Standard ML

Standard ML (SML) je staticky orientovaný typově bezpečný univerzální programovací jazyk, který ztělesňuje mnoho nápadů v oblasti návrhů a implementace programovacích jazyků. Podporuje polymorfní inference typů a automaticky zajišťuje efektivní správu paměti. Podporuje funkcionální programování, ale zároveň umožňuje imperativní programování. Usnadňuje programování s rekurzí a symbolických datových struktur skrze podporu šablon (angl. „pattern matching“). Tento jazyk je vybaven rozšiřitelným mechanismem pro manipulaci výjimek a poskytuje flexibilní modulovací prostředky pro strukturování velkých programů. Většina implementací nabízí rozsáhlé knihovny a užitečné vývojové nástroje. Téměř všechny kompilátory generují nativní strojový kód, a to i při interaktivním režimu interpreta. Jazyk je populární mezi informatiky, kteří kompilátory navrhují a nebo implementují.

SML je moderní potomek programovacího jazyka ML, který byl poprvé navržen k práci na projektu „Logic for Computable Functions (LCF)“ k dokazování teorémů. Zkratka "ML" je odvozená z anglického „Meta Language“, což přeloženo do češtiny znamená „meta jazyk“ a je výrazem z oblasti jazykové logiky. +more V němž jsou analyzovány i jiné jazyky (formální nebo neformální). V roce 1983, Milner napsal první návrh standardizované formy ML a během následujících tří let se vyvinul jazyk Standard ML.

=== Ukázky kódu ===

Standardní ML je standardizovaný funkcionální programovací jazyk s některými „nečistými“ rysy (angl. „impure features“), které umožňuji vedlejší účinky (angl. +more „side effects“). Jako všechny funkcionální jazyky, klíčovým a základním prvkem Standard ML je funkce. Zde je příklad faktoriální funkce:.

fun factorial n = if n = 0 then 1 else n * factorial (n-1)

Kompilátor Standard ML umí odvodit statický typ int -> int pro tuto funkci. Nejdříve odvodí, že „n“ je pouze uvedená s celočíselnými výrazy (int), a z toho odvodí, že výsledek výpočtu musí být také celé číslo. +more Stejná funkce může být vyjádřena pomocí klausule. „If-then-else“ nahradíme sekvencí šablon oddělených symbolem "|", kde každý prvek v seznamu je vyzkoušen jeden po druhém, dokud není nalezena shoda:.

fun factorial 0 = 1 | factorial n = n * factorial (n - 1)

Můžeme to také napsat takto:

val rec factorial = fn n => case n of 0 => 1 | n => n * factorial (n - 1) Nebo také jako lambda:

val rec factorial = fn 0 => 1 | n => n * factorial(n -1)

Tři klíčová slova: * „val“ zavádí vazbu (binding), * „fn“ zavádí definici anonymní funkce, * „case“ představuje sekvenci vzorů a odpovídajících výrazů. Použitím lokální funkce, výše uvedenou funkci můžeme přepsat na účinnější styl rekurze, tzv. +more „tail recursion“:.

fun factorial n = let fun lp (0, acc) = acc | lp (m, acc) = lp (m-1, m*acc) in lp (n, 1) end

Standard ML poskytuje silnou podporu pro algebraické datové typy. Datový typ v SML může být chápán jako disjunktní spojení prvku. +more Jsou snadno definovatelné a snadno se s nimi programuje hlavně proto, že SML dokáže dobře pracovat se vzory (pattern matching) a kontrolou úplnosti vzorů i kontrolou redundance vzorů. Typ je definován pomocí klíčového slova „type“. Taková entita je jen pomůcka programátora, tedy synonymem, které pomáhá vytvářet abstrakci. Zde je například typ pro bod v rovině:.

type bod = real * real

Datový typ je definován pomoci klíčového slova „datatype“:

datatype Shape = Circle of loc * real (* center and radius *) | Square of loc * real (* upper-left corner and side length *)

Vzory lze vložit do definice funkce takto:

fun area (Circle (_, r)) = 3.14 * r * r | area (Square (_, s)) = s * s

Všimněte si, že dílčí části, jejichž hodnoty nejsou nutné v tomto výpočtu, nahrazujeme podtržítkem zastupujícím tomto případě vzor.

Funkce v SML jsou vyššího řádu a mohou přijímat jiné funkce jako své argumenty:

fun applyToBoth f x y = (f x, f y)

Funkce mohou produkovat další funkce a vracet je:

fun constantFn k = let fun const anything = k in const end

případně:

fun constantFn k = (fn anything => k)

Funkce mohou přijímat i produkovat funkce:

fun compose (f, g) = let fun h x = f (g x) in h end

případně:

fun compose (f, g) = (fn x => f (g x))

=== Výjimky === Výjimky jsou vyvolány pomoci klíčovým slovem „raise“, a zachází se s nimi pomoci vzorů.

exception Undefined fun max [x] = x | max (x::xs) = let val m = max xs in if x > m then x else m end | max [] = raise Undefined fun main xs = let val msg = (Int. toString (max xs)) handle Undefined => "empty list, no max. +more" in print (msg ^ "\n") end.

Výjimky lze i využit k realizaci výstupu z funkce:

exception Zero fun listProd ns = let fun p [] = 1 | p (0::_) = raise Zero | p (h::t) = h * p t in (p ns) handle Zero => 0 End

Když výjimka „Zero“ je vybrána pro vzor odpovídající případu 0, funkci opustíme úplně.

=== Výrokový jazyk ===

Všimněte si relativní snadnosti, se kterou je zde definován a zpracováván malý výrokový jazyk:

exception Err datatype ty = IntTy | BoolTy datatype exp = True | False | Int of int | Not of exp | Add of exp * exp | If of exp * exp * exp fun typeOf (True) = BoolTy | typeOf (False) = BoolTy | typeOf (Int _) = IntTy | typeOf (Not e) = if typeOf e = BoolTy then BoolTy else raise Err | typeOf (Add (e1, e2)) = if (typeOf e1 = IntTy) andalso (typeOf e2 = IntTy) then IntTy else raise Err | typeOf (If (e1, e2, e3)) = if typeOf e1 BoolTy then raise Err else if typeOf e2 typeOf e3 then raise Err else typeOf e2 fun eval (True) = True | eval (False) = False | eval (Int n) = Int n | eval (Not e) = (case eval e of True => False | False => True | _ => raise Fail "type-checking is broken") | eval (Add (e1, e2)) = let val (Int n1) = eval e1 val (Int n2) = eval e2 in Int (n1 + n2) end | eval (If (e1, e2, e3)) = if eval e1 = True then eval e2 else eval e3 fun chkEval e = (ignore (typeOf e); eval e) (* will raise Err on type error *)

=== Implementace ===

Existuji mnoha implementace SML:

* Standard ML of New Jersey (SML/NJ) http://www.smlnj.org/. * Moscow ML http://www.itu.dk/people/sestoft/mosml.html.

Reference

Kategorie:Programovací jazyky