vilímkova průchodu spojujícího ulice Spálená (89/15) a Opatovická (160/18) * Spálená 16/75 - obchodní a nájemní dům Olympic s kinem, Jaromír Krejcar, 1925-1928 * Spálená 18/74 - kancelářský a obchodní palác pojišťovny Dunaj (na místě klasicistního domu Pět růží), 1927-1928, Adolf Foehr, od roku 2010 je součástí nadace Kolowratových domů * Spálená 17/90 a 19/91 - nájemní dům, klasicistní přestavby Ignác Palliardi 1806 a Heinrich Hausknecht, 1821-1823 * Spálená 22/63 - obchodní dům Máj (Tesco), arch. John Eisler a Miroslav Masák, 1972-1975 * Spálená 39/102 - nárožní dům do Ostrovní ulice „U zlaté kotvy“, středověké jádro, klasicistní přestavba, arch. J. K. Zobel 1800-1801 a stavitel Josef Liebl 1843 * Spálená 41/103 - nárožní dům do Ostrovní ulice „U Panny Marie Hromničné“ („U Šupů“), dva středověké objekty spojeny a přestavěny v baroku * Spálená 43/104 - nájemní dům, klasicistní, návrh pravděpodobně Johann Heinrich Frenzel, 1845 * Spálená 51/108 - kancelářský dům, Bedřich Bendelmayer, 1927-1929; adaptace Karel Prager, 1994 * Spálená 55/112 - kancelářský dům, novobarokní se secesními dekorativními detaily, arch. Osvald Polívka, 1902-1903 * Spálená 57/113 - obchodní a nájemní dům, Bohumír Kozák, 1931-1932 * Spálená 59/114 - nájemní dům, funkcionalistický, Ferdinand Fencl, 1931-1933 * Mezi ulicemi Spálená, Purkyňova, Jungmannova a Lazarská v atriu budov je umístěn památník druhého nejstaršího pražského židovského hřbitova (tzv. Židovská zahrada).

Odkazy

Reference

Literatura

BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy - Nové Město, Vyšehrad. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, s. 209-224. ISBN 80-200-0627-3.

Externí odkazy

Kategorie:Ulice v Praze podle názvu Kategorie:Ulice na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Ulice na Novém Městě (Praha 2)

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top