Strana komunistické obnovy
Author
Albert FloresPaolo Ferrero Strana komunistické obnovy ( PRC) je italská eurokomunistická strana. Vznikla v roce 1991 z části bývalé Italské komunistické strany ( PCI), která odmítla její přerod na stranu sociálně demokratického typu ( Demokraté levice). Do nově vzniklé strany se zapojila také zaniklá Proletářská demokracie .
PRC je součástí Strany evropské levice, v Evropském parlamentu je sdružena ve frakci Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Členové a sympatizanti strany mladší 30 let jsou seskupeni v organizaci Mladí komunisté . +more PRC vydává deník Liberazione.
Strana má v současnosti tři zástupce v Poslanecké sněmovně, původně zvolené za jiné strany.
Historie
První národní kongres proběhl 12. -14. +more prosince 1991. Prvním předsedou strany byl zvolen Sergio Garavini, kterého na druhém kongresu (21. -24. ledna 1994) nahradil dlouholetý odborářský funkcionář Fausto Bertinotti, který tuto funkci vykonával až do roku 2006. V prvních volbách v roce 1992 získali komunisté 2 204 641 hlasů (tj. 5,62 %) a 35 mandátů v poslanecké sněmovně (6,51 % hlasů a 20 mandátů ve volbách do senátu).
Ve volbách v roce 1994 se spojila PRC s dalšími levicovými stranami do Aliance pokrokářů , která získala 33 % a 49 mandátů (z toho komunisté 11).
Ve volbách v roce 1996 PRC obdržela 3 213 748 hlasů (tj. 8,6 %) a 35 mandátů. +more Poté podporovala vládu Romana Prodiho, ale v roce 1998 přešla do opozice a vláda ztratila většinu. V roce 1998 se ze strany vyčlenila Strana italských komunistů ( PdCI). V prosinci téhož roku proběhl třetí kongres strany.
18.-21. března 1991 proběhl čtvrtý kongres strany, který se mimo jiné zabýval alternativní vizí italské společnosti.
Ve volbách v roce 2001 kandidovala samostatně, ačkoliv většina levicových stran (včetně PdCI) se sdružila do koalice Olivovník. PRC obdržela 1 868 659 hlasů (tj. +more 5,0 %) a 11 sněmovních křesel (5,1 % hlasů a 4 mandáty ve volbách do senátu). V dubnu 2002 proběhl pátý a v březnu 2005 šestý celonárodní kongres.
Pro volby v roce 2006 se stala součástí středolevicové široké koalice Unie . Komunistická obnova získala 2 229 604 hlasů (tj. +more 5,83 %) ve volbách do sněmovny (41 mandátů) a 2 518 624 hlasů (tj. 7,24 %) ve volbách do senátu (27 mandátů). Strana následně participovala na druhé Prodiho vládě, Paolo Ferrero se stal ministrem sociální solidarity.
Pro parlamentní volby 2008 se spojila s environmentalistickou stranou Federace zelených , socialistickou stranou Demokratická levice a PdCI do koalice Levice - duha . Ta získala 1 124 418 hlasů, tj. +more pouze 3,08 % (více než dvojnásobný propad hlasů pro radikální levici celkem) a italská radikální levice ztratila parlamentní zastoupení poprvé od konce druhé světové války.
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. +more | ± | |||
1992 | 2 202 574 | 5,6 | left | 35 | 5. | center | Opozice |
1994 | 2 334 029 | 6,0 | left | 4 | 6. | center | Opozice |
1996 | 3 215 960 | 8,5 | left | 4 | 5. | center | Opozice |
2001 | 1 868 659 | 5,0 | left | 24 | 5. | center | Opozice |
2006 | 2 229 604 | 5,8 | left | 30 | 5. | center | Podpora |
2008 | Součást SA | Součást SA | left | 41 | center | - | |
2013 | Součást RC | Součást RC | left | 0 | center | - | |
2018 | Součást PaP | Součást PaP | left | 0 | center | - |
Senát republiky
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. +more | ± | ||
1992 | 2 163 317 | 6,5 | left | 20 | 5. |
1994 | Součást AdP | Součást AdP | left | 2 | |
1996 | 934 974 | 2,9 | left | 7 | 4. |
2001 | 1 708 707 | 5,0 | left | 6 | 3. |
2006 | 2 518 624 | 7,4 | left | 22 | 5. |
2008 | Součást SA | Součást SA | left | 27 | |
2013 | Součást RC | Součást RC | left | 0 | |
2018 | Součást PaP | Součást PaP | left | 0 |
Evropský parlament
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. +more | ± | ||
1994 | 1 991 997 | 6,1 | left | 5 | 6. |
1999 | 1 330 341 | 4,3 | left | 1 | 4. |
2004 | 1 971 700 | 6,0 | left | 1 | 7. |
2009 | 1 038 247 | 3,4 | left | 5 | 6. |
2014 | Součást AET | Součást AET | left | 1 | |
2019 | Součást LS | Součást LS | left | 1 |
Ideologická orientace strany
PRC zastává pozice blízké eurokomunismu, distancuje se od stalinistické podoby socialismu. Aktivně se účastní protiglobaližačního hnutí, zastává pacifistické postoje.
V rámci strany existovalo i trockistické křídlo, které ale částečně v roce 2006 stranu opustilo a založilo Komunistickou dělnickou stranu , v roce 2007 pak vznikla ještě Kritická levice .
Externí odkazy
[url=http://www.rifondazione.it/primapagina/]Oficiální web[/url] * [url=http://www.paoloferrero.it/2012/]Osobní stránka Paola Ferrery[/url]
Kategorie:Politické strany v Itálii Kategorie:Komunistické strany v Itálii Kategorie:Komunistické strany Kategorie:Politické strany založené roku 1991 Kategorie:Demokratické socialistické strany v Evropě