Cesko.wiki Stavební membrána
Author
Albert FloresStavební membrána je plošný útvar z textilie s povrchovou úpravou přizpůsobenou pro použití ke stavebním účelům.
Konstrukce membrány
Jako základní plošná textilie se používá * nejčastěji tkanina v plátnové nebo panamové vazbě, pro speciální účely s flotážemi a často v perlinkové vazbě. * osnovní pleteniny s příčným nebo diagonálním útkem * multiaxiální proplety a jednosměrné výztuže
Plošné textilie na membrány se vyrábějí ze skleněných, polyesterových, polyamidových, aramidových nebo polyethylenových rovingů nebo filamentů.
Povrchová úprava se provádí v mnoha kombinacích nánosováním, laminováním nebo kašírováním jednostranně nebo po líci i rubu textilie.
K nánosování se používá PVC, PE, PU, PTFE, silikon, kaučuk a mnoho jiných látek ve formě pasty, disperze nebo fólie. K případnému lakování povrchu slouží např. +more akryláty nebo polyvinylfluorid.
Příklady kombinací membrán a jejich vlastnosti
Střecha sport. stadionu v Minneapolis
* PVC na tkanině z polyesterových, polyamidových nebo aramidových filamentů s lakovaným nebo laminovaným povrchem jako ochranná vrstva proti povětrnostním vlivům, proti špíně a zkřehnutí. Membrány z polyesterových tkaniny s nánosem PVC jsou (2011) nejpoužívanější varianta na střešní krytiny. +more * Tkaniny ze skleněných, aramidových nebo polyesterových vláken s nánosovou úpravou, kašírováním nebo laminováním povrchu teflonem (PTFE) mají dlouhou životnost, jsou však poměrně tvrdé a snadno popraskají * Tkaniny ze skleněných vláken se silikonovou nánosovou úpravou se vyznačují vysokou průsvitností a odporem proti vlivům povětrnosti * K řadě dalších variant patří např. membrány s vysokou tažnou pevností z tkanin s perlinkovou vazbou nebo z proplétaných rohoží.
Parametry stavebních membrán
Millennium Dome v Greenwich Patří k nim zejména:
| Vlastnost | Rozsah | |
|---|---|---|
| tloušťka | 1-4 mm | |
| hmotnost | 300-2000 g/m2 | |
| nános | 10-1500 g/m2 | |
| tažná pevnost | 2-200 kN/5 cm | |
| tažnost | 2-35 % | |
| životnost | 20 roků |
Mimořádně velké rozpětí některých parametrů je způsobeno tím, že jednotlivé varianty membrán se svými vlastnostmi vzájemně značně odlišují.
Použití membrán
Část terminálu letiště v BangkokuTextilní membrány se začaly prakticky používat na střechy přetlakových hal v roce 1942 v USA a roce 1961 v Československu.
Moderní membrány na předepjaté konstrukce střešních krytin nebo na fasády vyráběné asi od poslední dekády 20. století mohou pokrývat obrovské plochy v jedné nebo více vrstvách nad sebou.
Jednotlivé pruhy se spojují tak, že textilie se sešívá nebo slepuje a vrstvy na ní nanesené se svařují do jednoho celku. Celá membrána se upíná na okrajích na ocelovou konstrukci, rozpětí mezi opěrnými sloupy uvnitř stavby může dosáhnout až 200 metrů.
Příklady: * Metrodome, sport. stadion v Minneapolis, USA - přetlaková hala z roku 1982, 40 000 m2 (dvojitá membrána ze skleněných filamentů s teflonovým nánosem, 20 ventilátorů s výkonem 120 m/sek. +more) * Millennium Dome v Greenwich z roku 1999, průměr 365 m, výška 52 m, skleněné filamenty s nánosem PTFE * Letiště v Bangkoku, 100 000 m2, z roku 2005 (třívrstvá průsvitná membrána ze skleněných filamentů s integrovaným chlazením vodou) * Letiště v Jeddah, Saúdská Arábie, 440 000 m2, z roku 2006 * Kaple sv. Václava v Praze z roku 2011 - membrána pod měděnou krytinou z materiálu Tyvek®Metal * Dalších cca 20 příkladů staveb ze začátku 21. století.
Literatura
Denninger: Lexikon Technische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2009, str. 263-264 * Horrocks/Anand: Handbook of Technical Textiles, Woodhead Publishing 2004, str. +more 15 * Bakalářská práce: Propagace textilní architektury v ČR, TU Liberec 2012.