Stanislav Benda

Technology

12 hours ago

Author

JUDr. Stanislav Benda Stanislav Benda (14. listopadu 1886 Němčičky - 24. prosince 1956) byl československý policejní úředník, hájil demokratické Československo proti činnosti nestátotvorných stran usilujících o jeho zničení. Pro svou činnost byl odsouzen v politickém procesu na 15 let, ve výkonu trestu zemřel.

Život

Po absolvování právnické fakulty v Praze působil jako vyšetřující soudce u vojenských soudů v Dalmácii, Albánii, Polsku a Itálii.

Po vzniku Československa projevil nově vzniklý stát o služby mladého nadporučíka velký zájem a poslal ho jako vyšetřujícího soudce divizního soudu do Košic, na místo, kde se válčilo s Maďary, Poláky a samozvanou Bolševickou prešovskou republikou. Jeho hlavním úkolem potírání špionáže. +more Zde se také projevil jeho mimořádný talent, kdy se mu podařilo vytvořit špionážní síť mezi důstojníky maďarské rudé armády, prostřednictvím které získával neocenitelné zprávy.

V roce 1922 vstoupil do policejních služeb a byl jmenován vedoucím politického oddělení. I, kde se mu pracovně dařilo. +more V roce 1924 byl přeložen na policejní ředitelství v Bratislavě, kde převzal Státně-bezpečnostní sekci. Zde získal pověst „Lovce hlav“.

V roce 1927 byl Stanislav Benda ministrem vnitra Janem Černým jmenován na post přednosty zpravodajského oddělení pražského policejního ředitelství, což byl v té době vrcholný post v bezpečnostních složkách. Oddělení mělo dvě sekce. +more Pod první spadala státní bezpečnost a pod druhou Zpravodajská ústředna (Zús) a její odbočky (OZús).

Z Prahy se Benda stěhoval do první linie boje s nacismem, 29. července 1935 byl jmenován do čela libereckého policejního ředitelství.

Po obsazení pohraničí byl Stanislav Benda jmenován do čela policejního ředitelství v Olomouci. Do nového působiště dostával z Liberce výhružné anonymní dopisy. +more V lednu 1939 jej časopis „Der Stürmer“ označil za „bílého Žida“.

16. března 1939, druhý den po okupaci Československa, byl odvolán z funkce. Po výsleších na Gestapu byl v roce 1941 předčasně penzionován.

Na jaře 1945 prošel bez problémů prověrkami občanské spolehlivosti a vrátil se do čela libereckého Ředitelství Národní bezpečnosti. V roce 1947 odešel do penze.

Politický proces

Po komunistickém převratu začala vládnoucí strana vyhledávat spisy někdejší Státní bezpečnosti, které byly shromažďovány v Praze. Pro Stanislava Bendu začalo martyrium výslechů, které vyvrcholilo jeho zatčením a domovní prohlídkou na 29. +more ledna 1953 (zatykač však byl Hlavní správou Stb vydán až na začátku února 1953). Důvodem bylo záměrné nasazování agentů do KSČ, jejich řízení a špionážní činnost proti SSSR, které prováděl v období první republiky. Tato „trestná činnost“ však nestačila k jeho odsouzení v politickém procesu. Byl umístěn do vyšetřovací vazby a 12. ledna 1954 (tedy rok po zatčení) byl obžalován, že během asi čtyřiceti výslechů, kterými prošel během okupace na Gestapu, prozradil řadu závažných informací o činnosti předválečné československé policie a o agentech pro ni pracujících. Tím se měl dopustit vojenské zrady. I toto obvinění bylo účelové (neboť jeho činnost byla po válce pečlivě prověřována). Prvoinstanční Krajský soud v Praze jej odsoudil na 15 let do vězení, k propadnutí poloviny majetku, ztrátě čestných práv občanských na 10 let a úhradě nákladů řízení. O tři měsíce později byl Nejvyšším soudem v Praze v odvolacím řízení rozsudek pro řadu procesních opomenutí a nejasností zrušen, a vrácen k novému projednání.

O Bendově odsouzení však již zřejmě bylo rozhodnuto, 20. srpna 1954 byl Krajským soudem v Praze opět uznán vinným ze zrady a odsouzen ke stejnému trestu. +more Tentokrát Nejvyšší soud v Praze 20. října 1954 rozsudek potvrdil.

Paradoxem je, že rozsudek padl podle zákona na ochranu republiky z roku 1923, tedy podle normy, kterou se za první republiky Stanislav Benda řídil.

Stanislav Benda zemřel ve výkonu trestu 24. prosince 1956.

9. prosince 1968 byl Krajským soudem v Praze rozsudek plně zrušen jako nezákonný a JUDr. Benda byl plně rehabilitován.