Stonáč
Author
Albert FloresStonáč je potok a zároveň přírodní památka, jihozápadně od obce Bílany až po železniční trať Kojetín - Valašské Meziříčí, která ji odděluje od přrodního parku Záhlinické rybníky. Potok Stonáč obtéká obec ze západu, pramení u Břestu a asi čtyři kilometry jihovýchodně od Bílan ústí do řeky Rusavy.
V celé své délce se vinul mnohými zákrutami a širokým korytem. Za zahradou domu čp. +more 94 (dříve 36) se pravděpodobně rozdvojoval do dvou ramen (před rokem 1800) a jeho východní rameno obtékalo obec ze severu, aby se v bažinách jižně od obce doširoka větvilo. Pozůstatkem tohoto ramene byly dva bílanské rybníky zaniklé v 19. století - na místě dnešního parku před Bědachovem a druhý v místě dnešního Béčáku a dále podél cesty k areálu bývalého JZD. Tok Stonáče od pramene až po les Zámeček byl napřímen v letech 1907-1919.
Přírodní památka leží v nadmořské výšce 190 metrů. Jedná se o zbytky původních hanáckých tůní s typickými mokřadními společenstvy. +more Území je ohroženo hlavně nepravidelným vodním režimem a splachy z polí. V lokalitě přírodní památky na náspu zvaném Válek stojí i Kamenný kříž u Stonáče. Kolem přírodní památky vede trasa asi jeden kilometr dlouhé naučné stezky Stonáč.
Fauna, flora
Na březích tůní se nacházejí porosty stromů: topoly, olše, vrby, duby, javory, i keřů: slívy trnky, růže šípkové, hlohu jednosemenného, střemchy hroznovité, svídy krvavé, ptačího zobu. Vodní společenstva jsou zastoupena např. +more okřehkem menším, rdesnem obojživelným, zblochanem vodním, orobincem širokolistým, kosatcem žlutým, čistcem bahenním, karbincem evropským atd. Ze zoologického inventarizačního průzkumu z roku 2000 vyplývá výskyt kuňky obecné, vážek či veverek.