Stařechovice

Obec Stařechovice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel. Součástí obce je i vesnice Služín.

Historie

Na soutoku Českého a Stříbrného potoka vznikla po odchodu Keltů a germánských kmenů osada, jejíž jméno Stařechovice ukazuje na starou slovanskou rodovou vesnici, která se zde vyvíjela již od 10. století. +more Její prvotní obyvatelé se jmenovali podle svého zakladatele rodu Stařecha - Stařechovci. Kromě archeologických nálezů je však třeba uvést stařechovickou pískovcovou raně románskou křtitelnici, která patří k nejstarším evidovaným památkám hmotné kultury na Prostějovsku, a dokládá tak starobylost křesťanského období Stařechovic. Bylo nalezeno množství archeologických nálezů (střepy s typickou slovanskou vlnovkou) z dřívějších období, zvláště z doby bronzové.

O minulosti Stařechovic vypravují nejstarší písemné zprávy až z roku 1361, pocházející z pera jedné z větví pánů z Kunštátu, vlastníků zdejší tvrze a vsi. Z počátku 15. +more století se ve Stařechovicích uchovala památka mimořádné kulturní a historické hodnoty - gotická Madona. Za válek husitských se stal majitelem Stařechovic Hynek z Valdštejna a Židlochovic, později Jiří z Kravař a Strážnice a Václav z Boskovic. Ovdovělá Kunka z Boskovic se svým synem Ladislavem z Boskovic vydala pro obyvatele Stařechovic dne 6. února 1499 v Moravské Třebové odúmrť - listinu, kterou dává všem obyvatelům Stařechovic svobodu při rozhodování o dědicích jejich majetku. Ladislav z Boskovic vesnici Stařechovice s pustou tvrzí prodal Vilémovi z Pernštejna.

Uprostřed bouřlivých událostí třicetileté války Stařechovicemi a okolním krajem procházela císařská i cizí vojska. Z roku 1643 máme dost smutných zpráv o řádění švédské soldatesky, která drancovala celý kraj. +more V roce 1644 došlo k obnovení obecní správy a pořízení kulatého obecního razítka se znakem: uprostřed kůň stojící na pahrbcích, vpravo hledící, text v kruhu: „PECET OBECNY DEDINY STARECHOWIC - 1667“. Podle farního zápisu měly Stařechovice od roku 1790 vlastní školu. Roku 1880 koupila obec hospodu Na pindólé a přestavěla ji vlastním nákladem na školu. Válečné události husitských válek, války třicetileté, války Marie Terezie proti Prusům, i pochody napoleonských vojsk byla období nesmírných útrap a rabování.

V roce 1910 žilo v obci 415 obyvatel, přišla však první světová válka s hladomorem v roce 1917. Padlé připomínají památníky obětem ve Stařechovicích i ve Služíně. +more V posledních letech 19. století nastal značný pokrok v zemědělské výrobě, což vedlo k založení Rolnického mlékařského družstva pro Stařechovice a okolí (jedno z prvních na Prostějovsku). Po vzniku svobodného Československa, počátkem 20. let, došlo k parcelaci velkostatkářské půdy. Poklidný život obce narušily stísněné hospodářské poměry za hospodářské krize v roce 1929. V témže roce bylo dokončeno scelování pozemků a jejich odvodnění, čímž se obec značně zadlužila. V roce 1930 byla do obce zavedena elektřina.

Dne 15. března 1939 projela obcí autokolona německé armády, začaly roky fašistické okupace. +more Osvobození se vesnice dočkala až 9. května 1945. Novodobé dějiny poznamenala období druhé světové války a čtyřicetiletého budování socialismu, která změnila zvláště architekturu vesnice, ze které se vytrácí charakteristický architektonický detail a tradiční tvarosloví.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Pamětihodnosti

Kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie První zmínku o stařechovském kostele nacházíme tedy už roku 1397, kdy k věži byla přistavěna malá loď. +more Následkem třicetileté válce se stařechovický kostel vyskytoval ve stavu značně zpustošeném, proto se v roce 1718 obec dala do úplné přestavby kostela. Z hotovosti starého kostela a na náklady obce byl vystavěn nový kostel ve střízlivém baroku. Hlavní osa stařechovického kostela míří od západu k východu. Hlavní oltář je zasvěcen Narození Panny Marie. Svátek připadá na 8. září, kdy se koná slavná stařechovická pouť. Kromě Stařechovické Madony jsou tu z 18. století sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Blažeje a sv. Šebestiána, dále je tu románská křtitelnice z počátku 13. století, která je nejstarší evidovanou kulturní památkou na Prostějovsku, a železné gotické dveře kůru přizdobené lvy. Čtyřnásobná věž, která se tyčí nad západním vchodem, nese zvonici s třemi zvony (nejstarší z roku 1484). Kostel býval vyhledávaným místem poutníků. Kolem se rozprostíral hřbitov, na němž se pochovávalo až do roku 1834, kdy byl založen dnešní hřbitov. Při kostele jsou i dva významné pomníky - první je občanům padlým v první světové válce a druhý, asi 50 m od kostela, je věnován T. G. Masarykovi. Starobylé památky stařechovické svědomitě popsal dr. Jaroslav Mathon v Ročence Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané v roce 1924.

Ostatní pamětihodnosti

Brus (přírodní památka) v katastrálním území Služín * Hřbitov * Památník obětem první světové války * Památník T. G. +more Masaryka.

Fotogalerie

File:Kostel Narození Panny Marie - oltář, Stařechovice, okres Prostějov. jpg|Kostel Narození Panny Marie - oltář File:Kostel Narození Panny Marie - křtitelnice, Stařechovice, okres Prostějov. +morejpg|Kostel Narození Panny Marie - křtitelnice File:Kostel Narození Panny Marie - varhany, Stařechovice, okres Prostějov. jpg|Kostel Narození Panny Marie - varhany File:Kříž před kostelem Narození Panny Marie, Stařechovice, okres Prostějov (03). jpg|Kříž před kostelem File:Památník T. G. Masarykovi, Stařechovice, okres Prostějov. jpg|Pomník T. G. Masarykovi File:Hasičská zbrojnice, Stařechovice, okres Prostějov. jpg|Hasičská zbrojnice File:Rybník, Stařechovice, okres Prostějov. jpg|Rybník.

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Kostelec na Hané

Literatura

Mathon, Jaroslav. (2001). +more Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: Městská knihovna Prostějov. * Peterka, Miloslav. (1990). Stařechovice a jejich vývoj od nejstarších dob do roku 1945. Rozstání: Obecní úřad Stařechovice. * Župka, Filip Cyril. (1948). Stařechovice. In Vojtěch Příval a kol. Prostějovsko za války - vzpomínky a dokumenty z let 1939-1945 (s. 151-153). Olomouc-Týneček: Jiří Vyjídák.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Svazek obcí Kostelecka Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu