Stockholmská městská knihovna

Interiér Historický pohled Hlavní vstup do knihovny

Stockholmská městská knihovna je městská knihovna v Stockholmu. Je částí rozvíjeného prostoru parku Observatorielunden kolem kopce Observatoriekullen a v době své výstavby byla přirozeným způsobem připojena ke stávajícím univerzitním institucím. +more Dary přijaté na stavbu umožnily postavit větší objekt, než bylo původně v plánu.

Tvůrcem této největší městské knihovny ve Švédsku byl Erik Gunnar Asplund. Tak jako velké množství jeho projektů, tak i Městská knihovna ve Stockholmu (1920--1928) prošla mnoha modifikacemi během fáze navrhování, ale i během realizace. +more Na rozdíl od většiny jeho projektů mu tato zakázka byla přidělena bez předchozí architektonické soutěže. A pravé z tohoto důvodu měl Asplund určitou volnost při jejím návrhu, což se projevilo samozřejmě i ve výsledné podobě díla.

Architektura Asplundovy knihovny obsazuje jedinečnou pozici v jeho celoživotní tvorbě. Je to jeho poslední a nejdůležitější dílo, které bylo postaveno před jeho náhlou konverzí k funkcionalismu koncem dvacátých let 20. +more století. Je to také jeho nejpřísnější návrh, jehož kompozice je symetrická - zvláště neobvyklý rys v Asplundově tvorbě.

Ještě před tvorbou samotného návrhu dostali Asplund spolu s hlavním knihovníkem peníze na studijní cestu do Spojených států amerických k prohlídce tamějších knihoven.

Po návratu se Asplund vyjádřil takto: „Knihovny jsou místem setkání mezi lidmi a knihami. A proto, výsledný návrh to musí favorizovat, aby lidé mohli sáhnout po knihách a knihy po lidech. +more Zprostředkovateli těchto setkání by měl být personál knihovny. Tím dostáváme tři hlavní komponenty: knihy, veřejnost a personál. “.

Jeho analýzy půdorysných řešení byly dříve pedagogické. Pro jejich řešení citoval několik nejdůležitějších pravidel, která byla stanovena Americkou knihovnickou asociací. +more A sice: * Každá knihovnická budova by měla být navržena v souladu s činnostmi, které se v ní budou konat a společností, které bude sloužit * Vnitřní uspořádání musí být navrženo předtím než se bude koncipovat exteriér * Půdorysné řešení musí umožňovat jeho případné pozdější rozšíření * Knihovna musí být pečlivě navržena i pro ekonomickou administrativu * Veřejné prostory musí být koncipovány tak, abychom dosáhli co nejmenší počtu dohlížejícího personálu * Vnitřní prostory musí mít dostatek přirozeného osvětlení ve všech částech budovy.

V prvotní fázi koncepce prošel postupně šesti kompozičními půdorysných typy: obdélník, tvar T, L, větší prostor zahrnující centrální dvůr, řecký kříž, obdélníkový tvar se dvěma dvory a nakonec obdélníkový prostor se 4 dvory.

Už mezi jeho prvními skicami této knihovny nacházíme známý válcovitý objem, který dodává budově typický charakter i v současnosti, i když v prvotní podobě nebyl až takový dominantní. Zřetelný je vliv manýristů jako Palladio, Ledoux či Bindesbøll. +more Později Asplund začíná kombinovat válcovitý tvar se zbytkem budovy. Zkoušel možnosti symetrie, asymetrie, jakož i středové či fasádní umístění.

Nakonec v roce 1922 je publikována finální podoba návrhu v klasicistním stylu, který při této stavbě dosahuje svého vrcholu. Jde o centrální prostor knihovny obklopený prostorem čítáren. +more Kompoziční rozvrh je lehce zjednodušený, barokní hra perspektivy je rozvinutá na zdůraznění dlouhého schodiště v hlavním ceremoniálním vstupu. Ve vestibulu nacházíme dva vstupy, které procházejí masivními postranními stěnami a vedou k informačnímu středisku a k čítárně periodik nacházejících se napravo a k čítárně dětské literatury spolu se šatnou situovanými nalevo. Asplund kladl velký důraz na komunikaci a snadný přístup i do sekundárních prostor jako výstavní hala, učebny pro malé studijní skupiny či auditorium a místnosti pro administrativu.

V případě exteriéru, tak jak i interiéru, došlo během samotné stavby k různým změnám. Mezi lety 1922 a rokem ukončení výstavby 1928 byly nejméně tři návrhy, alternativy na uspořádání fasády. +more Konečným výsledkem je fasáda, která je zbavena všech ornamentů a má jediný monumentální vstup.

Stockholmská Stadsbiblioteket je součástí sítě Stockholm City Library, kterou tvoří téměř 50 městských knihoven.

Odkazy

Reference

Související články

Knihovní systém

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20110824004857/http://palladio. arch. kth. se/~a96_fso/asplund/index1. html]Http://palladio. arch. kth. se/~a96_fso/asplund/index1. html[/url] * [url=http://www. flickr. com/search/. q==Erik%20Gunnar%20Asplund]Http://www. flickr. com/search/. q==Erik%20Gunnar%20Asplund[/url] * [url=http://www. greatbuildings. com/buildings/Stockholm_Library. html]Http://www. greatbuildings. com/buildings/Stockholm_Library. html[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304131806/http://web. wagnerform. se/stockholm_asplundhuset_guide/. sprak=en]Http://web. wagnerform. se/stockholm_asplundhuset_guide/. sprak=en[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071015045043/http://www. arkitekt. se/asplund]Http://www. arkitekt. se/asplund[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071014011349/http://www. bdonline. co. uk/feature. asp. featurecode=11860]Http://www. bdonline. co. uk/feature. asp. featurecode=11860[/url].

Kategorie:Knihovny ve Švédsku Kategorie:Stavby ve Stockholmu Kategorie:Vzniklo 1928